V nitru Llewyna Davise | Inside Llewyn Davis [60%]

Bratři Ethan a Joel Coenovi pla­tí stá­le za ty oso­bi­těj­ší tvůr­ce v sou­čas­ném Hollywoodu. Výčet fil­mů kte­rý­mi obo­ha­ti­li fil­mo­vý svět nekon­čí jen u něj­vět­ších pecek jako Big Lebowski nebo Fargo. Po té co se napo­sle­dy před­ved­li wes­ter­nov­kou Opravdová kuráž a loni se i do čes­kých kin dostal jejich zvil­mo­va­ný scé­nář ve sním­ku Gambit, se tato dvoj­ka vra­cí do čes­kých i svě­to­vých kin se svo­jí novin­kou, kte­rá si navíc vyslou­ži­la dvě osca­ro­vé nomi­na­ce za kame­ru a zvuk. Stojí tedy nit­ro Llewina Davise za váš čas? 

Folkový zpě­vák Llewyn Davis (Oscar Isaac) se dopo­sud nevy­rov­na se ztrá­tou své­ho hudeb­ní­ho part­ne­ra, se kte­rý­mi pla­ti­li za doce­la úspěš­né hudeb­ní duo v oblas­ti New Yorku. Když jeho part­ner ale spáchal sebe­vraž­du sko­kem z mos­tu, Llewyna to pozna­me­na­lo a od té doby se nebyl schop­ný se přes to pře­nést. To ho ovšem para­ly­zu­je jak v jeho hudeb­ním tak v osob­ním živo­tě. Jeho už tak ne zrov­na opti­mis­tic­ké život­ní vyhlíd­ky navíc ješ­tě ovliv­ní úlet se svo­jí kama­rád­kou Jean (Carey Mulligan), kte­rá otě­hot­ní a musí tak díky nejis­to­tě, zda je dítě Llewynovo nebo její­ho man­že­la Jima (Justin Timberlake) na potrat. Llewynovi tak poma­lu dochá­ze­jí lidé, na kte­ré se v jeho dlou­hou­tr­va­jí­cím sta­vu nou­ze obrá­tit...  

Osobně mám Coenovic fil­my hod­ně rád. U jejich novin­ky jsme se však, podob­ně jako u jejich loni zfil­mo­va­né­ho scé­ná­ře k fil­mu Gambit, doce­la minu­li. Nejsem si úpl­ně jis­tý čím to, nicmé­ně jejich obvyk­lé klič­ky, absurd­ní cha­rak­te­ry a až téměř pedant­ní posed­lost detai­ly ten­to­krát vyzní­va­jí pros­tě naprázd­no. Navíc, kro­mě depri­mo­va­né­ho Llewyna a čás­teč­ně ješ­tě Jean, posta­vy uvnitř fil­mů půso­bí spí­še jen jako nuce­né epi­zo­dy k dokres­le­ní život­ní­ho pří­bě­hu zlo­me­né­ho muzi­kan­ta, spí­še než jako plné cha­rak­te­ry na kte­ré hudeb­ník při své život­ní pou­ti nara­zí. 

A to je ško­da, audi­o­vi­zu­ál­ní strán­ka fil­mu totiž šla­pe na jed­nič­ku. I když totiž znač­ně digi­tál­ně sty­li­zo­va­ná vizu­ál­ní strán­ka může půso­bit mís­ty tro­chu umě­le, díky parád­ně vykres­le­né atmo­sfé­ře šede­sých let a skvě­lé kame­ře (Bruno Delbonnel nahra­dil tra­dič­ní­ho Coenovic spo­lu­pra­cov­ní­ka Rogera Deakinse více než dob­ře) vám to ale ani tro­chu vadit nebu­de. Zvláště když hudeb­ní strán­ka sním­ku oprav­du napl­no vyu­ží­vá své­ho poten­ci­á­lu a bene­fi­tu­je z oprav­du parád­ní­ho obsa­ze­ní v důle­ži­tých rolích. Oscar Issac se vám navíc, i přes jeho poměr­ně pro­ble­ma­tic­ké­ho hlav­ní­ho hrdi­nu, dosta­ne svým zpě­vem doce­la rych­le pod kůži.  

To je ale v pod­sta­tě vše. Naprosto vytří­be­ná audi­o­vi­zu­ál­ní strán­ka ale pod tím oba­lem skvě­lé­ho obsa­ze­ní, vyšper­ko­va­né for­my a něko­li­ka detai­lů se skrý­vá až pře­kva­pi­vě vyprázd­ně­ná podí­va­ná, kte­rá balan­cu­je až tro­chu na hra­ně nezá­vis­lé­ho prů­mě­ru. A to je něco, co od tako­vých osob­nos­tí, jakýmí Ethan a Joel Coenovi urči­tě jsou, není úpl­ně nej­lep­ší výsle­dek. V nit­ru Llewyna Davise tak není vylo­že­ně špat­ným sním­kem, jen neče­kej­te od autor­ské dvo­ji­ce a špič­ko­vé­ho obsa­ze­ní zázra­ky. Tentokrát to pros­tě úpl­ně nevy­šlo.    

http://www.csfd.cz/film/305234-v-nitru-llewyna-davise/