Norman Bates

Psychicky naru­še­ný mla­dík, maji­tel mote­lu a psy­cho­pa­tic­ký vrah, kte­rý trpí roz­dvo­je­ním osob­nos­ti.

Dnes už se nena­jde asi nikdo, kdo by neznal tuto legen­dár­ní horo­ro­vou posta­vu. Na svět při­šel díky romá­nu Psycho, kte­rý napsal spi­so­va­tel Robert Bloch, ale všich­ni si ho budou pama­to­vat pře­de­vším ze stejno­jmen­né­ho fil­mo­vé­ho zpra­co­vá­ní z roku 1960, kte­ré si vzal pod pat­ro­nát sám vel­ký mis­tr Alfred Hitchcock. A kdo že to vlast­ně je?

Norman juni­or se naro­dil Normanovi a Normě Batesovým. Otec mu zemřel, když byl ješ­tě malý a o jeho smr­ti se ved­ly po celou dobu jen samé spe­ku­la­ce. Údajně byl ubo­dán rojem roz­zu­ře­ných včel, ale dle míst­ních drbů to však moh­lo být úpl­ně jinak, kdo ví. Od té doby vyrůs­tal pou­ze s pano­vač­nou mat­kou v jejich domě, tyčí­cím se nad malým mote­lem. Jeho mat­ka byla psy­chic­ky naru­še­ná a svý­mi čas­tý­mi změ­na­mi nálad své­ho syna emo­ci­o­nál­ně zne­u­ží­va­la. Týrala ho nejen psy­chic­ky, kdy ho zaví­ra­la do skří­ně, ale i fyzic­ky, což zce­la nahlo­da­lo jeho sebe­vě­do­mí a ke své mat­ce cítil malý Norman obrov­ský respekt, strach ale záro­veň i lás­ku. Její cho­vá­ní omlou­val svou vlast­ní neroz­váž­nos­tí, kte­rá jí dohá­ně­la k šílen­ství. Postupem času se na ní stal úpl­ně závis­lý a začal k ní cítit i něco víc než jen lás­ku k mat­ce. Stala se z toho oprav­do­vá posed­lost. Opravdové pro­blémy nasta­ly, když se Norman dostal do puber­ty. Po očku se začal zají­mat i o jiná děv­ča­ta, což jeho mat­ka nemoh­la pře­kous­nout. Když nepo­mohl výprask po nale­ze­ní ero­tic­ké­ho časo­pi­su, zača­la Norma své­ho syna pou­čo­vat a kázat mu, že sex je špat­ná a hříš­ná věc, pro­to­že všech­ny ostat­ní ženy kro­mě ní nejsou nic víc než oby­čej­né poběh­li­ce. Každá, kte­rá by ho chtě­la svést z ces­ty, pat­ří do pek­la!!! Norman své mat­ce bez­mezně věřil a dív­kám se sna­žil vyhý­bat. Jednoho dne si však jeho mat­ka při­ved­la do domu své­ho milen­ce. Norman je sle­do­val dírou ve zdi a tu noc se v něm cosi zlo­mi­lo. Přestal věřit své mat­ce, kte­rá ho v jeho očích zra­di­la a začal jí nená­vi­dět. Tento fakt ho při­nu­til svou mat­ku i její­ho milen­ce otrá­vit strych­ni­nem. Později své­ho činu lito­val, pro­to­že byl ke své mat­ce až pří­liš fixo­ván a roz­ho­dl se pod­nik­nout dal­ší zrůd­ný čin. Tělo své mat­ky ukrad­ne a odne­se do své­ho domu. Tam jí vypre­pa­ru­je a nyní může koneč­ně žít spo­ko­je­ný život.

Jeho dušev­ní stav a hlav­ně naru­še­ná psy­chi­ka však zapří­či­ni­li roz­dvo­je­ní jeho osob­nos­ti a čás­teč­nou ztrá­tu vlast­ní iden­ti­ty. Norman se začí­nal vží­vat do role své mat­ky a sna­žil se tak vždy utéct před sebe­ob­vi­ňo­vá­ním za její smrt. Postupem času již při­jal její identi­tu zce­la za svou. Své tajem­ství si chrá­nil co mož­ná nej­lé­pe, ale nedej bože, aby někdo zpo­chyb­nil exis­ten­ci jeho mat­ky, nebo ohro­zil jeho vytvo­ře­nou ilu­zi. V tu chví­li se v něm pro­bu­di­lo jeho hor­ší já - z milé­ho a lehce vypla­še­né­ho mla­dé­ho muže se stane vraž­dí­cí mani­ak, kte­rý se pře­vle­če do mat­či­ných šatů, na hla­vu si dá paru­ku a s dlou­hým kuchyň­ským nožem si sjed­ná pořá­dek.

Norman byl v Bochově romá­nu popi­so­ván jako obtloust­lý čty­ři­cát­ník malé­ho vzrůstu, kte­rý jen vyse­dá­vá v kan­ce­lá­ři mote­lu a vět­ši­nou vraž­dí jen v oka­mži­ku, kdy je znač­ně opi­lý. Alkohol mu dopo­mů­že k rych­lej­ší pro­mě­ně iden­ti­ty a vhr­ne mu adrena­lin do žil. Za to Hitchcock se roz­ho­dl pro radi­kál­ní změ­nu, pro­to­že film měl být hlav­ně pro střed­ní a mlad­ší gene­ra­ci. Proto v jeho fil­mu vystu­pu­je vyso­ký, štíh­lý a hlav­ně zruč­ný mla­dý muž, kte­ré­mu je něco přes dva­cet let.

Norman se od vraž­dy své mat­ky do žád­né jiné ženy neza­mi­lo­val až do doby, kdy do jeho mote­lu při­jíž­dí krás­ná Marion Craneová. Dívka, kte­rá je na útě­ku před záko­nem poté, co odci­zi­la 40 000 dola­rů v hoto­vos­ti. Hustý liják ji při­nu­tí zasta­vit na noc v malém mote­lu u ces­ty. Netuší však, že půjde o její noc posled­ní. Norman se v záchva­tu vzru­še­ní pře­mě­ní ve svou mat­ku a nebo­hou dív­ku ubo­dá ve spr­še. Tato legen­dár­ní scé­na zůsta­ne navždy v srd­cích i pamě­ti všech fanouš­ků Hitchcockova Psycha. K Normanově neštěs­tí měla však zavraž­dě­ná dív­ka sest­ru Lily a pří­te­le Sama, kte­ří se roz­hod­li Marion vypá­t­rat a najmou si dob­ré­ho detek­ti­va Miltona Arbogasta. Ten za sluš­né pení­ze udě­lá vždy veli­ce pocti­vou prá­ci, a pro­to je jen otáz­kou času než pře­kro­čí práh Normanova domu. I pro něj jsou to však kro­ky posled­ní, pro­to­že iden­ti­ta mat­ky se už nyní natr­va­lo usa­di­la v syno­vě hla­vě a zce­la ovlád­la jeho mysl. Na kon­ci fil­mu je Norman nako­nec pře­ce jenom dopa­den a umís­těn do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny. Tohle však ješ­tě nebyl v žád­ném pří­pa­dě konec toho­to pří­bě­hu.

V roce 1983 spat­ři­lo svět­lo svě­ta pokra­čo­vá­ní Psycho 2, ten­to­krát pod tak­tov­kou reži­sé­ra Richarda Franklina. Norman Bates je po dva­a­dva­ce­ti letech pro­puš­těn na svo­bo­du i přes vel­kou neli­bost Lily Loomisové. Vrací se zpět do své­ho domu a sna­ží se vést nor­mál­ní život. Jeho dok­tor Raymond je pře­svěd­čen, že Bates je zce­la vylé­čen a doho­dí mu dokon­ce prá­ci v jed­nom malém bis­tru. Norman zde začne pra­co­vat jako pomoc­ná síla v kuchy­ni a sezná­mí se zde s mla­dou ser­vír­kou Mary. Jeho psy­chi­ka je však brzy naru­še­na podiv­ný­mi vzka­zy, jenž nalé­zá ve svém domě. Možná by na tom neby­lo nic zvlášt­ní­ho, kdy­by neby­ly pode­psá­ny jeho mat­kou. V tu chví­li se v něm opět pro­bu­dí všech­ny vzpo­mín­ky a přes­to­že se Norman sna­ží potla­čit v sobě všech­no zlé, brzy začnou v jeho oko­lí mizet dal­ší lidé. Zmatený Bates začí­ná pochy­bo­vat ve své vylé­če­ní a začí­ná si mys­let, že za vraž­dy může zřej­mě on sám. Netuší, že Lilly Loomisová a její dce­ra Mary chtě­jí Normana donu­tit k návra­tu za mří­že. Brzy se však uká­že, že se do jejich hry při­mí­chal ješ­tě někdo dal­ší, kdo se sna­ží Normanovi doká­zat, že je jeho sku­teč­ná mat­ka. Nezemřela snad před léty? Nebo snad obživ­la a nyní si chce zno­vu zís­kat syno­vu pozor­nost? Vražedná hra se brzy začne vymy­kat kon­t­ro­le a Norman zaží­vá všech­no to peklo zno­vu. Tentokrát však sho­dou okol­nos­tí zůstá­vá nepo­tres­tán.

Do role Normana Batese byl obsa­zen cha­risma­tic­ký herec Anthony Perkins, pro kte­ré­ho to byla jeho život­ní role. Tisíce divá­ků a diva­ček si ho doslo­va zami­lo­va­lo a to pře­de­vším díky jeho pře­svěd­či­vé­mu výko­nu a cha­risma. Proto bylo zce­la pocho­pi­tel­né, že se ten­to herec obje­vil ve všech čtyřech dílech, kte­ré byly nako­nec nato­če­né. Jedinou výjim­kou se stal rema­ke původ­ní­ho sním­ku, kte­rý byl nato­čen roku 1998. teh­dy již mrt­vé­ho Perkinse vystří­dal prů­měr­ný Vince Vaughn, kte­rý svou roli moc dob­ře nezvlá­dl a ten­to sní­mek u divá­ků doslo­va vyho­řel.

Sám Perkins byl svou rolí doslo­va posed­lý a roku 1986 nato­čil Psycho 3. Bohužel se však uká­za­lo, že i když jste skvě­lým her­cem záko­ni­tě nemu­sí­te být dob­rým reži­sé­rem. Norman Bates již nebyl tím pohled­ným mla­dí­kem, ale vyzrá­lým mužem. Zabíjel už ten­to­krát sko­ro všech­ny na potká­ní a přes­to­že byly vraž­dy mnoh­dy i dost nápa­di­té, tak nešlo pře­hléd­nout inspi­ro­vá­ní z pře­de­šlých dílů. Norman se zde zno­vu zami­lo­val, ten­to­krát do býva­lé jep­tiš­ky Maureen, ale byla to lás­ka spí­še pla­to­nic­ká. Jeho mysl už zce­la ovlá­da­la iden­ti­ta mat­ky, kte­rá mu nedo­vo­li­la žád­ný váž­něj­ší vztah. Bates byl v tom­to fil­mu už pou­hým vraž­dí­cím mani­a­kem, kte­ré­ho nako­nec poli­cie i usvěd­či­la a on skon­čil opět ve věze­ní.

Když v roce 1990 vzni­kl posled­ní film z názvem Psycho 4: Začátek divá­ci už mno­ho neo­če­ká­va­li. Jenže reži­sér Mick Garris pro ně při­pra­vil men­ší pře­kva­pe­ní. V tom­to díle se dozví­me, že se Norman ože­nil se zdra­vot­ní sestřič­kou Connie a čeka­jí pří­růs­tek do rodi­ny. Pro mno­hé by to byla skvě­lá zprá­va, ale Bates má oba­vy, že jeho dítě bude posti­že­no stejnou klet­bou jako on sám a roz­hod­ne se vlast­ní man­žel­ku zavraž­dit. Ještě před tím se chce však podě­lit se svým tra­gic­kým živo­tem s širo­kou veřej­nos­tí a tak pro­střed­nic­tvím rádia začne vypo­ví­dat svůj život­ní pří­běh. Tentokrát máme šan­ci sle­do­vat střídá­ní pří­tom­nos­ti a minu­los­ti v nichž jsou divá­kům pood­kry­ta všech­na dosa­vad­ní tajem­ství a otaz­ní­ky. Brzy po nato­če­ní toho­to fil­mu Anthony Perkins umí­rá a s ním i tato legen­dár­ní posta­va.

---