Nouzový východ - 80%

Bílý domek na mír­ném sva­hu u lesa, zastři­že­né túje u ces­ty, krás­ná man­žel­ka v domác­nos­ti lás­ky­pl­ně peču­jí­cí o solid­ně vydě­lá­va­jí­cí­ho man­že­la úřed­ní­ka, dvě děti
v naškro­be­ných šatič­kách - chla­pe­ček 
a hol­čič­ka. Americký sen pade­sá­tých let minu­lé­ho sto­le­tí. Jenomže něco tu zjev­ně nefun­gu­je.

Potkali se na jed­nom večír­ku, ona tajem­ná fem­me fata­le, ochot­nic­ká hereč­ka, sní­cí o tom, že jed­no­ho dne doby­je prk­na, co zna­me­na­jí svět, on, mla­dí­ček, pře­svěd­če­ný o vlast­ní výji­meč­nos­ti a s pusou plnou keců o tom, jak chce věci pro­ží­vat a neskon­čit jako jeho otec, den­no­den­ně cho­dí­cí do stej­ně nud­né­ho zaměst­ná­ní, kte­ré z duše nená­vi­dí. Oslní Abby svý­mi roman­tic­ký­mi řeč­mi o Paříži, měs­tě, kde to žije a kam se chce jed­nou vrá­tit.

Střih. Je o pár let poz­dě­ji a Abby (Kate Winslet) s Frankem (Leonardo DiCaprio), teď už mla­dý man­žel­ský pár se vra­ce­jí z její­ho neú­spěš­né­ho před­sta­ve­ní. Už zplo­di­li dva potom­ky a kou­pi­li si krás­ný domek na před­měs­tí. Abby je žena v domác­nos­ti a Frank pra­cu­je ve stej­né spo­leč­nos­ti jako jeden z dal­ších mili­o­nu úřed­ní­ků, stej­ně jako před lety jeho otec, kte­rým tolik pohr­dal. Cestou domů pro­běh­ne zuři­vá hád­ka, Frank chce Abby utě­šit, ta ho obvi­ní, že kvů­li němu je chy­ce­ná v pas­ti a s její­mi sny je konec a Frank má co dělat, aby své vyvo­le­né nedal po její krás­né tvá­řič­ce.

Svou frustra­ci z neú­spěš­né­ho man­žel­ství si vyře­ší po chlap­sku – v den svých tři­cá­tých naro­ze­nin sve­de v prá­ci svol­nou vnad­nou písař­ku. Když se po váš­ni­vé noci vrá­tí domů, čeká ho nastro­je­ná žena i s dět­mi
a naro­ze­ni­no­vým dor­tem.  Frankovi je ze sebe na nic, nicmé­ně usto­jí to a po osla­vě ze sebe svůj odpor k sobě samé­mu smy­je ve spr­še. V lož­ni­ci se mu září­cí a tajem­ně se tvá­ří­cí Abby zno­vu omlu­ví za své cho­vá­ní
a sezná­mí ho se svým plá­nem. Připomene mu, jaký byl před­tím, jaké měl sny a že ona se roz­hod­la mu je pomoct zre­a­li­zo­vat. Vždyť kdo kdy řekl, že mít děti zna­me­ná pře­stat žít? Kdo kdy sta­no­vil, že se musí­te usa­dit
v domeč­ku a jed­nou týd­ně zajít s dal­ším faleš­ně se usmí­va­jí­cím man­žel­ským párem tan­co­vat do míst­ní­ho klu­bu? Přesvědčí man­že­la k ces­tě do Paříže, že ona bude pra­co­vat a on bude mít koneč­ně čas sám pro sebe, aby mohl zjis­tit, co chce v živo­tě dělat.  Je ochot­ná dřít kde­ko­li jen pro něj, na jeho vysně­ném mís­tě, pro to, aby jim to nevy­šumě­lo do ztra­ce­na, aniž si toho jeden nebo dru­hý vůbec povšim­nou. I přes nádech pato­su jí její víru a nadě­ji na zlep­še­ní jejich vzta­hu věří­te, fan­dí­te jí a poslé­ze i jemu, kte­ré­ho man­žel­či­no nad­še­ní strh­ne a on po chví­li váhá­ní sou­hla­sí.  Abby jde hned násle­du­jí­cí ráno vyří­dit vše nezbyt­né pro ces­tu do Evropy a prv­ních pár týd­nů si uží­va­jí svo­jí svo­bo­dy a odva­hy, kte­rou ostat­ní nema­jí a nikdy mít nebu­dou, baví je šoko­vat svo­je used­lé přá­te­lé a kole­gy jejich plá­nem, smě­jí se jejich nechá­pa­vým a vyje­ve­ným obli­čejům, že si dovo­lí naru­šit zaje­té sché­ma tak neroz­váž­ným činem…Jediným člo­vě­kem, kte­rý jim rozu­mí je své­práv­nos­ti zba­ve­ný syn sou­sed­ky, kte­rá mla­dým man­že­lům dopo­ru­či­la jejich dům, býva­lý geni­ál­ní mate­ma­tik. Jede s nimi na stej­né vlně, říká věci bez příkras a pojme­no­vá­vá sku­teč­nost tako­vou, jaká je. Ten jedi­ný je v jejich plá­nu pod­po­ří.

Od jeho návštěvy se ale nějak začne vše hatit, Abby zjis­tí, že čeká své tře­tí dítě, bojí se tuto sku­teč­nost ozná­mit man­že­lo­vi, Frankovi je zase v prá­ci nabíd­nu­to pový­še­ní a jeho pře­svěd­če­ní pro obě­to­vá­ní vše­ho, co dosud vybu­do­val a odjet do Paříže dosta­ne váž­né trh­li­ny. Po pří­cho­du domů Abby man­že­lo­vi poví o svém těho­ten­ství, ten si na ní ješ­tě vyli­je svou zlost z vlast­ní nejis­to­ty, Abby se mu omlou­vá, je ochot­ná jít kvů­li jejich snu
i do extré­mu a způ­so­bit sama sobě potrat. Z prá­ce už tak dost nalo­me­ný Frank to oka­mži­tě pou­ži­je pro­ti ní a obvi­ní ji, že nemi­lu­je jejich děti a že si tak chtě­la urči­tě odpo­moct i od jejich dvou prv­ních …Tím ji napros­to zdr­tí a při­nu­tí ji zamys­let se nad tím, že s více peně­zi, kte­ré dosta­ne, když při­jme vyš­ší mís­to v prá­ci, by pře­ce moh­li být šťast­ní i tam, kde jsou…

Plán a úni­ko­vá ces­ta z šedi­vé prázd­no­ty je postu­pem času sme­te­na ze sto­lu defi­ni­tiv­ně, Abby se víc a víc pohrou­ží do sebe, Frank hle­dá útě­chu opět u svo­jí milen­ky z prá­ce a navíc je i tako­vý cha­rak­ter, že to jed­no­ho dne man­žel­ce ozná­mí. Jejich vztah se pro­pa­dá do vět­ší a vět­ší ago­nie, až se v Abby jed­no­ho dne něco defi­ni­tiv­ně zlo­mí a ona se roz­hod­ne pro vel­mi radi­kál­ní řeše­ní...

Kate Winslet je napros­to fan­tas­tic­ká. Její herec­ký part­ner taky, ale pře­ce jen za vel­kým talen­tem krás­né Angličanky mír­ně pokul­há­vá. Její posta­va je v kaž­dém svém roz­hod­nu­tí a kro­ku napros­to pře­svěd­či­vá, skrz fil­mo­vé plát­no vám zalé­zá pod kůži její frustra­ce, smu­tek, prázd­no­ta, bez­na­děj, stej­ně jako vaše duše ple­sá spo­lu s její novým záchvě­vem nadě­je a pří­sli­bu na zlep­še­ní do budouc­na.

Film je dob­ře zvlád­nu­tou psy­cho­lo­gic­kou son­dou do nit­ra mla­dé­ho man­žel­ské­ho páru, kte­rý má všech­no, co si z pohle­du oko­lí jen člo­věk může na svě­tě přát. Dům, děti, prá­ci, koníč­ky, přá­te­le. Ale kte­rý vnitř­ně cítí, že
do toho sché­ma­tu neza­pa­dá a kte­rý se chce stůj co stůj ubrá­nit stej­né­mu šedi­vé­mu ste­re­o­ty­pu, do kte­ré­ho spad­li všich­ni oko­lo. Tedy, ona chtě­la, on na to neměl kou­le. Což se mu nedá až tak úpl­ně zazlí­vat, strach je potvo­ra, ale Frank byl krom toho, že byl zba­bě­lec i typic­ký pří­klad pokryt­ce.

Jeden z nemno­ha fil­mů, kte­rý se do vás doká­že zažrat a chví­li si tam pobýt a kte­rý má tu moc způ­so­bit vám nád­her­nou dep­ku. Ale za ten fil­mo­vý záži­tek to sak­ra sto­jí.

---

---