Neversong je titul, který na první pohled láká na zajímavý příběh a poutavou atmosféru, avšak po několika hodinách hraní se ukazuje, že hra není bez svých nedostatků. Tato plošinovka si zaslouží pozornost nejen díky výtvarnému stylu a zvukovému designu, ale i díky pokusu o emotivní vyprávění. Jak je to však s hratelností, technickým zpracováním a celkovým zážitkem? To si nyní podrobně rozebereme.
Úvod
Neversong vstupuje na trh jako plošinovka s temnou, mystickou atmosférou a příběhem, který se snaží oslovit hráče na emocionální úrovni. Příběh je zahalen do záhad a postupně rozplétá osudy několika postav, mezi nimiž ale chybí výraznější charakterizace, která by hráče skutečně vtáhla do děje. Díky tomu může působit příběh místy zmateně a nedotaženě, ačkoliv má své silné momenty.
Titul je dílem designéra známého z podobného projektu Pinestrip, což je znát nejen na výtvarném stylu, ale i na přístupu ke zvukovému designu a atmosféře hry. Vývojáři si dali záležet na vybudování jedinečného světa, který je zároveň minimalistický a náladový, což je jedna z největších předností Neversongu. Na druhou stranu ale hra nepřináší zásadně nové prvky do žánru a v některých ohledech působí spíše jako lehce nadprůměrný titul, který neurazí, ale ani příliš nenadchne.
Hratelnost
Z hlediska hratelnosti se Neversong řadí mezi plošinovky s jednoduchou mechanikou a relativně lineárním průběhem. Základem je především procházení úrovní, občasné plnění jednoduchých hádanek a souboje s nepřáteli, které se většinou redukují na opakované spamování útoku. Tento přístup může být pro některé hráče příjemný díky svižnému tempu a snadné přístupnosti, avšak ti, kteří hledají hlubší výzvu nebo inovace, mohou být zklamaní.
Velkým problémem je zejména ovládání, které ne vždy přesně reaguje a při některých sekvencích, například při skákání mezi liánami, se ukazuje jako nepříliš pohodlné. Hráči používající ovladač mohou narazit na frustraci, která může vést až k odložení hry. Tento aspekt by si zasloužil výraznější doladění, protože v plošinovce je precizní ovládání alfou a omegou zábavy. Navíc některé části hry, které vyžadují opakované procházení a získávání vylepšení, mohou působit zbytečně natahovaně a otravně.
Grafika a zvuk
Neversong se může pochlubit velmi příjemným a čistým výtvarným stylem, který je sice jednoduchý, ale zároveň stylový a atmosférický. Design světa i postav je sice minimalistický, ale má své kouzlo a dokáže navodit správnou náladu. Přestože některé části hry mohou působit trochu monotónně a místy i nevýrazně, celkově je vizuální stránka solidní a lehce se v ní orientuje i méně zkušený hráč.
Velkým pozitivem je také zvukový doprovod a hudba, které výrazně přispívají k celkové atmosféře hry. Zvukový design je propracovaný a často velmi vkusný, což je patrné i díky zkušenostem vývojářů z předchozích projektů. Hudba a efekty podtrhují temnější, melancholickou náladu příběhu a pomáhají utvářet emocionální zážitek z hraní. Toto je bezesporu jedna z nejsilnějších stránek Neversongu, která jej odlišuje od mnoha jiných plošinovek.
Příběh
Příběh Neversongu se snaží být tajemný a emotivní, avšak jeho zpracování je trochu rozporuplné. Hra začíná varováním, které nastoluje očekávání silného narativního zážitku, ovšem realita je o něco méně přesvědčivá. Postavy jsou spíše ploché, dialogy jsou sice dobře napsané a občas vtipné, ale chybí jim hloubka a větší propojení s hráčem. Hráč tak není dostatečně motivován, aby se emocionálně zapojil do jejich osudů.
Atmosféra je zahalena do jakéhosi mystického oparu, který skrývá mnoho informací, aniž by je adekvátně odhalil nebo využil. To může některé hráče odradit, protože místo aby příběh podněcoval fantazii, působí spíše zatěžkaně a místy zmateně. Na druhou stranu jsou zde momenty sebeuvědomění a humorné pasáže, které dokážou odlehčit temnější témata a přidat příběhu na zajímavosti. Celkově je příběh takovým smíšeným zážitkem, který hráče buď osloví, nebo naopak nechá chladnými.
Technické zpracování
Z technického hlediska Neversong funguje bez závažnějších problémů. Hra je stabilní, bez častých pádů či chyb, což je v dnešní době příjemná zpráva. Optimalizace je na slušné úrovni, a to i na méně výkonných systémech, což přispívá k příjemnému zážitku bez zbytečných frustrací.
Na druhou stranu je třeba zmínit, že některé designové volby, jako například nutnost opakovaně projít část hry kvůli odemknutí bonusového obsahu, mohou zbytečně prodlužovat herní dobu a působit rušivě. Rovněž ovládání na ovladači není zcela dotažené, což může být problematické především pro konzolové hráče. Přestože samotná grafika není náročná, některé sekvence mohly být lépe vyladěné, aby eliminovaly drobné mechanické frustrace.
👍 Kladné body
- Poutavá a atmosférická výtvarná stránka s minimalistickým, ale stylovým designem
- Propracovaný a vkusný zvukový design, který výrazně podporuje náladu hry
- Zajímavý příběh s prvky sebeuvědomění a humoru, který dokáže občas překvapit
👎 Záporné body
- Ne vždy přesné a pohodlné ovládání, zejména při použití ovladače
- Příběh postrádá hlubší emocionální zapojení kvůli plošným postavám a nejasnostem
- Nutnost opakovaného procházení hry kvůli odemykání bonusů, což může nudit
Závěrečné hodnocení
Neversong je titul, který zaujme především hráče hledající rychlou plošinovku s výraznou atmosférou a zajímavým zvukovým doprovodem. Přestože příběh přináší několik originálních momentů a výtvarné zpracování je příjemné, hra trpí několika neduhy v hratelnosti a narativní hloubce. Ovládání na ovladači není ideální a některé designové prvky mohou vést k frustraci. Cena na úrovni 15 eur je vzhledem k rozsahu a kvalitě hry mírně nadsazená, a proto doporučuji počkat na výprodej. Pro fanoušky žánru a ty, kterým nevadí jednodušší mechaniky, může být Neversong příjemnou kratší zkušeností s jedinečnou atmosférou.
Hodnocení: 65 %