Festival Fantasie 2010 (9.-11.7)

Tři dny horo­ro­vé zába­vy, před­ná­šek, fil­mo­vé pro­jek­ce, piva a kofo­ly. Akce na kte­rou budu ješ­tě dlou­ho vzpo­mí­nat a díky kte­ré jsem potkal spous­tu skvě­lých lidí.

Den prv­ní (9.7)

Dlouho oče­ká­va­ná akce byla koneč­ně zde a já se mohl těšit na tři dny horo­ro­vé zába­vy, kte­rou si pro nás chlap­ci z kon­ku­renč­ní­ho webu Studna.net při­pra­vi­li. Začala mi dovo­le­ná, tak­že bylo potře­ba sba­lit pár věcí do báglu a vyra­zit na vlak. Čekala mě men­ší štre­ka do měs­ta Příbor, kde jsem netr­pě­li­vě vyhlí­žel dal­ší­ho horo­ro­vé­ho nad­šen­ce Svastyka, kte­rý vede strán­ky EHF.cz. Byly to doce­la ner­vy, pro­to­že kro­mě bar­vy a znač­ky auta jsem o něm neměl sko­ro žád­né infor­ma­ce a jeho podo­biz­nu jsem viděl pou­ze v gale­rii toho­to webu. Naštěstí se na mě nevy­kaš­lal a sku­teč­ně dora­zil. Tím nám zača­la dal­ší tří a půl hodi­no­vá ces­ta autem, kte­ré mělo naštěs­tí kli­ma, což mě nabá­da­lo otevřít si piv­ko, ale nako­nec jsem tomu­to poku­še­ní zuby neh­ty odo­lal. Jelikož dál­nič­ní znám­ka byla pro nás tabu, muse­li jsme si to valit přes nej­růz­něj­ší dědin­ky a měs­ta, což zapří­či­ni­lo i něko­lik špat­ných odbo­če­ní, ale nako­nec jsme pře­ce jenom zdár­ně doje­li až do vytou­že­né Chotěboře.

Zde na mě měl čekat jedi­ný člo­věk, o kte­rém jsem toho věděl tro­chu víc a to vše­mi milo­va­ný Eraserhead, kte­rý mi nabí­dl nocleh u něj v autě, abych zby­teč­ně nemu­sel pla­tit za něja­kou uby­tov­nu v tělo­cvič­ně, kde by mi děla­li spo­leč­nost nác­ti­le­té děc­ka, jenž zde při­je­li na jiné odvět­ví zába­vy než­li já. Protože letoš­ní Festival Fantazie začal už prv­ní­ho čer­ven­ce a před horo­ro­vou čás­tí zde měli men­ší mecheche pří­z­niv­ci Star Wars, WampConu, Harryho Pottera, Xeny, Hvězdné brá­ny, vše­mož­ných des­ko­vých a počí­ta­čo­vých her a samo­zřej­mě mno­ho dal­ších bláznů, jenž jste moh­li vidět v nej­růz­něj­ších kos­tý­mech, ve kte­rých dle mého názo­ru muse­lo být pořád­né vedro. Jen já osob­ně jsem chcí­pal jen v trič­ku a kraťa­sech a to jsem na sobě neměl ty had­ry co oni. Bohužel jsme měli mír­né zpož­dě­ní a Eraserhead, kte­rý zde byl již od dopo­led­ne se šel věno­val posled­ní před­náš­ce v rám­ci WampConu, kte­rá pojed­ná­va­la o Upírovlkodlačích béč­kách. Jak mi poz­dě­ji vyprá­věl o nic důle­ži­té­ho jsem nepři­šel, pro­to­že za moc nestá­la. Se Svastykem jsme se tedy zare­gis­tro­va­li, vyplác­li pěti­ki­lo a dosta­li jaký­si dár­ko­vý balí­ček, ve kte­rém bylo napří­klad level­ko a pár dal­ších časá­ků. Dokonce v něm byla i pc hra a lout­ko­vý film. Tyto milo­da­ry jsme hodi­li do kuf­ru a roz­hod­li se obhlíd­nout zdej­ší hospůd­ky, jest­li tam nena­ra­zí­me na dal­ší lidi z horo­ro­vých webů. Bohužel zatím nikdo jiný nedo­jel, a tak jsme si muse­li vysta­čit s vychla­ze­nou plzeň­skou dva­náct­kou (a ne jed­nou). Čas poma­lu ubí­hal a s tím rost­la i naše žízeň, pro­to­že vedro bylo oprav­du neú­nos­né, ale koneč­ně dora­zi­li i dal­ší lidé na kte­ré jsem se těšil. Tedy pře­de­vším dal­ší z admi­nů EHF Sod a jeho syná­tor. Oba rov­něž vel­cí pří­z­niv­ci horo­rů a po men­ší sezna­mo­vač­ce jsme pokra­čo­va­li v naší pře­ru­še­né čin­nos­ti. Akorát jsme plzeň­ské pivo vymě­ni­li za koz­lí­ka. Zhruba kolem 18.00 dora­zil i Obitus, což je jeden z orga­ni­zá­to­rů letoš­ní­ho horo­ro­vé­ho pro­gra­mu, kte­rý měla pod pat­ro­ná­tem Studna. Ta odstar­to­va­la svůj pro­gram pro­mí­tá­ním fil­mu Near Dark (1987), kte­rý jsme všich­ni ože­le­li, pro­to­že jej máme ve svých fil­mo­té­kách doma. K mému pře­kva­pe­ní a samo­zřej­mě i nad­še­ní po chví­li dora­zil i samot­ný Eraserhead a při­po­jil se k naší milé spo­leč­nos­ti. Jak on sám řekl, tak už to déle nechtěl pro­dlu­žo­vat, pro­to­že se na nás všech­ny těšil až nás pozná. Nevím jaký prvot­ní dojem jsme na něj udě­la­li, ale brzy se také vehe­ment­ně pus­til do dopl­ňo­vá­ní teku­tin. Během násle­du­jí­cích dvou hodin se z nás sta­la už stme­le­ná ban­da horo­ro­vých bláznů, a tak jsme s při­vře­ním očí zapla­ti­li útra­tu a šli se věno­vat tomu proč jsme zde při­je­li pře­de­vším, tedy samot­né­mu pro­gra­mu.

Přesně v osm hodin večer zača­la ve sklep­ních pro­sto­rech zdej­ší­ho kina Obitusova před­náš­ka na téma Třpytí se upí­ři na slun­ci?, kte­rou začal milý­mi slo­vy : „Hned z kra­je, aby bylo jas­no, je tře­ba říci, že Stmívání je hroz­ná srač­ka!“ a v tu chví­li zača­la oprav­do­vá horo­ro­vá zába­va. Tenhle chla­pík měl svou před­náš­ku vel­mi dob­ře při­pra­ve­nou a neu­stá­le doká­zal lidi v sále roze­smá­vat nej­růz­něj­ší­mi hláš­ka­mi či naráž­ka­mi. Samozřejmě si neza­po­me­nul rýp­nout do všech pří­tom­ných uži­va­te­lů EHF o jejich spe­ci­fic­kém výbě­ru fil­mů, v nichž se nej­čas­tě­ji obje­vu­je ero­ti­ka a občas i něco tvrd­ší­ho. Měl při­pra­ve­no něko­lik uká­zek z nepří­liš zná­mých upí­řích fil­mů, kte­ré pochá­ze­jí z nej­růz­něj­ších kou­tů svě­ta a mnoh­dy jsou, nebo lépe řeče­no byli, těž­ko k sehná­ní. Pro men­ší srov­ná­ní nám uká­zal i něko­lik růz­ných vzor­ců oblí­be­nos­ti dneš­ní mlá­de­že k novo­do­bým upí­řím fil­mům, v nichž samo­zřej­mě ved­lo Stmívání a Underworld. Tato pasáž však byla jen jakým­si roz­ptý­le­ním před násle­du­jí­cí lahod­nou nabíd­kou exo­tic­kých upí­řích fil­mů, u kte­rých jsme s Eraserheadem chroch­ta­li bla­hem. K vidě­ní byli ukáz­ky z mexic­ké­ho fil­mu El Vampiro (1957), pakistán­ské­ho Zinda Laash (1967), fili­pín­ské­ho Dugo Ng Vampira (1969), nebo japon­skou Bloodthirsty Trilogy: Legacy of Dracula (1970), Lake of Dracula(1971), Evil of Dracula (1974), ital­ský paml­sek Blood for Dracula (1974) a vše bylo zakon­če­no zná­měj­ší­mi ame­ric­ký­mi sním­ky Vampire’s Kiss (1988) a I Bought A Vampire Motorcycle (1990), kte­ré jsme moh­li vidět i u nás v tele­vi­zi. Perfektně zvlád­nu­tá před­náš­ka mi roz­hod­ně ote­vře­la ces­tu k něko­li­ka veli­ce půso­bi­vým fil­mům, kte­ré už mám ve svém hle­dáč­ku. Navíc jsem se zde sezná­mil i s dal­ším horo­ro­vým nad­šen­cem a hlav­ním admi­nis­trá­to­rem Studny Evilmindem. Tento chla­pík měl na povel celé orga­ni­zo­vá­ní horo­ro­vé čás­ti toho­to fes­ti­va­lu a jak bylo vidět, má o svě­tě horo­ru doce­la vel­ký pře­hled, což mě mile pře­kva­pi­lo. Ve 21.00 pro­gram pokra­čo­val pro­mí­tá­ním dal­ší­ho fil­mu, kte­rým byl ten­to­krát Romerův Martin (1977), kte­rý jsme ovšem opět všich­ni měli již doma, a pro­to jsme se vyda­li k autům, tedy lépe řeče­no nás všech­ny Sod pozval k tomu své­mu, kde z kuf­ru vytá­hl své prac­ně dove­ze­né záso­by zla­ta­vé­ho moku v pet­kách. Nečekal však, že naše žízeň je věč­ná a hlav­ně neu­tu­cha­jí­cí, a pro­to jsme mu je brzy všich­ni zkon­zu­mo­va­li. V tuto chví­li jsme již nemě­li žád­né zábra­ny a vyprá­vě­li si i něko­lik pepr­ných his­to­rek z našich osob­ních živo­tů, o kte­rých se tu však nebu­du radě­ji roze­pi­so­vat. Nemusím vyžva­nit úpl­ně všech­no. Následně jsme opět zamí­ři­li do kinosá­lu, kde ve 23.00 zača­la pro­jek­ce horo­ro­vé­ho doku­men­tu Bloodsucking Cinema (2007), kte­rý pojed­ná­val o upí­rech jako feno­mé­nu ve fil­mech. Objevili se v něm roz­ho­vo­ry s účin­ku­jí­cí­mi her­ci i reži­sé­ry, jenž měli s jed­not­li­vý­mi sním­ky co doči­ně­ní. Musím se při­znat, že jsem byl v těch­to chví­lích již veli­ce zna­ven a stě­ží jsem zůstá­val vzhů­ru, tak­že jsem si jej nemohl pořád­ně vychut­nat, ale jak se poz­dě­ji uká­za­lo, nebyl jsem sám. Dokument byl hod­ně nevy­rov­na­ný a mís­ty až nevý­slov­ně nud­ný. Nicméně jsem se zde dozvě­děl něko­lik veli­ce zají­ma­vých infor­ma­cí napří­klad o fil­mu The Lost Boys (1987), Vampires (1998), nebo Nosferatu, eine Symphonie des Grauens (1922), násled­ně jsem to však již nevy­dr­žel a usnul. Zbytek doku­men­tu, v němž se mimo jiné mlu­vi­lo i o From Dusk Till Dawn (1996), Bladeovy (1998), Underworldu (2003), Queen of the Damned (2002) nebo fil­mu Van Helsing (2004). Jak jsem se poz­dě­ji dozvě­děl byla to kata­stro­fa a všich­ni kro­mě Eraserheada ode­šli pryč. Když jsem se vzbu­dil, byl jsem tam už zce­la sám, a tak jsem se vydal hle­dat ostat­ní a jak jsem správ­ně před­po­klá­dal, opět sedě­li v hos­po­dě. Jelikož jsme od pří­ro­dy chlap­ci zvě­da­ví, tak jsme se šli ješ­tě podí­vat do míst­ní­ho sálu, kde si mohl kaž­dý účast­ník fes­ti­va­lu zahrát nej­růz­něj­ší des­ko­vé hry, dále pak vyzkou­šet i něko­lik počí­ta­čo­vých či kon­zo­lo­vých her. Následně jsme se pře­su­nu­li do vyš­ší­ho pat­ra jaké­ho­si vel­ké­ho sálu, kde jsme mys­le­li, že je něja­ká dis­ko­té­ka, ale jak se poz­dě­ji uká­za­lo šlo o ama­tér­ské kara­o­ke. Nějakou dobu jsem do ostat­ních hučel ať jdou do toho se mnou, ale nikdo nena­šel dost odva­hy, tak jsme se s Eraserheadem sebra­li a šli se ale­spoň na ty bláz­ny podí­vat. Potom, již dosti zna­ve­ní, jsme se vyda­li se Svastykem k jeho autu, odkud jsem si vzal své věci a pře­stě­ho­val se k Eraserheadovi. Ten pro­mě­nil své auto na luxus­ní nocle­hár­nu a oba jsme se pěk­ně vyspa­li do růžo­va.

Den dru­hý (10.7)

Po vče­rej­ším dra­ku nám někte­rým neby­lo moc do zpě­vu, a tak jsme se roz­hod­li vyne­chat prv­ní pro­mí­tá­ní fil­mu Pontypool (2008) a radě­ji jsme vyra­zi­li do měs­ta na sní­da­ni. Někteří si dali lahod­nou seka­nou, jiní jako já páreč­ky. Samozřejmě i zde byl na výběr doce­la sluš­ný sor­ti­ment piva, ale až na pár výji­mek jsme dali před­nost kofo­le. Poté jsme vyra­zi­li na před­náš­ku o horo­ro­vých hrách, kte­rou si vzal pod pat­ro­nát jis­tý Vlad Dracula. Tenhle člo­věk a celá jeho pro­jek­ce byli hod­ně zvlášt­ní a já jen nevě­říc­ně hle­děl cože to ten týpek mele za nesmys­ly. Jelikož se posled­ní dobou zají­mám i o horo­ro­vé hry a už jich mám i pár desí­tek doma, tak jsem oče­ká­val něja­ký pořád­ný roz­bor těch nej­slav­něj­ších, ale dočka­lo se mi jen vět typu: Doom 3 je pod­prů­měr­ná stří­leč­ka, kte­rá má sice zají­ma­vý děj, ale jinak je o ničem. Následně se roz­vy­prá­věl o hrách typu Silent Hill, kte­rou cel­kem pochvá­lil až na někte­rý díl a mno­ha dal­ších, jenž jsem do té doby neznal. Jenže vět­ši­nu z nich napros­to sme­tl pod stůl se slo­vy, že to je doce­la nuda. U někte­rých se mi doce­la hod­ně líbi­ly ukáz­ky, kte­ré měl teda sluš­ně udě­la­né, ale moc k nim bohu­žel neřekl. Většinou popi­so­val svůj pro­ži­tek z hra­ní, jak se dají zabít hlav­ní bos­so­vé atd. Docela mě to zkla­ma­lo, ale nako­nec jsem mu i zatles­kal. Při posled­ní otáz­ce jaké­ho­si týp­ka, jaká hra je pro něj tedy děsi­vá, nám odpo­vě­děl něco ve sty­lu, že ta u kte­ré si něko­li­krát cvrnk­ne do kalhot. Hm zají­ma­vé zjiš­tě­ní, ale tak to pro mě teda nebu­de asi žád­ná dob­rá. Následně jsme s Eraserheadem nepo­hr­d­li Romerovým fil­mem Survival of the Dead (2009), u kte­ré­ho jsem se tedy ale­spoň já doce­la zasmál. Žádné vel­ké ter­no to teda neby­lo, ale já osob­ně mám pro­blém s vět­ši­nou fil­mů se zom­bí­ka­ma, tak­že pro ostat­ní to byl urči­tě záži­tek. Jenže při skon­če­ní toho­to fil­mu se sta­la veli­ce nemi­lá zále­ži­tost. Když jsme vychá­ze­li ze sklep­ních pro­stor, tak nás zasta­vi­li poli­caj­ti a nepus­ti­li nás ven. Na míst­ních toa­le­tách totiž zemřel nezná­mý, zhru­ba čty­ři­ce­ti­le­tý chlá­pek, kte­rý údaj­ně zemřel na infarkt. Tato zprá­va se však postup­ně změ­ni­la na zadu­še­ní zvrat­ky až po spolknu­tí stře­pu. Takže jsme si moh­li vybrat co jsme chtě­li.

Mezitím dora­zil i dal­ší člen EHF a občas­ně i Horror.cz - Waump. Jenže jsme s ním ješ­tě nesta­či­li ani pořád­ně poke­cat a už zača­la dal­ší před­náš­ka o Hororových novin­kách, kte­rou ten­to­krát vedl sám Evilmind. Tahle část mě bavi­la z toho­to dne asi nej­víc, přes­to­že do své pro­jek­ce zařa­dil i tako­vé paskvi­ly jaký­mi jsou fil­my Birdemic: Shock and Terror (2008) od reži­sé­ra Jamese Nguyena nebo dal­ší mega­hit Mega Piranha (2010) od spo­leč­nos­ti Asylum. Naštěstí bylo k vidě­ní i něko­lik mno­hem zají­ma­věj­ších kous­ků... mimo jiné The Human Centipede (2009), kte­rý měl být k vidě­ní večer. V dal­ších ukáz­kách nám před­sta­vil mož­ná novo­do­bé pec­ky typu Under the Mountain (2009), La Herencia Valdemar (2010), Evil Angel (2009), Darah (2009) nebo asij­skou úchy­lár­nu 63-fun-go (2009). V nepo­sled­ní řadě i ame­ric­ký sní­mek Blood Night: The Legend of Mary Hatchet (2009). Tím pro mne dneš­ní odpo­led­ní vlož­ka skon­či­la, pro­to­že násle­do­va­ly dvě před­náš­ky, jenž mě moc neza­jí­ma­ly. Tu prv­ní Xenomorph - Votrelec tro­chu inak vyne­cha­li snad všich­ni, ale násled­nou od Evilminda, o špa­něl­ském her­ci Paulu Naschym, si už nene­chal ujít sko­ro nikdo. Tedy kro­mě mě, Svastyka a Waumpa. Zatímco ostat­ní se šli vzdě­lá­vat do pře­pl­ně­né­ho skle­pa, my jsme pokra­čo­va­li v pití piv­ka. Během popí­je­ní jsme pro­šli men­ší výmě­nou názo­rů, co se týká fil­mů od spo­leč­nos­ti Asylum a pře­de­vším pak fil­mu Mamut. Zatímco pro mě to jsou doce­la srajdy, tak Waump k nim shlí­ží asi sko­ro stej­ně jako ke své­mu oblí­be­né­mu zom­bie žán­ru. Tenhle chla­pík je asi nej­za­ry­těj­ším fanouš­kem zom­bí­ků, ale jak jsem sly­šel údaj­ně si drží prven­ství jis­tý uži­va­tel LIVINGDEAD a jeho sest­ra. V 19.00 začal dal­ší film Mucha Sangre (2002).

Ovšem i ten jsme vyne­cha­li kvů­li ros­tou­cí­mu hla­du, tak­že jsme se pořád­ně nalá­do­va­li říz­ky, někte­ří jako tře­ba já sma­že­ným sýrem. Následovala dal­ší před­náš­ka s názvem Pojednání o nemrtvých od mého oblí­ben­ce Vlada Dracula. Po posle­chu jeho před­cho­zí před­náš­ky o horo­ro­vých hrách však neměl na něho nála­du nikdo z nás, tak­že jsme pou­ze vymě­ni­li loká­ly a pokra­čo­va­li v dal­ším božo­le­ní. Eraserhead a já jsme však ten­to­krát zvo­li­li kofo­lu, pro­to­že jsme nevě­ři­li míst­ní­mu pivu Chotěboř. Následnou před­náš­ku o Mytologii mýtu Cthulhu od Codyho jsme si s Eraseheadem nene­cha­li ujít. Jméno H. P. Lovecraft vám urči­tě něco říká, tak­že je asi zby­teč­né se roze­pi­so­vat o jeho výtvo­rech a fil­mech. Tahle před­náš­ka mi ovšem moc neda­la, pro­to­že já jeho vymyš­le­ný svět, nestvů­ry, bož­stvo a jakési brá­ny do jiných svě­tů moc nechá­pu. Nikdy jsem od toho­to spi­so­va­te­le neče­tl snad žád­nou povíd­ku, tak­že jsem moc nechá­pal, o co tam jde. Přednášející tam mlel pořád doko­la jakési jmé­na, ale já si vese­le pod­ři­mo­val. Každopádně jsem zase ožil při pouš­tě­ní ukáz­ky z fil­mu Dagon, kte­rá měla být jakým­si srov­ná­ním s Lovecraftovou tvor­bou. Víc než samot­ná nestvů­ra mě však zau­ja­la spí­še ta spou­ta­ná hereč­ka. Díky této před­náš­ce jsem při­šel o humor­nou moment­ku z hos­po­dy, pro­to­že si zde jaký­si mla­dík sple­tl Svastyka s něja­kým spi­so­va­te­lem a chtěl po něm pod­pis. No a koneč­ně nako­nec při­šel zla­tý hřeb veče­ra. Někdy před půl­no­cí se začal pouš­tět nizo­zem­ský horor The Human Centipede (2009). Do té doby mi sice tohle dílo abso­lut­ně nic neří­ka­lo, ale z vyprá­vě­ní mojich kole­gů jsem byl doce­la nažha­ve­ný a jak se poz­dě­ji uká­za­lo, abso­lut­ně neli­tu­ji toho, že jsem na něj šel. Po dlou­hé době jsem měl mož­nost vidět něco tak zvrá­ce­ně úžas­né­ho z čeho mi během pro­jek­ce něko­li­krát nepří­jem­ně zamra­zi­lo v zádech. Byl jsem napros­to uchvá­cen nejen samot­ným námě­tem, ale i herec­ký­mi výko­ny a pře­de­vším solid­ní atmo­sfé­rou, kte­rá mě dopro­vá­ze­la během celé pro­jek­ce. Navíc když zhru­ba po půl­ho­di­ně u toho­to fil­mu omdle­la mla­dá dívči­na, dostal film ješ­tě vět­ší váž­nost. Zcela urči­tě to bylo tím hnus­ným vzdu­chem, jenž v míst­nos­ti pano­val, ale mož­ná se na tom mohl lehce podí­let i samot­ný film, či jeden chlá­pek z obe­cen­stva a zvu­ky, jenž občas jeho tělo vyda­lo. Když naběh­ly závě­reč­né titul­ky, tak jsme rych­le vyběh­li ven na cigár­ko a zača­la váš­ni­vá deba­ta a výmě­na názo­rů o tomhle fil­mu. Všichni jsme se však shod­li na tom, že jde o veli­ce pove­de­ný film a herec, jenž ztvár­nil dok­to­ra Heitera vypa­dal jak novo­do­bý Hitler. Nicméně však před­ve­dl nesku­teč­ně úžas­ný výkon, před kte­rým musím smek­nout. Následovala tra­dič­ní zába­va s půl­li­t­rem piva v míst­ní zahrad­ní restau­ra­ci a potom se šlo opět do hajan.

Den tře­tí (11.7)

Jelikož to byla naše posled­ní noc roz­hod­li jsme se s Eraserheadem tro­chu poklá­bo­sit o našich osob­ních živo­tech a vymě­ni­li si pár pří­bě­hů a infor­ma­cí, kte­ré nás časem uspa­li. Jenomže z něja­kých nezná­mých důvo­dů mě zra­di­lo mé zaží­va­ní a já byl brzo opět na nohou. Jelikož jsem nechtěl své­ho kole­gu budit, vydal jsem se na pro­cház­ku noč­ní Chotěboří. Ta mi ovšem nic moc neda­la, pro­to­že kro­mě otrav­ných komá­rů a bli­jí­cí díven­ky jsem toho moc zají­ma­vé­ho nevi­děl. Ráno jsme se vyda­li do míst­ní­ho knih­ku­pec­tví, kde jsme se roz­hod­li utrá­cet těž­ce vydě­la­né pení­ze za něko­lik kniž­ních titu­lů a nako­nec jsme odchá­ze­li veli­ce spo­ko­je­ní. Snídani jsme muse­li vyne­chat, pro­to­že v 9.00 začal fin­sko-čes­ký film Sauna (2008). Ještě před­tím však klu­ci ze Studny obje­vi­li v počí­ta­či zapo­me­nu­tou slož­ku z TwilightConu a v té se nalé­zal veli­ce podiv­ný a hlav­ně úsměv­ný test ze ságy Twilight. Tenhle test by mi však stej­ně jako i ostat­ním dělal asi obrov­ský pro­blém, pro­to­že otáz­ky se týka­li nej­růz­něj­ších scén, oble­če­ní a jmen hlav­ních hrdi­nů. Rozhodně to však bylo pří­jem­né obo­ha­ce­ní začí­na­jí­cí­ho dne. Když skon­či­lo pro­mí­tá­ní Sauny, šli jsme si dát kla­sic­ké cigár­ko, ale u něj jsem byl málem ‘‘fyzic­ky napa­den‘‘ ostat­ní­mi po mém bez­pro­střed­ním pro­hlá­še­ní, že mi to nepři­šlo moc horo­ro­vé a jde spíš o his­to­ric­ký film. Všichni jen nevě­říc­ně krou­ti­li hla­vou a já si vysle­chl něko­lik pepr­ných pozná­mek na svou adre­su.

Následovala posled­ní letoš­ní před­náš­ka na téma Jak hlu­bo­ká je Studna? Zde nám Evilmind a Obitus řek­li něco o změ­nách, kte­ré pro­běh­ly na tom­to webu a pře­de­vším jsme se zde potom sezná­mi­li i s nej­ak­tiv­něj­ším čle­nem Studny Bloodym. Jak jsem brzy zjis­til, tak i zde pro­bí­há doce­la kri­ze s malým počtem při­spí­va­jí­cích uži­va­te­lů, podob­ně jako u nás na Horror.cz. Navíc i zdej­ší redak­to­ři či admi­nis­trá­to­ři na něja­ké ty pří­spěv­ky cel­kem dla­ba­jí podob­ně jako u nás, tak­že mís­to toho hra­jí jakousi onli­ne hru a údaj­ně jsou v ní klu­ci cel­kem dob­ří. Mimo to jsme se dozvě­dě­li, že zdej­ší pořa­da­te­lé jsou od pří­ro­dy volo­vé a příští roč­ník by mohl mít doce­la váž­né pro­blémy s pří­tom­nos­tí Studny, pro­to­že se jim moc nelí­bí, že se tady pouš­tí fil­my, kte­ré u nás napří­klad nepro­šly kinem či nejsou z ori­gi­nál­ní­ho dvd. Potom by však tato akce zce­la ztra­ti­la svůj význam, pro­to­že nám zde Evilmind chtěl pus­tit a pře­de­vším sezná­mit nás s doce­la nezná­mý­mi a těž­ko sehna­tel­ný­mi fil­my. Následovala nabíd­ka jak od Studny tak EHF, že by kou­pi­li domé­nu Horror.cz, což mě doce­la poba­vi­lo a odká­zal jsem je na Michala. Ten jak jsem zjis­til, se u vět­ši­ny těší oprav­du vel­ké obli­bě, podob­ně jako zdej­ší nác­ti­le­tí uži­va­te­lé, kte­ří se sta­li dle názo­ru vět­ši­ny hlav­ním důvo­dem, proč oblí­be­nost Horror.cz celo­re­pub­li­ko­vě upa­dá. Navíc při dota­zu na naše strán­ky si vět­ši­na lidí vyba­vi­la pou­ze Prasoida, kte­rý dle nich (a samo­zřej­mě i mého názo­ru) píše nej­lep­ší recen­ze, kte­ré se líbí vět­ši­ně a co mě potě­ši­lo veli­ce, byl jsem poté zmí­něn i já, ale v sou­vis­los­ti s nej­ak­tiv­něj­ším uži­va­te­lem Horror.cz. Dokonce se mě sna­ži­li hned na mís­tě pře­táh­nout k nim. Bohužel nemůžu říct, že bych nad tím neza­čal doce­la hod­ně pře­mýš­let, pro­to­že jak jsem zjis­til, tak Sod, Svastyk, Waump, Obitus a Evilmind mají roz­hod­ně vět­ší poten­ci­ál, zku­še­nos­ti i pře­hled o horo­ro­vých fil­mech než kdo­ko­liv na Horror.cz. Navíc se sna­ží pro horo­ro­vé fan­dy dělat i něco navíc a váží si aktiv­ních čle­nů mno­hem víc, než se tomu děje zde. Navíc s tím sou­hla­sí i Eraserhead, kte­rý dal tomuhle webu již něko­li­krát naje­vo, co si mys­lí o zdej­ších uži­va­te­lech a pří­stu­pu admi­nis­trá­to­rů. Jeho srd­ce stej­ně jako mé začí­ná čím dál tím více tíh­nout k EHF, kte­rá je dle našich názo­rů momen­tál­ně nej­lep­ším horo­ro­vým úto­čiš­těm u nás. Jako posled­ní film letoš­ní­ho FF2010 byla japon­ská úchy­lár­na 63-fun-go (2009), kte­rou jsme ovšem všich­ni s rados­tí vyne­cha­li, pro­to­že již z 15.minutové ukáz­ky bylo vidět, že to je hroz­ná pí....na. Následně jsme se všich­ni vyda­li k autům, padla posled­ní ciga­ret­ka, všich­ni nased­li do svých kár a roz­je­li se domů. Svastyk hodil do pře­hrá­va­če něja­ké cd a už jsme si to vali­li zpát­ky domů. Samozřejmě ani zpá­teč­ní ces­ta se neo­be­šla bez men­ších kom­pli­ka­cí a opět jsme něko­li­krát špat­ně zabo­či­li.

Ani chví­li neli­tu­ji, že jsem se letoš­ní­ho roč­ní­ku zúčast­nil. Mým hlav­ním cílem bylo sezná­me­ní s ostat­ní­mi lid­mi z EHF a samo­zřej­mě Eraserheadem. Ze začát­ku jsem měl leh­ké oba­vy, že do té ban­dy vůbec neza­pad­nu, pro­to­že dle fotek jsem před­po­klá­dat, že to budou všich­ni rocke­ři, celou dobu budou kecat o hudeb­ních sku­pi­nách atd. K mému pře­kva­pe­ní a samo­zřej­mě rados­ti se z nich vyklu­ba­li per­fekt­ní lidi, kte­ří mi pobyt roz­hod­ně zpří­jem­ni­li. Je sice prav­da, že vět­ši­nou jsme byli zalezlí v hos­po­dě, ale to k tomu samo­zřej­mě pat­ří. I u piva jsme totiž vět­ši­nou pro­bí­ra­li horo­ry, ale to vlast­ně kecám, pro­to­že vět­ši­nou jsme keca­li o žen­ských a ero­ti­ce... kla­si­ka, vždyť to zná­te. Navíc mě hod­ně zau­jal Sodův a Svastykův pří­stup k vede­ní jejich strá­nek. Jde vidět, že ani jeden z nich na to nekaš­le a sna­ží se vždy při­jít s něčím novým. Samozřejmě se to odví­jí dle jejich časo­vé­ho vytí­že­ní, pro­to­že musí cho­dit do prá­ce, ale roz­hod­ně jim fan­dím. Waump se postu­pem času změ­nil z pro mne uza­vře­né­ho člo­vě­ka (bo seděl na dru­hé stra­ně sto­lu) na nej­ví­ce humor­ný člá­nek u sto­lu, díky svým his­tor­kám z pohřbů a jeho prá­ce pohře­bá­ka. O tyto moment­ky Eraserhead při­šel, pro­to­že ten pocti­vě navště­vo­val vět­ši­nu pro­gra­mu. V nepo­sled­ní řadě chci podě­ko­vat Eraserheadovi za pří­jem­né uby­to­vá­ní a milou spo­leč­nost. Jako jedi­ný z Horror.cz dojel a musel pro­tr­pět mojí spo­leč­nost 🙂 . No a samo­zřej­mě nesmím opo­me­nout ani klu­ky ze Studny, kte­ří si pro nás při­pra­vi­li parád­ní pro­gram na ty tři dny, i když poprav­dě já z něj viděl asi tak půl­ku. Každopádně mi nahna­li do pali­ce něja­kou tu inspi­ra­ci díky fil­mům, jenž nám tu uká­za­li. Jejich před­náš­ky byly výbor­né, úsměv­né a roz­hod­ně nej­zá­živ­něj­ší. Jen tak dále a dou­fám, že bude nako­nec i dal­ší roč­ník.

---