Hodnocení článku
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Epické drama zachycuje život francouzského císaře Napoleona Bonaparte (Joaquin Phoenix), jeho vzestup k moci a vztah k životní lásce Josephine (Vanessa Kirby), a ukazuje jeho vizionářské vojenské a politické taktiky na pozadí nejdynamičtějších bitevních scén jaké kdy byly natočeny...
Když se řekne historický velkofilm, málokterý filmař své dekády s nimi bude spojován tak jako právě Ridley Scott. Po svém režijním debutu Soupeři (pojednávající o dvou vojácích napoleonské armády) zasazeném do 19. století sice v jeho kariéře došlo na sci-fi (Vetřelec, Blade Runner, Marťan), kriminální snímky (Thelma a Louise, Americký gangster) nebo melodramata (Dobrý ročník), mimo to jde ovšem v jeho kariéře zachytit snímky jako 1492: Dobytí ráje, Gladiátor, Království nebeské či Poslední souboj. Jestli je poté s něčím Scott nedomyslitelně spjatý, je to právě Francie. Jeho zmínění Soupeři, Dobrý ročník a Poslední souboj, jeho kontroverzní pojetí Robina Hooda s Russelem Crowem, mimo jiné také fakt, že aktuálním bydlištěm Scotta je Francie. A málokterá osobnost je s Francií spjatá tak jako jméno Napoleona Bonaparteho. Fascinován jeho cestou z nikoho k vládě nad vším, si Scott zvolil právě snímek Napoleon jako svůj další film. Na rozdíl od takového Stanleyho Kubricka poté Scott snímek o francouzském vojevůdci a císaři zvládl realizovat, kdy se po Gladiátorovi navíc opět střetl s Joaquinem Phoenixem. Ridley Scott se přitom nikdy netajil tím, že při svých filmech nutně nedbá čistě na historii a často se tak dostává do sporů s historiky. A Napoleon zcela jistě bude další případ, který v kruhu dějepisců a historiků vyvolá menší várku kontroverzí.
Těsně před premiérou se na internetu objevil anonymní komentář popisující pojetí tohoto filmu:
„Napoleon je v tomto filmu sociopatický incel, který se z důvodu vzteků vycházejících z nevěry jeho manželky a její neschopnosti počít potomka, rozhodne hodit své frustrace na zbytek světa svým dobýváním a masovými vraždami.“
A přesně tento anonymní komentář přesně do jisté míry ztělesňuje pojetí tohoto filmu. Film sice představí 6 z Bonaparteho 81 prožitých bitev, nejdůležitějším prvkem ovšem zůstává právě vztah mezi ním a jeho osudovou Josefínou. Zjednodušeně řečeno jsou tři poslední slova Bonaparteho (Francie, armáda.... Josefína) tím, co dohromady utváří Scottova Napoleona. Ne náhodou si Scott zvolil Phoenixe do role Bonaparteho po zhlédnutí jeho výkonu ve filmu Joker. Phoenix se svými hereckými výkony nikdy netajil, že zvládne uhrát mnoho různých poloh, kdy v každé z nich dokáže působit věrohodně. Jeho Napoleon tak zvládá být charismatickým vůdcem, pošetile zamilovaným bláznem, děsivou bytostí s nevyzpytatelnými výbuchy vzteku, manipulativním politikem.
Scottova novinka si diváka snadno získá už na samotném počátku, kdy samotným filmem začíná dozvuky svržení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty a nadále probíhající Velkou francouzskou revolucí. Už v jednom rozhovoru se Scott nebál přirovnat Napoleona k Adolfu Hitlerovi či Josefu Stalinovi, z filmu samotného ovšem Napoleon vychází spíše jako antihrdina. Cílevědomý, schopný manipulací a schopný někdy jít vyloženě za hranu, přesto s morálními aspekty, které jeho postavu dělají tak trochu méně černobílou. Jedna mince filmu Napoleona prezentuje jako cílevědomého patriota, který si různé činy obhajuje svou láskou k Francii, nadále ovšem může být terčem debat úvaha nad tím, zda Napoleon či navázal či zakopal myšlenky Velké francouzské revoluce. Ta druhá část mince poté Napoleona v podstatě prezentuje jako muže pod pantoflem, který partnerské problémy řešil dobýváním. Film poté v závěru především upozorňuje na to, že Napoleonovo vojenská kariéra stálo život přes 3 miliony lidí, právě bitevní scény jistě budou na sebe po uvedení filmu strhávat největší pozornost.
Už oficiální text distributora se nebál tyto scény označit za jedny z nejvíce dynamických bitevních scén jaké kdy byly natočeny.“ A 85-letý Scott nezklamal. Bitva u Slavkova či osudná Bitva u Waterloo strhnou zmíněnou dynamičností, přehledností a především pocitem, že se sleduje něco skutečně strhujícího a velkolepého. Film přitom mohl vzniknout díky spolupráci studia Sony a Apple TV+, které se do filmu nebálo investovat nějakých 130-200 milionů dolarů. Po Scorseseho Zabijácích rozkvetlého měsíce jde tak o další investici Apple TV+ do filmu režijního velikána, i v tomto případě poté mohl vzniknout film, který si takovou investici obhájí.
Napoleon je poté další „obětí“ Scottova filmu, který v kinech dostane pouze zkrácenou verzi (158 minut), aby se následně film dočkal režijní verze (ta bude v případě Napoleona čítat 270 minut). Nejdůležitější ovšem je ten pocit, že nic zásadního nechybí. Napoleonův příběh je tak v kratší verzi vyprávěn zdánlivě s výraznými časovými skoky (v jistých letech se zcela jistě prodloužená verze zdrží o hodně déle), zároveň ovšem nechybí funkční příběh, který by fungoval pouze v případě doplňku (tak trochu si to říká o srovnání s kinoverzí trilogie Pán prstenů vs. prodloužené verzi všech tří filmů). Film totiž skutečně dokáže prodat Napoleona jako bytost. Možná pojetím, které opět vyvolá vlnu nevole u odborných historiků (a Ridley je opět s radostí pošle někam), ovšem formou, která v závěru vyvolá pocit, že se nějak komplexně odvyprávěl příběh jednoho z nejlegendárnějších vojevůdců. Scott realizoval historickou mozaiku, ve které není moc těžké se orientovat, přes snahu popsat příliš mnoho se v tom absolutně neztrácí a především se v jistých momentech Napoleon nečekaně zábavný a Phoenix dokáže chvílemi projevit i svůj komediální talent, který dělá Napoleona ještě zajímavějším.
I díky investici Apple TV+ se navíc na Napoleona dívá krásně skrze výpravu, kostýmy i efektivní kameru Dariuse Wolskiho (Scott opět neodolává různým detailům, které zážitek dělají ještě intezivnějším). Ridley Scott je pořád tak trochu nenápadný a přesto výtečný vypravěč, který by už vlastně technicky měl právo na to být tak trochu staromódní, přesto tomu rozhodně nejde naproti. Mnozí pochopitelně budou snadno naříkat, že je pohánění mysli válečného génia filmem svedeno na problémy v lásce, to ovšem Napoleonovi v tomto podání dodává jistou lidskost, které jde v lehké formě jít naproti. Mnoho informací nesedí k dobovým důkazům (především pasáži doprovázející úvodní titulky by Napoleon vůbec neměl být přítomen), Scott již ovšem několikrát naznačil, že mu na 100% historické přesnosti nezáleží a snaží se pouze dodat, co nejvíce strhující zážitek i přes fakt, že něco více působí stylově, aniž by to odpovídalo realitě. Berte nebo nechte být! Scott si ovšem po Posledním souboji vybral další silnou chvilku a dodal jeden ze svých nejlepších filmů ve své kariéře.
Ridley Scott ani tentokrát nenatočil film, který by se měl pouštět ve školách, protože je 100% historicky přesný. Natočil ovšem strhující epický velkofilm o Francii, armádě, ale především lásce. Ridley Scott si možná mnohé svou dekonstrukcí Bonaparteho znepřátelí, výsledek ovšem vyvolává tak silný proud emocí, že si Scott své kroky dokáže obhájit. 85-letý nenápadný a přesto výtečný vypravěč ani tentokrát nešel nikomu naproti, výsledek je poté strhující takovým způsobem, že snadno vyvolá naději, že to s Gladiátorem 2 za rok dopadne dobře. Scotta totiž tvůrčí elán očividně pořád neopouští...
(4,91 z 5)