Rudý úsvit | Red Dawn [45%]

Remaky to mají rela­tiv­ně těž­ké. I když je jich v posled­ní době požeh­na­ně, málo­kte­rý doká­zal dostát kva­li­tám před­lo­hy, natož ji vůbec pře­ko­nat. U rema­ku Rudého úsvi­tu z roku 1984 to pla­tí dvoj­ná­sob. Společnost MGM kte­rá jej při­pra­vo­va­la skon­či­la před lety v ban­kro­tu a tak nato­če­ný sní­mek skon­čil v tre­zo­ru. O pár let poz­dě­ji, kdy se zača­la zase sta­vět na nohy, neby­la záplet­ka s hlav­ní­mi zápo­rá­ky Čínou úpl­ně košer a tak došlo k pře­táč­kám a úpra­vám. Konečně se pak sní­mek dostal kon­cem loň­ské­ho roku do dis­tri­buce a zane­dlou­ho i k nám na video­trh. Je ale o co stát nebo se jed­ná jen o dal­ší sna­hu recyklo­vat a trh­nout na tom něja­ké pení­ze?

Jed Eckert se vra­cí domů. Po šes­ti letech služ­by v Iráku při­jíž­dí do rod­né­ho Spokane, kde se pokou­ší po dobu své­ho vol­na tro­chu odpo­či­nout a dohnat ztra­ce­né roky se svo­jí rodi­nou. Jeho dovo­le­nou ale jed­no­ho rána naru­ší něko­lik otře­sů. Když vyjdou s bra­t­rem ven, zjis­tí, že je jejich rod­né měs­to oblé­há­no a Korejské jed­not­ky se sná­še­jí z oblo­hy. Na nic neče­ka­jí, seda­jí s bra­t­rem do auta, po ces­tě nabe­rou pár přá­tel  a utí­ka­jí před armá­dou do lesů. Až tam zjiš­ťu­jí nepří­jem­nou prav­du. Celá země byla zasko­če­na, armá­da vyřa­ze­na a osu­dy oby­va­tel jsou pou­ze v jejich vlast­ních rukou. Nezbývá jim nic jiné­ho než se spo­leh­nout sami na sebe a bojo­vat pro­ti nepřá­tel­ské inva­zi jak jen to půjde. 

Největším pro­blé­mem, kte­rý by mohl u Rudého úsvi­tu nastat je to, co od něj oče­ká­vá­te. Pokud se totiž podí­vá­te na roz­po­čet 65 mega, moh­li bys­te se šered­ně spá­lit ve vašich oče­ká­vá­ních a od výsled­né­ho počtu pro­cent si ode­čtě­te 10 až 40%. To co totiž dosta­ne­te je plno­krev­né béč­ko se vše­mi kla­dy i zápo­ry tako­vé­ho­to tvr­ze­ní. 

Tím hlav­ním je naiv­ní hloupost kte­rá ve fil­mu hra­je prim od začát­ku až do kon­ce. Nebudu se teď poza­sta­vo­vat nad tím, že ačko­liv s vlaj­kou Korey, zápo­rá­ci jsou hra­ní čín­ský­mi a ame­ric­ký­mi her­ci. Nebo že napa­de­ní na podob­né úrov­ni nedá­vá vlast­ně vůbec smy­sl. Co je ovšem dale­ko vět­ší pro­blém je fakt, že se film cho­vá mno­ha ele­men­ty tak, jako by stá­le byl konec osm­de­sá­tých let a ne rok 2013. Bezdrátový tele­fon kte­rý sto­pu­je sku­pin­ka gue­rillo­vých vojá­ků pomo­cí kabe­lů, nebo dal­ší nelo­gič­nos­ti a díry ve scé­ná­ři o čet­nos­ti jako v dob­ře uzrá­lém Ementálu. A ani té akce tu není dosta­tek k tomu, aby podob­né úle­ty zachrá­ni­la. Tak proč vůbec dávat Rudému úsvi­tu vůbec šan­ci?

Zejména pro­to, že pokud k němu bude­te při­stu­po­vat jako ke kla­sic­ké béč­ko­vé pro­duk­ci, dosta­ne­te sluš­nou zále­ži­tost, kte­rá ope­ru­je s akci, infan­til­ním a kře­čo­vi­tým humo­rem, prázd­ný­mi ges­ty a patri­o­tis­mem až na půdu.Všichni a všech­no tu jede přes­ně pod­le kla­sic­ké šab­lo­ny a nic se tak nějak vůbec neře­ší. Hlavní je fakt, že ame­ric­ká spo­leč­nost je stá­le ta nej­lep­ší a oprav­do­ví hrdi­no­vé mohou povstat i z řad nác­ti­le­tých. To že to nemá logi­ku, není to ničím ori­gi­nál­ní a polo­vi­na herec­ké­ho ansám­blu by si zaslou­ži­la posa­dit na vlak a poslat zpět domů, je tu to ved­lej­ší.

Nakonec tak Dan Bradley úpl­nou pro­hru nena­ser­ví­ro­val, nicmé­ně něco, na co by se hrnu­ly davy také ne. Remake Rudého úsvi­tu je hloupou čás­teč­ně akč­ní hříč­kou na téma asi­a­ti napad­li USA a co s tím udě­lá­me. Pár solid­ních her­ců ve zně­ti těch prů­měr­ných až pod­prů­měr­ných, těž­ká nai­vi­ta a nelo­gič­nos­ti a hlav­ně pro­blémy s vlast­ní iden­ti­tou sním­ku. Kromě patri­o­tic­ké­ho odka­zu totiž Rudý úsvit boju­je s tím, čím vlast­ně chce být. Když to zjis­tí, sní­mek kon­čí a při­chá­ze­jí titul­ky.  Pokud ovšem ke sním­ku bude­te při­stu­po­vat jako k laci­né výpla­chov­ce, způ­so­bí dale­ko men­ší ško­dy jako fil­my Stevena Seagala. Dokonce by se moh­lo stát, že se bude­te i během té hodin­ky a půl bavit. Jen od toho neče­kej­te zázra­ky.  

 Hodnocení: 45%

Podívejte se na hodnocení Rudý úsvit na Kinoboxu.

Koktejl: