Rychle a zběsile 6 - 50 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Tvůrci šes­té­ho dílu Rychle a zbě­si­le si muse­li nechat udě­lat prů­zkum, pod­le kte­ré­ho už fanouš­ci série trpí zvý­še­nou necit­li­vos­tí na akč­ní hrát­ky pře­de­šlých dílů. Jak by bylo jinak mož­né, že šest­ka ztrá­cí soud­nost a v závě­reč­né tře­ti­ně nám před­klá­dá řadu logic­kých chyb, jed­nu hor­ší než dru­hou. Naštěstí to tro­chu napra­vu­je osob­něj­ší dějo­vou lin­kou a zábav­ný­mi scé­na­mi v prv­ních dvou tře­ti­nách.

Do svě­ta Briana O’Connora (Paul Walker) a Dominica Torreta (Vin Diesel) se vra­cí mrt­vá Letty (Michelle Rodriguez). Díky její­mu nevy­svět­li­tel­né­mu návra­tu se poda­ří agen­to­vi FBI Hobbsovi (Dwayne “The Rock” Johnson) dát dohro­ma­dy opět sta­rý zná­mý tým z minu­lé­ho dílu. Tentokrát pod zámin­kou chy­ce­ní mezi­ná­rod­ní­ho zlo­čin­ce Shawa (Luke Evans). Snímek tak sice opět sta­ví do cen­t­ra dění osob­ní pří­běh, ten­to­krát o dáv­né lás­ce a tou­ze po pomstě, ale pro­jed­nou se mu pří­liš neda­ří obklo­pit ho smys­lu­pl­něj­ším oba­lem.

Seriálová pova­ha série dál pokra­ču­je. Rychle a zbě­si­le 6 ji ale túru­je do neú­nos­ných výšek. Film vrší odka­zy jako na běží­cím pásu. Ale pou­hé odka­zo­vá­ní na minu­lost fikč­ní­ho svě­ta mu nesta­čí. On minu­lé udá­los­ti modi­fi­ku­je a pod­ko­pá­vá rele­van­ci min­nu­lých dílů série. Modifikace dějo­vé lin­ky se dočkal tře­tí a čtvr­tý díl. Je jas­ně vidět, že v pří­pa­dě tře­tí­ho dílu (Tokijská jíz­da) jde zřej­mě o sna­hu o úpl­né odpou­tá­ní od jeho dědic­tví. Zavírat oči můžou tvůr­ci jak chtě­jí, modi­fi­ka­ce minu­los­ti fikč­ní­ho svě­ta jim ale potlesk urči­tě nepři­ne­se.

Naládovat odka­zy a zavřít víč­ko pros­tě nesta­čí. Protože se film stá­le ohlí­ží přes rame­no a vzpo­mí­ná na nos­tal­gic­ké časy, když se nemu­se­ly vymýš­let stá­le nové pří­běhy, hlav­ní dějo­vá lin­ka tím trpí. Rozmělnění a odpří­tomně­ní samot­né­ho vyprá­vě­ní pro­to nutí tvůr­ce klást důraz na akci. A i tam dochá­zí k trp­ké neroz­hod­nos­ti mezi dědic­tvím z minu­los­ti a novou érou akč­ní­ho spek­tá­klu.

Když šes­té Rychle a zbě­si­le ser­ví­ru­je divá­ko­vi sta­ro­no­vé akč­ní scé­ny v podo­bě jed­no­du­chých honi­ček  a pěst­ních sou­bo­jů, zdá se být vše v pořád­ku. To by ale nemoh­li mít scé­náris­té v šuplí­ku tla­čít­ko, kte­ré zakři­vu­je nám zná­mý vesmír. To začnou stiská­vat hlav­ně v posled­ní tře­ti­ně, kdy najed­nou začne fikč­ní svět popí­rat zná­má pra­vi­dla fyzi­ky (i když je do té doby strikt­ně dodr­žo­val) i sna­hu o logič­t­nost zob­ra­ze­ných událostí.Tolik pro­pí­ra­ná a ana­ly­zo­va­ná scé­na honič­ky na ran­ve­ji je vrcho­lem absur­di­ty a zdra­vé­ho rozu­mu scé­náris­tů.

Do kla­sic­ké­ho kri­mi fil­mu o pomstě ovšem Rychle a zbě­si­le 6 při­mí­chá­vá i tro­chu hlub­ší­ho zamyš­le­ní. Tedy hlub­ší­ho vzhle­dem k ostat­ním poku­sům série. Motiv o důle­ži­tos­ti rodi­ny je ale pří­jem­ným zpes­t­ře­ním mezi do očí bijí­cí kli­šo­vi­tos­tí zbyt­ku děje, ve kte­rém jde sice v pod­sta­tě o živo­ty mili­o­nů lidí, ale film nedo­ká­že moti­va­ce jed­not­li­vých postav dob­ře pro­dat, tak­že o neja­kém napě­tí nemů­že být řeč.

Sympatická je jis­tě neú­stup­nost fil­mu v otáz­ce vlast­ní sty­li­za­ce. Ta se stá­vá doce­la para­do­xem při vzpo­mín­ce na Tokijskou jízdu, kte­rá je díky své sty­li­za­ci stu­di­em nepří­liš vyzdvi­ho­vá­na a samot­ným pří­bě­hem těž­ce popí­rá­na. Tentokrát ovšem sty­li­za­ce fun­gu­je jako prvek osla­vo­vá­ní sou­čas­né­ho dis­kur­zu série. Potvrzení sebe sama přes vou vlast­ní identi­tu však někdy půso­bí až pří­liš hlou­pě.

Šesté Rychle a zbě­si­le nezná míru. Poměrně kva­lit­ní dějo­vá lin­ka o návra­tu k rodin­ným hod­no­tám trpí zasa­ze­ním do šab­lo­ny neza­jí­ma­vé­ho pří­bě­hu o neza­jí­ma­vém padou­cho­vi bez dosta­teč­ně vykres­le­ných moti­va­cí. Po pátém dílu jde o str­mý pád dolů a před­čas­ně zís­ka­nou sebe­jis­to­tu ve s vou vlast­ní identi­tu.

Photo © Universal Pictures