Ottis Elwood Toole

Jeden z nej­kon­tro­verz­něj­ších maso­vých vra­hů Ameriky, kte­rý by zřej­mě nebyl nikdy usvěd­čen z vražd jenž spáchal, kdy­by jej ve věze­ní nena­prás­kal jeho kum­pán a mile­nec Henry Lee Lucas.

Narodil se 5.března 1947 ve měs­tě Jacksonville na Floridě. Byl osmým z deví­ti dětí, ale tři jeho sou­ro­zen­ci brzi po naro­ze­ní zemře­li. Vyrůstal ve vel­mi těž­kých pod­mín­kách. Jeho otec William Henry Toole se živil jako malíř poko­jů, jen­že kvů­li své­mu alko­ho­lis­mu se čas­to hádal se svou man­žel­kou. Jeho mat­ka Sarah byla těž­ce věří­cí, své děti vycho­vá­va­la tvr­dě a čas­to jim před­čí­ta­la z bib­le a tresta­la je za jaké­ko­liv poru­še­ní božích při­ká­zá­ní. Brzy ztra­ti­la trpě­li­vost a své­ho man­že­la vyho­di­la z domu. Ten se již nikdy neu­ká­zal a tak muse­la tvr­dě dřít, aby doká­za­la uži­vit své děti. Údajně byl i čas­to v dět­ství sexu­ál­ně týrán svý­mi star­ší­mi sestra­mi a dokon­ce i svým otcem. Jeho sest­ra Drusilla jej nuti­la oblé­kat si dív­čí šaty a brzy jej zba­vi­la panic­tví. Jeho babič­ka dokon­ce pro­padla sata­nis­mu a brá­va­la ho na růz­né taj­né sean­ce a ritu­á­ly. Dala mu neli­cho­ti­vou pře­zdív­ku „Devil’s Child“.

Otis byl mír­ně men­tál­ně zao­sta­lý, trpěl čas­tý­mi epi­lep­tic­ký­mi záchva­ty, byl dyslek­tik a jeho IQ se pohy­bo­va­lo někde kolem čís­la 75. Proto se stá­val ve ško­le čas­tým ter­čem šika­ny ze stra­ny vět­ši­ny spo­lu­žá­ků a ti jej čas­to doslo­va týra­li. Dokonce mu jed­nou roz­bi­li hla­vu kame­nem a od té doby trpěl čas­tý­mi bolest­mi hla­vy. Při jed­nom poz­děj­ším roz­ho­vo­ru Ottis tvr­dil, že když mu bylo pět let nutil ho jeho otec sou­lo­žit s jeho kama­rá­dem. Chlapec si začal postu­pem času uvě­do­mo­vat svou náklon­nost k chlap­cům a odmí­tal mít styk se svou sestrou, kte­rá byla poz­dě­ji poslá­na do polep­šov­ny. Ottis prý už v dese­ti letech měl nezá­vaz­ný homose­xu­ál­ní vztah s chlap­cem ze sou­sed­ství. V tom samém věku pod­lehl své dal­ší obrov­ské váš­ni a tou bylo žhář­ství. Často v dět­ství utí­kal z domo­va a přespá­val v opuš­tě­ných domech v Jacksonville. Zde zaklá­dal men­ší požá­ry a při nich se sexu­ál­ně uká­jel. V těch­to chví­lích se koneč­ně cítil šťast­ny a pře­stal vní­mat veš­ke­rou bolest, jenž mu ostat­ní způ­so­bo­va­li. Především tu psy­chic­kou. Již v tom­to níz­kém věku se čas­to dopouš­těl men­ších krá­de­ží, ale vět­ši­nou ho dopad­li a pus­ti­li pou­ze pod pří­sa­hou, že už to nikdy neu­dě­lá. On si však nemohl pomo­ci, navíc v tu dobu pro­pa­dl alko­ho­lu a dro­gám. Ve dva­nác­ti byl dokon­ce umís­těn do polep­šov­ny. V prů­bě­hu devá­té tří­dy se roz­ho­dl, že se ško­lou skon­čí a opět ute­kl z domo­va. Díky poby­tu v polep­šov­ně doce­la zesí­lil a nau­čil se prát. Proto se roz­ho­dl, že je nača­se opla­tit všem spo­lu­žá­kům, jenž ho kdy­si týra­li stej­nou min­cí a vět­ši­ně z nich to vrá­til i s úro­ky. Začal navště­vo­vat homose­xu­ál­ní bary a na míst­ních záchod­cích si uží­val i s mno­hem star­ší­mi muži. V roce 1964 byl zatčen za pro­sti­tu­ci a potul­ku a dostal tří­mě­síč­ní trest na tresta­nec­ké far­mě . Po svém pro­puš­tě­ní se opět uchý­lil k men­ším krá­de­žím, ale díky své­mu níz­ké­mu IQ i důka­zům jenž vět­ši­nou na mís­tě pře­stup­ku zane­chal jej vždyc­ky dopad­li. Poté začal Ottis čas­to stří­dat svůj pobyt za mří­že­mi a doma, pro­to­že během násle­du­jí­cích roků byl opět něko­li­krát chy­cen při krá­de­ži. Dohromady doté doby vyfa­so­val 13 tres­tů za krá­de­že, pro­sti­tu­ci a něko­li­ka dal­ších pře­stup­ků. To se sta­lo v obdo­bí mezi roky 1966-1974. V té době byl i hlav­ním pode­zře­lým mini­mál­ně ze dvou vražd, ale kvů­li nedo­stat­ku důka­zů mu nemoh­li nic doká­zat. Při svých toul­kách po stá­tech se sho­dou okol­nos­tí vždy vysky­tl poblíž mís­ta, kde bylo po čase nale­ze­no něja­ké tělo mrt­vé dív­ky. Policisté ho pode­zří­va­li nejmé­ně v šes­ti pří­pa­dech. Především pak ze smr­ti 24leté Patricie Webové. Následovalo zmi­ze­ní Shelley Robinsonové, jejichž tělo bylo nako­nec nale­ze­no v Berthed Park. Poté násil­né vnik­nu­tí do masáž­ní­ho salo­nu , kde zemře­ly dvě asij­ské pra­cov­ni­ce. Jedna z nich pře­ži­la tak dlou­ho, aby sta­či­la dát poli­cii vra­hův popis, jenž per­fekt­ně seděl na Toolea. Poslední obě­tí kte­rá je spo­jo­vá­na s Ottisem je jed­na­tři­ce­ti­le­tá Ellen Holmanová, jenž dosta­la tři kul­ky pří­mo mezi oči. Po svém pro­puš­tě­ní se Ottis vrá­til domů ke své mat­ce, sou­ro­zen­cům i nevlast­ní­mu otci, jenž jej měl údaj­ně v minu­los­ti rov­něž sexu­ál­ně zne­u­ží­vat. Při jed­nom ze svých roz­ho­vo­rů měl pro­hlá­sit, že při svých častých útě­cích zažil mno­ho sví­zel­ných situ­a­cí a přes­to­že mu poli­cis­té nedo­ká­za­li při­šít žád­nou vraž­du, údaj­ně jed­nu spáchal:

Ve věku čtr­nác­ti let při jed­nom ze svým mno­hých útě­ku ten­to­krát zamí­řil do Kalifornie, kde zkou­šel sto­po­vat. Po něja­kém čase mu zasta­vi­lo auto, kte­ré řídil jis­tý obchod­ní ces­tu­jí­cí. Ten jej začal v autě sexu­ál­ně obtě­žo­vat. Chlapci se poda­ři­lo utéct do lesa, kde nasta­la honič­ka při níž se Ottisovi poda­ři­lo dostat zpět k autu, kde nastar­to­val vůz a nadr­že­né­ho pro­da­va­če pře­jel jeho vlast­ním autem. V roce 1975 se Ottis Toole ože­nil se svou pět­a­dva­ce­ti­le­tou pří­tel­ky­ní. Manželství jim však vydr­že­lo pou­hé tři dny. Poté jej žena opus­ti­la údaj­ně kvů­li jeho homose­xu­ál­ním sklo­nům. Ottis si neu­stá­le holil všech­ny chloup­ky na těle, oblé­kal se do žen­ských šatů a malo­val si rty. V té době si začal pohrá­vat s myš­len­kou, že se zce­la pro­mě­ní v ženu a začal si píchat hor­mo­nál­ní injek­ce. V barech čas­to vyhle­dá­val bis­e­xu­ál­ní muže, kte­ří doká­za­li pře­kous­nout jeho úchyl­ku. Dokonce si našel i nové zaměst­ná­ní v jed­né malé fir­mě, kde svou prá­ci sice vyko­ná­val dob­ře, ale v kolek­ti­vu nebyl moc oblí­be­ný díky své uza­vře­nos­ti a nemluv­nos­ti. Postupem času se však v něm opět pro­bu­di­la jeho agre­si­vi­ta, hlav­ně ve chví­li kdy si z něj někdo uta­ho­val.

V roce 1976 se Ottis sezná­mil s jis­tým Henry Lee Lucasem. Zamiloval se do něj a oba brzy zača­li tvo­řit mile­nec­ký pár. Lucas byl bis­e­xu­ál a pře­de­vším pořád­ný sadis­ta. Toole ješ­tě v té době abso­lut­ně netu­šil s kým, že se to dal dohro­ma­dy. Muž jehož si nastě­ho­val k sobě domů, měl již v té době na krku něko­lik bru­tál­ně zavraž­dě­ných obě­tí. Jako prv­ní zabil svou vlast­ní mat­ku. Nakonec byl usvěd­čen z dva­nác­ti vražd, ale z dal­ších sto pade­sá­ti vražd byl pode­zří­ván. Oba zača­li pra­co­vat pro jed­nu stav­bař­skou fir­mu a za ušet­ře­né pení­ze si kou­pil oje­té auto. Začali spo­lu vyrá­žet na ‘‘roman­tic­ké výle­ty‘‘ jak je sami nazý­va­li. Často sebou bra­li i Ottisovu neteř a synov­ce (děti od jeho sest­ry Drusilly). Zvláště pak star­ší (dva­nác­ti­le­tou) Becky, do kte­ré se Henry bláz­ni­vě zami­lo­val. Při svých toul­kách zača­li oba zabí­jet sto­pa­ře, nebo řidi­če jimž se poka­zi­lo auto. Oběti odvez­li na odleh­lé mís­to, kde je oba zná­sil­ni­li, zoha­vi­li a Toole jenž měl rád expe­ri­men­ty, začal pojí­dat i čás­ti těl mrtvých lidí. Opékal si je na malém ohni a doslo­va si libo­val v nové pochout­ce. Lucas se této hos­ti­ny neú­čast­nil, pro­to­že mu to při­šlo odpor­né, ale své­ho kom­pli­ce od této prak­ti­ky neod­ra­zo­val. Během jed­né z cest sezná­mil Toole Lucase s jed­nou sata­nis­tic­kou sek­tou „The Hand of Death“, pro kte­rou zača­li dělat špi­na­vou prá­ci. Unášeli nebo­hé děti i dospě­lé, kte­ří byli pou­ži­tí při natá­če­ní sku­teč­ných snu­ff fil­mů. Jejich prv­ní­mi zná­mý­mi oběť­mi se stal nej­pr­ve mile­nec­ký pár Kevin Key a Rita Salazarová. Toole nej­pr­ve zastře­lil muže zblíz­ka dese­ti rana­mi a Henry se posta­ral o ženu. Obě těla poté necha­li ležel na zemi, pou­ze je obra­li o hoto­vost. 2.října 1979 došel ben­zín jis­té Sandře M. Dubbsové. Ta udě­la­la svou osu­do­vou chy­bu a stop­la si oba mani­a­ky. Ti ji na oplát­ku ubo­da­li zhru­ba tři­ce­ti bod­ný­mi rana­mi a Ottis si opět odne­sl něko­lik suve­ný­rů z její­ho těla. Tentokrát to byli její vnitř­ní orgá­ny. Aby toho neby­lo málo, tak její tělo ješ­tě oba páno­vé zná­sil­ni­li. Počet obě­tí se brzy začal navy­šo­vat až do něko­li­ka desí­tek. Místní šerif Boutwell svo­lal všech­ny dostup­né poli­cej­ní slož­ky z nej­bliž­ších okres­ků a spo­leč­ně zača­li vyšet­řo­vat dva­cet veli­ce podob­ných vražd jenž se sta­ly v oko­lí. Většina obě­tí však byla zabi­ta roz­díl­ný­mi způ­so­by a tak se všich­ni shod­li pou­ze na tom, že to nej­spíš nebu­de prá­ce jen jed­no­ho pacha­te­le a všich­ni se budou nadá­le infor­mo­vat.

V roce 1981 zemře­la Ottisova mat­ka na srdeč­ní infarkt. Bylo jí rov­ných sedm­de­sát let. Ottis se však s tou­to situ­a­cí nechtěl vyrov­nat a nepři­pouš­těl si, že ho mat­ka navždy opus­ti­la. Neustále kaž­dé­mu tvr­dil, že jen spí. Zmatený Toole cho­dí­val spát na mat­čin hrob, kde k němu údaj­ně mat­ka pro­mlou­va­la. 27.července zmi­zel z obchod­ní­ho cen­t­ra malý šes­ti­le­tý chla­pec Adam Walsh. Policie po něm vyhlá­si­la oka­mži­tě pát­rá­ní, ale zhru­ba po dvou týd­nech při­nes­li jeho rodi­čům vel­mi špat­nou zprá­vu. Hlava chlap­ce byla nale­ze­na v kaná­le Vero Beach. Otec mrt­vé­ho chlap­ce John Walsh zalo­žil za pomo­ci FBI aso­ci­a­ci ADAM WALSH CHILD RESOUCE CENTER, kte­ré je urče­no pro pomoc při hle­dá­ní ztra­ce­ných dětí. Navíc se stal John Walsh pro­du­cen­tem tele­viz­ní­ho pořa­du America’s Most Wanted, kte­rý se zabý­vá nevy­ře­če­ný­mi pří­pa­dy a hle­dá náhod­né svěd­ky. Na kon­ci roku zemře­la i Ottisova uči­tel­ka sexu, sest­ra Drusilla na pře­dáv­ko­vá­ní drog. Její nezle­ti­lé děti byly svě­ře­ny do opa­t­ro­vá­ní jed­né stát­ní insti­tu­ci na Floridě. Becky ovšem po dvou týd­nech utek­la a při­da­la se k Henrymu Lukášovi, kte­rý mezi­tím opus­til Ottise. Ten začí­nal pro­pa­dat svým pře­ludům jenž se mu usíd­li­li v hla­vě a pořád mlu­vil o sebe­vraž­dě. 4. led­na 1982 zalo­žil Ottis dal­ší požár v Jacksonville. V hoří­cím domě nale­zl smrt sta­rý George Sonnenberg. Policie si původ­ně mys­le­la, že šlo o neho­du, ale díky o rok star­ší­mu svě­dec­tví zavře­né­ho Lucase, kte­rý jim práskl své­ho kom­pli­ce se dozvě­dě­la prav­du. Toole se odhod­lal k zapá­le­ní domu tepr­ve po odjez­du Lucase pryč, pro­to­že ten­to čin bral jako obrov­skou zra­du a zno­vu pro­pa­dl dro­gám a alko­ho­lu. Mezi Lucasovým odjez­dem a svým zatče­ním sta­čil Otis zavraž­dit dal­ších zhru­ba devět lidí a zalo­žit desít­ky požá­rů. Potřeboval si tak vybít vztek, což se mu moc neda­ři­lo.

Zatímco Lucas ve věze­ní zpí­val jako ptá­ček a vyšet­řo­va­te­lům se při­zná­val k jed­né vraž­dě za dru­hou a dokon­ce i k mno­hým v nichž ani prs­ty neměl, byl už Ottis taky za mří­že­mi od 6.6.1983. Přestože byl již zhru­ba dva týd­ny v cele a seděl pou­ze za žhář­ství, tak Lucas na něj vyšet­řo­va­te­lům sva­lo­val všech­nu vinu a teo­re­tic­ky je oba stá­hl na dno. Přitom mu poslal dopis, jenž mu byl doru­čen pří­mo do cely, kde jej ujiš­ťu­je, že poli­caj­tům nic neřekl. Toole byl odsou­zen k dva­ce­ti letům věze­ní, jen­že díky Lucasově svě­dec­tví mu moh­li pro­ká­zat vraž­du staré­ho Sonnenberga a Ottis dostal doži­vo­tí. Ottis Toole se bez vět­ší­ho nátla­ku k vraž­dě nako­nec i sám při­znal a dokon­ce i tu malé­ho Adama Walshe. Od té chví­le byl Ottis ve věze­ní šika­no­ván ostat­ní­mi věz­ní, kte­ří ho neu­stá­le byli a poni­žo­va­li. 28.12.1983 byl Lucas pře­ve­zen do stej­né věz­ni­ce jako Ottis a oba popr­vé sta­nu­li tvá­ří v tvář. Henry se mu za všech­no omlu­vil a dokon­ce ho požá­dal o odpuš­tě­ní, pro­to­že pot,é co jej opus­til, ješ­tě zabil i chudá­ka Becky. Oba muži se váš­ni­vě obja­li a odpus­ti­li si. Policisté je násled­ně roz­dě­li­li a zača­li postup­ně sklá­dat stříp­ky sklá­dač­ky a sesta­vo­vat koneč­ný počet obě­tí. Jenže Lucas si na své kon­to při­pi­so­val údaj­ně až 600 pohře­šo­va­ných osob, ale jenom tím mátl vyšet­řo­va­te­le. Údajně se při­znal pod vel­kým nátla­kem a po skon­če­ní vyšet­řo­vá­ní bylo obvi­ně­no i něko­lik vyšet­řo­va­te­lů z mani­pu­lo­vá­ní vyšet­řo­vá­ní a nepři­mě­ře­ných donu­co­va­cích pro­střed­ků. Toole se při­znal, že rád zabí­jel pře­de­vším muže, kte­ré stří­lel do hla­vy. Lucas zase rád ubo­dá­val ženy, nebo je jen škr­til holý­ma ruka­ma. Oba dva navíc obě­ti mrza­či­li, Lucas jim občas uře­zá­val hla­vy jako tro­fe­je a Ottis zase roz­ře­zá­val těla kvů­li kous­kům masa, kte­ré si násled­ně ope­kl a sně­dl. Oba se shod­ně při­zna­li i ke spo­lu­prá­ci se sata­nis­tic­kou sku­pi­nou, ale poli­cie jim nevě­ři­la, pro­to­že o žád­né podob­né sek­tě nikdy nesly­še­la.

Oba byli něko­li­krát odsou­ze­ni k doži­vo­tí a tres­tu smr­ti, pro­to­že svo­je zlo­či­ny spácha­li v něko­li­ka stá­tech Ameriky. Zatímco Lucas měl dostat v Texasu smr­tí­cí injek­ci, Ottise čeka­lo na Floridě elek­tric­ké křes­lo. Oba se však mno­ho­krát odvo­la­li pro­ti roz­sud­ku a soud jim nepo­cho­pi­tel­ně vyho­věl. Jejich popra­va se tak neu­stá­le odklá­da­la. Ottis měl urči­tou dobu celu hned ved­le nechval­ně pro­slu­lé­ho Teda Bundyho. Toole však své­mu tres­tu neu­ni­kal dlou­ho. 15. 9. 1996 zemřel ve věze­ní na selhá­ní jater. Lucas ho pře­žil o dal­ších pět let.

---