Robert Loggia ve filmu Velký (1988): „Co je to za obchod? F.A.O. Schwartz. Šli jsme tam, Tom [Hanks] a já, vidíme dva chlápky oblečené jako my, a oni se chystali natočit [scénu tance na klavír] jen s nohama. Přišlo nám to směšné. Řekli jsme těm chlapům, kteří byli oblečeni jako my, ať si dají pohov. Takže jsme byli v plné parádě, což z toho udělalo mnohem klasičtější scénu. Tom a já jsme tančili všichni. Plnoštíhlý pohled... Netrvalo to vůbec dlouho, opravdu. Jen asi jeden záběr.“
Chodící klavír v newyorském hračkářství F.A.O. Schwarz byl 6,5 metru dlouhý a hrál pouze jednu oktávu. Toto piano bylo příliš malé pro píseň „Heart and Soul“, kterou Penny Marshallová potřebovala, aby Hanks a Loggia zahráli. Kontaktovala Rema Saraceniho, tvůrce chodícího piana, a řekla, že potřebuje postavit dostatečně velké, aby se na něj vešly tančící nohy dvou dospělých mužů. Ochotný Saraceni tedy vyrobil 16 stop dlouhé, plné tříoktávové piano, které bylo pro tuto scénu dostatečně široké.
„Herec je imitátor, hraje mnoho různých rolí. Kdybyste hrál pořád stejnou roli, bože, to by byla nudná kariéra. Když se vžijete do různých rolí a stanete se jiným člověkem, tomu se říká herectví... Je to výzva. Když si přečtete scénář, nechcete být pořád stejný, chcete se změnit, jste jiný člověk. Proto je herectví úžasná kariéra. Nejste pořád stejný člověk.“ (IMDb)
Všechno nejlepší k narozeninám, Roberte Loggio!
