RECENZE – Víš, kdo se dívá?

large28429

Autorka:

Catherine Ryan Howardová

Překlad: Petr Kotouš

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydá­ní v ČR: 2020

Počet stran: 360

ISBN: 978-80-271-2577-7

Natalie je popu­lár­ní irská instagra­mer­ka. Odjíždí do Shanamore, tako­vé zvlášt­ní cha­to­vé osa­dy, aby si ově­ři­la jis­tá pode­zře­ní. Ubytuje ji maji­tel jis­tý roz­tr­ži­tý Andrew. Všude je klid, žád­ní dal­ší hos­té zde uby­to­va­ní nejsou. Necítí se zde ale vůbec dob­ře. Večer má pocit, že ji z Andrewova domu sle­du­je něja­ká žena, při­tom zde údaj­ně žád­ná neži­je. Druhý den ráno ji přes skle­ně­nou stě­nu pozo­ru­je star­ší chlá­pek, kte­rý Natalii dost vydě­sí. Překvapený muž tvr­dí, že je údrž­bář. Poté ho potká­vá ješ­tě na plá­ži a zdá se být nepří­jem­ně vlez­lý. Natálie se vydá pro­zkou­mat oko­lí a dopát­rat se infor­ma­cí, kvů­li kte­rým sem do Shanamore při­je­la.

Audrey pra­cu­je v redak­ci The Paper. Píše bul­vár­ní člán­ky o celebri­tách a při­tom by tak tou­ži­la psát seri­óz­ní repor­tá­že. Když dosta­ne za úkol napsat člá­nek o zmi­ze­lé hvězdě instagra­mu, ucí­tí v tom svou šan­ci a zain­te­re­su­je se do pří­pa­du více, než by měla. Navštíví man­že­la Natalie, aby zjis­ti­la podrob­nos­ti o jejím zmi­ze­ní. Kdyby Natalii obje­vi­la, to by tepr­ve bylo sous­to pro repor­táž. 

Musím říct, že jsem z kni­hy měla tro­chu oba­vy. Bála jsem se, že se budu v ději ztrá­cet, jeli­kož autor­ka nešet­ří sko­ky do minu­los­ti a zpět a od jed­né posta­vy ke dru­hé. Nakonec mi to pro­blémy nedě­la­lo, zori­en­to­va­la jsem se poměr­ně rych­le. Postavy neby­ly nijak výraz­né, žád­ná si mě nezís­ka­la, vlast­ně mi byly lhos­tej­né. Jisté osu­dy se dozví­dá­me už v samot­ném začát­ku, ostat­ní s čet­bou postu­pem času. Jde o prů­měr­ný thriller, kte­rý si čte­nář pře­čte a zapo­me­ne, trou­fám si tvr­dit. Neměla jsem žád­ná vyso­ká oče­ká­vá­ní, tudíž jsem neby­la ani nijak zkla­ma­ná.

Co mě však vadi­lo mno­hem více než samot­ná prů­měr­nost pří­bě­hu, je absen­ce sklo­ňo­vá­ní jmé­na Natálie. Všechna jmé­na jsou v kni­ze vysklo­ňo­vá­na, pou­ze Natálie ne. Uniká mi důvod a hod­ně mě to iri­to­va­lo při čte­ní.

Za poskyt­nu­tí recenz­ní­ho výtis­ku vel­mi děku­ji nakla­da­tel­ství Cosmopolis. Knihu zde může­te zakou­pit.