Food of the Gods, The (1976)

Hráč ame­ric­ké­ho fot­ba­lu Morgan se spo­leč­ně se svý­mi přá­te­li roz­hod­ne odre­a­go­vat lovec­kým honem na jed­nom z ost­ro­vů leží­cí v Britské Kolumbii. Jejich dob­ro­druž­ství však skon­čí tra­gic­kou smr­tí jed­no­ho z nich. Jenže kdo by uvě­řil his­tor­ce, že za jeho smrt může obrov­ská vosa? Morgan se pro­to roz­hod­ne spo­leč­ně s kama­rá­dem Brianem celé věci při­jít na kloub sám a tak se oba vydá­va­jí na prů­zkum ost­ro­va. Odpovědi nalez­nou na far­mě man­že­lů Skinnerových. Nedaleko od nich se totiž obje­vi­la podiv­ná hmo­ta, kte­rou pova­žo­va­li za pokrm bohů a smí­cha­li jí krmi­vem pro svou drů­bež. Kuřata vyrost­la do obrov­ských roz­mě­rů, ale zača­la být agre­siv­ní. Navíc na tom­to ost­ro­vě žijí i jiná zví­řa­ta, tak­že nebez­pe­čí nyní číhá na kaž­dém kro­ku…

Režie: Bert I. Gordon

Rok výro­by: 1976

Délka: 88 min

Země: USA

Alternativní název: H.G. Wells“ The Food of the Gods

Hrají:

Marjoe Gortner...(Morgan)

Jon Cypher...(Brian)

Pamela Franklin...(Lorna)

Ralph Meeker...(Bensington)

Ida Lupino...(Mrs. Skinner)

...a dal­ší

Tento film byl již mou (tuším) čtvr­tou zku­še­nos­tí s tvor­bou Berta Gordona, tak­že jsem měl jis­tou před­sta­vu, čeho že se tu můžu dočkat. A to i přes­to, že jsem lite­rár­ní před­lo­hu (nove­lu) The Food of the Gods and How It Came to Earth od spi­so­va­te­le H. G. Wellse nikdy neče­tl. Gordonova obli­ba natá­če­ní Eco sci­fi horo­rů, mi však byla zná­má. A ani ten­to­krát tomu neby­lo jinak. I zde se vzbou­ří pří­ro­da pro­ti člo­vě­ku, což pro něj bude mít nedo­zír­né násled­ky.

Pokud však nejste pří­z­niv­ci tak­zva­ných zvět­šo­va­cích efek­tů, tohle roz­hod­ně nebu­de pro vás. Efektových orgií se tu totiž nedo­čká­te! Gordon s obli­bou pou­ží­val zvět­šo­va­cí sklo (spe­ci­ál­ně upra­ve­nou kame­ru) a mode­ly aut či domů. Snad aby tomu dodal šťá­vu, ovšem kri­ti­ci si na něm jis­tě smls­nou. Zvětšené kuřa­ta, kry­sy či vosy (kte­ré vypa­da­ly spíš jak komá­ři) totiž v kon­tex­tu s člo­vě­kem nevy­pa­da­jí zrov­na důvě­ry­hod­ně. Tedy tím mys­lím ty jejich úto­ky. Nicméně bodík naho­ru dosta­ne za pěk­nou pří­ro­du a něko­lik doce­la vyda­ře­ných krva­vých scén.

Dovolím si však nesou­hla­sit s někte­rý­mi divác­ký­mi ohla­sy, že ten­to film postrá­dá atmo­sfé­ru či jakou­ko­liv pří­tom­nost napě­tí. Nejde sice o nic ner­vy drá­sa­jí­cí­ho, ale kupří­kla­du prv­ní útok krys na pana Skinnera byl na reži­sé­ro­vy pomě­ry, doce­la dob­ře pro­ve­de­ný. Na dru­hou stra­nu je ovšem potře­ba říci, že zlo­my­sl­ný úsměv na tvá­ři mi nezmi­zel po celou dobu trvá­ní fil­mu. Některé situ­a­ce totiž prav­du zavá­ně­ly trap­nos­tí (útok kuře­te). Co se týká herec­kých výko­nů, tak ty byli dost prů­měr­né, přes­to­že se tu obje­vi­lo hned něko­lik zná­mých tvá­ří. Bohužel jak Ida Lupino, tak i Pamela Franklin nemě­ly zrov­na svůj nej­lep­ší den.

The Food of the Gods tak sice nepat­ří mezi nej­lep­ší zví­ře­cí horo­ry, ale urči­tě si neza­slou­ží opo­vr­že­ní. Několik pozi­tiv­ních věcí se tu najít dá a já nad ním urči­tě neza­ne­vřu. Klady i zápo­ry jsou tu ve vzá­jem­né sym­bi­óze, tak­že nako­nec jsem se roz­ho­dl tomu dát leh­ký nad­prů­měr. Přece jenom znám mno­hem hor­ší fil­my, ve kte­rých úřa­do­va­ly kry­sy a ty zde byly důle­ži­těj­ší než zby­tek oko­lo.

Hodnocení:

60%