Hazard Jack (2014)

Vietnamský vete­rán s post­trau­ma­tic­kým stre­so­vým syn­dro­mem udě­lá krva­vou čáru přes roz­po­čet par­tič­ce nadr­že­ných vyso­ko­ško­lá­ků…

Partička vyso­ko­ško­lá­ků v čele s pohled­nou Bridget se roz­hod­ne strá­vit víkend v polo­roz­pad­lé opuš­tě­né nemoc­ni­ci. Kromě alko­ho­lu a sexu­ál­ních rado­vá­nek si zde hod­la­jí užít i tro­chu toho adre­na­li­nu v podo­bě paint­ballu, netu­ší však, že prá­vě toho se jim dosta­ne poně­kud odliš­něj­ším způ­so­bem, než jaký měli v plá­nu. Tento objekt totiž slou­ží jako úkryt pro býva­lé­ho viet­nam­ské­ho vete­rá­na Jamese, kte­rý trpí post­trau­ma­tic­kou stre­so­vou poru­chou. Ta u něj vyvo­lá­vá záchva­ty vzte­ku a agre­se a neví­tá­ní návštěv­ní­ci brzy pocí­tí jeho hněv a tou­hu zabí­jet! 

Režie: David Worth

Rok výro­by: 2014

Délka: 82 min

Země: USA

 

Hrají:

Amanda Maddox...(Bridget)

Kevin James Sporman...(Earl)

Alison Lani...(Stella)

Macauley Gray...(Dillon)

Aimee Bello...(Lana)

Quincy Taylor...(James - Hazard Jack)

...a dal­ší

Námět vypa­dal slib­ně, bohu­žel zpra­co­vá­ní bylo doslo­va tra­gic­ké. Očekával jsem dal­ší prů­měr­nou teen sla­sher podí­va­nou s nabu­še­ným mago­rem v hlav­ní roli, ale dosta­lo se mi hod­ně pod­prů­měr­né podí­va­né s tro­chou toho nási­lí, cha­bou atmo­sfé­rou a až ama­tér­ský­mi herec­ký­mi výko­ny. Bylo to sice oko­ře­ně­né tro­chou té naho­ty a gore, ale vět­ši­na scén (vražd) se ode­hra­je mimo záběr kame­ry a gumo­vá ruka či uříz­nu­té hla­vy to už moc neza­chrá­ni­ly.

 

Zvláště když je divák nucen sle­do­vat víc jak polo­vi­nu fil­mu paří­cí omla­di­nu a poslou­chat jejich debil­ní dia­lo­gy. Hlavní zápo­rák vypa­dal v té kuk­le cel­kem dob­ře, namaka­né hova­do, co se rádo ohá­ní mače­tou, brus­kou či dráž­ko­va­cí fré­zou, nebo vez­me co je zrov­na po ruce, jenomže vět­ši­na vražd se ode­hra­je mimo záběr (to už jsem ale psal) a mís­to toho aby divák sle­do­vat jak por­cu­je své obě­ti, tak kame­ra zabe­re vra­hův biceps, hel­mu na hla­vě, krev na zdi a rych­le se zase pře­su­ne na jiné mís­to. Tím samo­zřej­mě trpě­la i samot­ná atmo­sfé­ra, kte­rá až na pár záchvěvů téměř stag­no­va­la a krči­la se někde v kou­tě.

 

Poslední tře­ti­na fil­mu už byla tro­chu lep­ší, ale i tak bude neje­den divák nevě­říc­ně krou­tit hla­vou, nad čímže to zase ztrá­cel svůj dra­ho­cen­ný čas. Zázraky se totiž neko­na­li a já můžu naro­vi­nu říci, že tenhle film vytě­žil ze své­ho mož­né­ho poten­ci­á­lu úpl­né mini­mum.

Hodnocení:

30%

---