Policejní akademie 5: Nasazení: Miami Beach

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Policejní aka­de­mie 5: Nasazení: Miami Beach je ame­ric­ký celo­ve­čer­ní film z roku 1988, pátý díl série. V něm jsou zbý­va­jí­cí hlav­ní hrdi­no­vé vyslá­ni na poli­cej­ní veletrh v Miami, kde má být veli­tel Lassard oce­něn jako „poli­cis­ta dese­ti­le­tí“, než bude muset kvů­li věku ode­jít do důcho­du.

Obsah filmu

Harris, veli­tel okrsku, by rád vystří­dal Erica Lassarda v čele Policejní aka­de­mie. Spolu se svým asi­s­ten­tem Proctorem se v noci vlou­pa­jí do kan­ce­lá­ře komi­sa­ře Hursta, aby nahléd­li do jeho osob­ní slož­ky. Když se uká­že, že Lassard již pře­kro­čil povin­ný věk odcho­du do důcho­du, pře­da­jí mu tip.

Komisař infor­mu­je Lassarda o jeho odcho­du do důcho­du na slav­nost­ním roz­lou­če­ní s roč­ní­kem 1988. Mezi absol­ven­ty je i Tommy „House“ Conklin, kte­rý se v před­cho­zím fil­mu účast­nil pro­gra­mu „občan na hlíd­ce“. Hurst také ozna­mu­je, že Lassard bude na setká­ní poli­cej­ních ředi­te­lů v Miami Beach jme­no­ván poli­cis­tou dese­ti­le­tí.

Lassard je nicmé­ně zce­la apa­tic­ký. Jeho lidé ho však doká­žou pře­svěd­čit, aby tuto poctu vní­mal jako vel­ké finá­le. Chce, aby ho tam dopro­vo­di­li jeho nej­lep­ší zaměst­nan­ci a aby se sezná­mi­li s jeho synov­cem Nickem, kte­rý tam pra­cu­je jako poli­cis­ta.

Harris se mezi­tím sna­ží Hursta pře­svěd­čit, že je ide­ál­ním nástup­cem Lassarda. Ten ho upo­zor­ní, že má sice odbor­nou kva­li­fi­ka­ci, ale že nemá cho­vá­ní veli­te­le. V aka­de­mii si ho nikdo nevá­ží. Harris si to uvě­do­mí a roz­hod­ne se, že svou sku­teč­nou veli­kost uká­že tím, že se vydá za Lassardem do Miami Beach a zúčast­ní se tam jeho tryz­ny.

Mezitím je Muzeum výtvar­né­ho umě­ní, kde je prá­vě k vidě­ní výsta­va dia­man­tů Mal-Ankh-Ee, vylou­pe­no sku­pi­nou gan­gs­te­rů.

Na letiš­ti v Miami je Lassardovo zava­za­dlo omy­lem zamě­ně­no za zava­za­dlo s dia­man­ty ukry­tý­mi ve video­ka­me­ře. Lassard je vře­le při­jat uví­ta­cím výbo­rem, v němž je sta­ros­ta Miami s man­žel­kou a šéf měst­ské poli­cie komi­sař Murdock. Skupinu zdra­ví také Lassardův syno­vec Nick.

Tony chce dia­man­ty pře­dat gan­gs­ter­ské­mu bos­so­vi Dempseymu, kte­rý si všim­ne zámě­ny. Dempsey jim dává 24 hodin na zís­ká­ní dia­man­tů. Policisté si mezi­tím uží­va­jí den na plá­ži. Nick se sezná­mí s Kate, z níž se poz­dě­ji vyklu­be poli­cist­ka.

Tony a jeho kom­pli­co­vé náho­dou spat­ří Lassarda a domní­va­jí se, že důvo­dem výmě­ny tašek je on. Přitom zjis­tí, že Lassard je poli­cis­ta. První poku­sy o obno­ve­ní taš­ky jsou neú­spěš­né.

Následuje slav­nost­ní veče­ře, při níž se gan­gs­te­ři poku­sí Lassarda při­vést do bez­vě­do­mí pomo­cí injekč­ní stří­kač­ky. To se nepo­da­ří a Tony se poku­sí vzít foto­a­pa­rát. Přitom vypa­dá­va­jí dia­man­ty. V pani­ce vez­me Lassarda jako rukojmí. Sám Lassard se domní­vá, že se jed­ná o živou ukáz­ku poli­cej­ních metod, kte­rá mu byla ozná­me­na. V tom­to pře­svěd­če­ní pod­po­ru­je únos­ce svý­mi rada­mi. Komisař Hurst, komi­sař Murdock a poli­cis­té z Akademie a Miami orga­ni­zu­jí záchra­nu Lassarda. Policisté Akademie jsou dob­ro­vol­ní­ci. Harris vidí svou šan­ci a při­dá­vá se. Pomocí výta­hu a vzdu­cho­vé šach­ty se poli­cis­té dosta­nou do pat­ra, kde je Lassard držen. Několik gan­gs­te­rů zadr­ží, ale Harris se vysí­lač­kou roz­hod­ne poskyt­nout vrtu­l­ník, aby se na mís­tě star­tu poku­sil o vstup na vlast­ní pěst. To se nepo­da­ří a Harris je sám une­sen.

Tony se svý­mi dvě­ma zbý­va­jí­cí­mi pomoc­ní­ky odve­dl Lassarda a Harrise na jach­tu, kte­rou chce po uza­vře­ní obcho­du poto­pit spo­lu s nimi. Lassard stá­le neví, že se jed­ná o sku­teč­ný únos. Policisté se k lodi dosta­nou na posled­ní chví­li. Tony se poku­sí utéct s Lassardem jako rukojmím. Všichni ostat­ní gan­gs­te­ři jsou pře­mo­že­ni a Harris je zachrá­něn. Nick, Kate, Jones a Tackleberry pro­ná­sle­du­jí Tonyho loď. Harris je napa­den kro­ko­dý­lem a zachrá­něn Hightowerem. Nick a ostat­ní dora­zí k Lassardovi, kte­rý si demon­stra­ci nad­še­ně pochva­lu­je. Když Nick vysvět­lí, že jsou to sku­teč­ní zlo­čin­ci, Lassard Tonyho omrá­čí.

Při slav­nost­ním cere­mo­ni­á­lu jsou všich­ni poli­cis­té, kte­ří se na záchran­né akci podí­le­li (kro­mě Proctora a Harrise), vyzna­me­ná­ni medai­lí měs­ta Miami. Kromě toho je ser­žant Moses Hightower pový­šen na poru­čí­ka za své obě­ta­vé úsi­lí při záchra­ně Harrise. Komisař Hurst s potě­še­ním ozna­mu­je, že on a guver­nér roz­hod­li, že veli­tel Lassard nemu­sí ode­jít do důcho­du, dokud si to nebu­de přát. Harrisův plán tedy selhal na celé čáře.

Zajímavosti

Z hle­dis­ka obsa­hu je těž­ké zařa­dit film do stej­né řady jako jeho před­chůd­ce. Představuje zlom v rám­ci série. Pouze ste­re­o­typ­ní posta­vy jsou stá­le spo­jo­va­cím člán­kem.

Dříve ústřed­ní posta­va Careyho Mahoneyho v podá­ní Steva Guttenberga se zde již popr­vé neob­je­vu­je. Guttenberg dal pře­dem naje­vo, že se v žád­ném z dal­ších fil­mů série Policejní aka­de­mie již neob­je­ví. Nyní však pat­ří k těm, kte­ří se zasa­zu­jí o osmý díl série. Další posta­vy z před­cho­zích fil­mů, jako je Zed, Sweetchuck a rodi­na Kirklandových, se také neob­je­vu­jí.

Nick Lassard je před­sta­ven jako syno­vec veli­te­le Lassarda. Postava nese podob­né rysy jako Mahoney. Je posled­ní posta­vou série, kte­rá se zno­vu obje­vi­la v někte­rém z násle­du­jí­cích fil­mů.

Dříve počet­ná rodi­na sou­vis­lých postav Policejní aka­de­mie se tak zna­tel­ně zmen­šu­je. Toto tvr­dé jádro postav bude tvo­řit jádro obsa­ze­ní v šes­tém fil­mu (s drob­ný­mi změ­na­mi) a, i když opět výraz­ně zre­du­ko­va­né, v sed­mém fil­mu.

Poprvé se již neob­je­vu­je klub Modrá ústři­ce. To zna­me­ná, že ze seri­á­lu zmi­zel jaký­si běží­cí gag. Poprvé je také opuš­tě­no beze­jmen­né měs­to, ve kte­rém se ode­hrá­va­ly před­cho­zí fil­my Policejní aka­de­mie, a je pojme­no­vá­no kon­krét­ní mís­to, Miami.

Prvky fraš­ky se masiv­ně zvy­šu­jí. Zejména veli­tel Lassard nechtě­ně vyvo­lá­vá čet­ná tako­vá­to inter­mez­za, kte­rá gan­gs­te­rům vždy ztě­žu­jí život. Celkově se mění i role veli­te­le. Posouvá se více do stře­du a je vyzdvi­ho­ván jako mimo­řád­ně schop­ný a zaslou­ži­lý poli­cis­ta, což je však v příkrém roz­po­ru s vykres­le­ním posta­vy, kte­rá nevy­ni­ká ani inte­li­gen­cí, ani jiný­mi schop­nost­mi.

Poprvé v něm hra­je hlav­ní roli boj mezi dobrou a zlou stra­nou, kte­rý je běž­ný v mno­ha holly­wo­od­ských fil­mech. Ve všech před­cho­zích fil­mech byli zápo­rá­ci buď jen potí­žis­té (např. Zed), nebo byli před­sta­ve­ni až ke kon­ci fil­mu a zůsta­li beze­jmen­ní.

Harris a Proctor jako „zlí“ poli­cis­té na roz­díl od před­cho­zích fil­mů nedo­sa­hu­jí ani střed­ní­ho úspě­chu. Místo toho vše, o co se poku­sí, skon­čí neú­spě­chem, což slou­ží jako kome­di­ál­ní prvek.

Od toho­to fil­mu již poli­cej­ní výcvik nehra­je význam­nou roli. Název Policejní aka­de­mie je tedy spí­še znač­kou než popi­sem.

Photo © Warner Bros. Pictures

- Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře