Insanitarium (2008)

rp 3107 1.jpg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

I bláz­ni mají své dny. A pokud jim k tomu podá svůj lék Peter Stormare, věř­te, že budou hod­ně krva­vé.

Jack před­stí­rá, že je blá­zen jen pro­to, aby se dostal do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny (blá­zin­ce) a odve­dl odtud svou sest­ru Lily. Jeho plán vyšel, ale brzy bude veli­ce lito­vat, pro­to­že netu­ší, do jaké­ho pek­la se dostal. Léčebnu vede dok­tor Gianetti, kte­rý zde taj­ně pro­vá­dí svůj výzkum a na svých zao­sta­lých paci­en­tech zkou­ší nový neo­tes­to­va­ný lék Orpheum. Ten má však ved­lej­ší účin­ky a ze svých obě­tí udě­lá mon­stra tou­ží­cí po krvi. Z léčeb­ny se stá­vá past a ti, kte­ří nejsou naka­že­ní, musí bojo­vat o holé živo­ty. Jack, Lily a blá­zen Dave mají jen malou šan­ci, že se z toho dosta­nou živí, pro­to­že pře­si­la je moc veli­ká a navíc Dr. Gianetti má všech­ny trum­fy v ruká­vu.

Český název: Nakažení smr­tí
Režie: Jeff Buhler
Rok výro­by: 2008
Délka: 85 min
Země: USA

Hrají:
Jesse Metcalfe ... (Jack)
Kiele Sanchez ... (Lily)
Peter Stormare ... (Dr. Gianetti)
Kevin Sussman ... (Dave)
Evan Parke ... (Charles)
... a dal­ší

Jedná se o prv­ní dílo reži­sé­ra Jeffa Buhlera, kte­rý si sám napsal i scé­nář. Tohoto člo­vě­ka nej­spíš nezná nikdo z nás, ale věř­te, že o něm brzy hod­ně usly­ší­me. Protože napsal scé­nář k fil­mu The Midnight Meat Train (2008), jenž vypa­dá veli­ce zají­ma­vě (recen­ze na něj již zde je) a u divá­ků dopa­dl cel­kem obstoj­ně. Pokud vydr­ží v tren­du, kte­rý si sám určil, tak by se z něj mohl stát uzná­va­ný reži­sér i scé­náris­ta a přes­ně tako­vé lidi horo­ro­vá scé­na v dneš­ní době potře­bu­je. I když je tře­ba si při­znat, že se ani on nevy­hne oko­pí­ro­vá­ní námě­tů z jiných fil­mů, ale to je zřej­mě nemoc dneš­ní doby.

Ze začát­ku máme mož­nost vidět tro­chu slab­ší nud­ný roz­jezd, jenž trvá zhru­ba prv­ních dva­cet minut a ve fil­mu se zas až tak moc zají­ma­vých věcí nesta­ne. Vše se točí oko­lo Jackovy ces­ty do léčeb­ny a násled­né­ho sezna­mo­va­ní s pro­stře­dím, per­so­ná­lem a dal­ší­mi paci­en­ty, z nichž někte­ří jsou cel­kem pove­de­né posta­vič­ky. Potom se však začne koneč­ně něco dít a my máme mož­nost vidět, co se ode­hrá­vá ve vrch­ních pod­la­žích. Bohužel pořád je to všech­no bez pořád­ných efek­tů a atmo­sfé­ra je na bodu mra­zu. Jediné co občas vystra­ší vaše ušní bubín­ky, je srd­ce­ryv­ný řev paci­en­tů a spros­té nadáv­ky. Vše se změ­ní od chví­le, kdy se naka­že­ní paci­en­ti dosta­nou ze svých cel a poko­jů. Konečně se dočká­me lit­rů umě­lé krve, kte­rá teče mís­ty prou­dem, utr­že­ný­mi kon­če­ti­na­mi, pojí­dá­ní lid­ské­ho masa a pár dal­ších chu­ťo­vek. Nečekejte však špič­ko­vé efek­ty, ale spí­še prů­měr­né béč­ko­vé pokou­ká­ní, kte­ré někte­ré poba­ví, jiné však zřej­mě zne­chu­tí. Konec je už ve sviž­ném tem­pu a kdy­by měli fil­ma­ři po ruce ješ­tě více dve­ří a věcí, kte­ré by poslou­ži­ly k zaklí­ně­ní, tak by film trval urči­tě o půl­ho­di­nu déle.

Atmosféra na mě půso­bi­la stří­da­vě oblač­no. Sem tam se sku­teč­ně poved­la a nabu­di­la faleš­ný pocit úzkos­ti či mož­ná snad stra­chu, kte­rý však pro­ží­va­li pou­ze posta­vy na obra­zov­ce a mož­ná někte­ré slab­ší pova­hy. Pro nás ostat­ní to však byly tro­chu laci­né tri­ky, snad­no před­ví­da­tel­né a tudíž když už čeká­te, že se něco podob­né­ho sta­ne, tak vás nemů­že nic vyle­kat. Hudební dopro­vod byl zvo­len tro­chu zbrkle. Jednalo se sice o tvrd­ší muzi­ku, jen­že tako­vou, kte­rá vás zce­la jis­tě na par­ket nevy­táh­ne, spí­še při­nu­tí dát si dal­ší drink. To samé pla­tí i pro pou­ži­té hláš­ky. Většina z nich byla napros­to nemíst­ných, ale našly se i tako­vé, kte­ré mě hod­ně poba­vi­ly. Ze vše­ho nej­víc si budu pama­to­vat polo­na­hou nadr­že­nou (rádo­by zom­bi­ci), kte­rá zce­la jis­tě pat­ři­la ke zpes­t­ře­ní fil­mu a někte­ré tvá­ře bláznů, na kte­ré asi neza­po­me­nu nikdy, pro­to­že šlo sku­teč­ně o pře­hlíd­ku zje­vů o kte­rých se nám může jen zdát.

V hlav­ní roli se obje­vil lamač žen­ských srd­cí, jinak však prů­měr­ný herec Jesse Metcalfe, kte­ré­ho může­te znát ze seri­á­lu „Desperate Housewives“, kte­rý už bude za chví­li stej­ně jako Dallas neko­neč­ným. Mimo jiné si zahrál i v těch­to fil­mech: 44 Minutes: The North Hollywood Shoot-Out (2003) a Loaded (2008). Jeho výkon byl hod­ně prů­měr­ný a vlast­ně i vyvá­že­ný ke kva­li­tě celé­ho fil­mu.

To mno­hem lep­ší byl švéd­ský herec Peter Stormare. On je zce­la jis­tě to nej­lep­ší na celém fil­mu a jeho výkon zve­dá mé pro­cen­tu­ál­ní hod­no­ce­ní. Jeho vzhled ho před­ur­čil k hra­ní zápor­ných rolí a vět­ši­nou se mu to poda­ři­lo veli­ce dob­ře. Já osob­ně si jej nej­víc pama­tu­ji ze seri­á­lu Prison Break. Zahrál si: Fargo (1996), Bruiser (2000), 2001 Maniacs (2005), Anamorph (2007) a měl malou roli i v Jurském par­ku 2.

Hodnocení:
Jde o prů­měr­ný film, kte­rý vám sice vehe­ment­ně dopo­ru­čo­vat nebu­du, ale urči­tě vám jeho zhléd­nu­tí neu­blí­ží. Hlavně pokud jste fanouš­ky zombie/kanibal horo­rů či skal­ním fan­dou jed­no­ho ze zmi­ňo­va­ných her­ců, tak bys­te si jej nemě­li nechat ujít. Pokud pře­čká­te úvod­ní nudu, tak si mys­lím, že se vydr­ží­te dívat až do kon­ce. Mužské pub­li­kum tro­chu obměk­čí nahá děva či doce­la pěk­né hereč­ky. Na to že jde o prv­ní reži­sé­rův film, tak dávám 50%.