Sweet Revenge - Jason Voorhees se vrací

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Skupina teenagerů přijíždí do tábora Crystal Lake, ale jedna věc, kterou o tomto místě netuší, je, že jsou sledováni a záhadně zabíjeni tajemným sériovým vrahem, který touží po pomstě...

Poslední celo­ve­čer­ní Pátek tři­nác­té­ho dora­zil v roce 2009. Reboot pod pro­dukč­ní zášti­tou Michaela Baye měl ide­ál­ně nastar­to­vat novou kapi­to­lu této fran­ší­zy, na plá­no­va­ný sequel ovšem nedo­šlo. Proč přes­ně poté vlast­ně návrat Pátku tři­nác­té­ho na vel­ká plát­na od roku 2009 trvá tak dlou­ho? Můžou za to pro­blémy s prá­vy. Victor Miller napsal scé­nář k původ­ní­mu Pátku tři­nác­té­ho z roku 1980, ame­ric­ký zákon poté umož­ňu­je po 35 letech „vrá­tit“ prá­va k dílu zpět do své­ho vlast­nic­tví. Miller tak v roce 2016 zažá­dal o zpět­né navrá­ce­ní práv, reži­sér původ­ní­ho fil­mu Sean S. Cunningham nicmé­ně ozna­čil Millera za pou­hé­ho zaměst­nan­ce na zakáz­ku, kte­ré­mu prá­va vrá­tit nelze.  V roce 2018 soud roz­ho­dl ve pro­spěch Millera, kte­ré­mu se tak vrá­ti­la prá­va na prv­ní film, nicmé­ně tak nemohl pra­co­vat s ničím, co v sérii při­šlo po jeho původ­ním fil­mu - pře­de­vším na iko­nic­ký design sla­she­ro­vé­ho zabi­já­ka Jasona Voorheese nosí­cí­ho hoke­jo­vou mas­ku. Miller si tak mohl rea­li­zo­vat coko­liv, co spa­dá do kon­ti­nu­i­ty původ­ní­ho fil­mu, Cunnigham a jeho spo­leč­nost Horror Inc. nao­pak nemě­la prá­va na původ­ní pří­běh.

Fanouškům zabi­já­ka s horo­ro­vou mas­kou nicmé­ně sví­tá na lep­ší časy. Se svo­le­ním Millera vzni­ká seri­ál Crystal Lake od Bryana Fullera (tvůr­ce seri­á­lu Hannibal), nedáv­no navíc došlo k potvr­ze­ní, že u Horror Inc. chys­tá nová video­hra a koneč­ně také nový celo­ve­čer­ní film. Nový celo­ve­čer­ní Pátek tři­nác­té­ho dora­zí nej­spí­še až za něko­lik let a bude u toho nej­spí­še i Sean S. Cunningham, Pátek tři­nác­té­ho nicmé­ně letos sla­ví 45 let a pře­ci jen se nějak se tohle výro­čí osla­vit musí. Proto tak vzni­kl krát­ký film s názvem Sweet Revenge. Jason Voorhees se v něm před­sta­vu­je se zce­la novým designem, za kte­rým sto­jí legen­dár­ní mas­kér Greg Nicotero, vše poté nasvěd­ču­je tomu, že se ode­hrá­vá již v 3. kon­ti­nu­i­tě za celou his­to­rii fran­ší­zy.  Je to sice jen 15 minut krát­ký film, kte­rý je k dis­po­zi­ci na YouTube, dá se ovšem věřit, že mno­hým fanouškům toho­to zabi­já­ka bude sta­čit, že je mož­né ho po letech opět vidět v hra­né for­mě.

Za krát­kým fil­mem sto­jí Mike P. Nelson, kte­rý má s horo­ry zku­še­nos­ti díky režii tře­ba Pachu krve 7. Kraťas logic­ky nemá celo­ve­čer­ní dél­ku, poměr­ně rych­le pro­ká­že, jak je základ­ní kon­cept sla­she­ru pro­s­to­du­chý a že na odvy­prá­vě­ní nové­ho pří­bě­hu z toho­to svě­ta sku­teč­ně není hned potře­ba hodi­na a půl. Skupina tee­nage­rů při­je­de do Crystal Lake, obje­ví se mas­ko­va­ný zabi­ják, dochá­zí poté ke snad­no oče­ká­va­né­mu masa­k­ru. Kdovíjak zásad­ní dílo se neko­ná, spí­še jenom tako­vý malý dáre­ček pro všech­ny ty fanouš­ky, kte­rých se za 45 let his­to­rie série pořád najde více než dost.  Po 16 letech je to návrat Jasona Voorhese ve fil­mo­vém médiu, i takhle jed­no­hub­ka je navíc vlast­ně sne­si­tel­něj­ší než­li vět­ši­na seque­lů z původ­ní série.

Zajímavější vlast­ně začne být Sweet Revenge až v posled­ních minu­tách, kdy se obje­ví poten­ci­o­nál­ně zají­ma­vý kon­cept, kdy se ovšem dá snad­no věřit, že by jeho pří­pad­né roz­vi­nu­tí v pří­pad­ném budou­cím celo­ve­če­rá­ku bylo vel­mi kon­tro­verz­ní a pře­de­vším hard­co­re fan­do­vé série ho nej­spí­še nevez­mou na milost. Očividně laci­ný kraťas se ovšem jinak nebo­jí náde­chu bra­ko­vých koře­nů série,  reži­sér a sce­náris­ta Nelson mini­mál­ně doká­že snad­no půso­bit jako fan­da, kte­rý se sna­ží při­blí­žit prv­ním a těm lépe při­ja­tým fil­mům série. Z kraťa­su mož­ná až pří­liš trčí rekla­ma na cider Angry Orchard, nej­vět­ší výhrou je ovšem nako­nec oprav­du ta zmi­ňo­va­ná dél­ka. Kraťas tak nemá pří­liš pro­sto­ru na něja­ké vět­ší budo­vá­ní atmo­sfé­ry, stej­ně ovšem tak nějak vědí, že se obje­ví Jason Voorhees a opět zma­sa­kru­je pár lidí. Ve Sweet Revenge se vrah doká­že dosta­teč­ně utrh­nout ze řetězů a prak­tic­ké efek­ty nikdy nepře­sta­nou mít své kouz­lo.

Úsměvné mož­ná může půso­bit fakt, že Jason Voorhees ten­to­krát není zrov­na nej­vět­ší, Schuyler White je v kon­tex­tu před­cho­zích před­sta­vi­te­lů nemrt­vé­ho zabi­já­ka v pod­sta­tě prc­kem. Jak byl ovšem nový design Jasona Voorheese v době zve­řej­ně­ní obě­tí kon­tro­verz­ní­ho při­je­tí, v pra­xi vlast­ně vůbec není pěs­tí pro oko, byť oči na díry toho zabi­já­ka mož­ná za celou sérii neby­ly výraz­něj­ší, navíc ten­to­krát Jasonovi kra­pet více trčí kus hla­vy. Lokace nicmé­ně doká­že věro­hod­ně navo­dit dojem tábo­ra Crystal Lake, her­ci v rám­ci mož­nos­tí vlast­ně doce­la dob­ře hra­jí, v rám­ci zadá­ní Sweet Revenge tak nějak plní svůj účel. Malý dárek k výro­čí, kte­rý zmi­ňo­va­ný cider mož­ná pro­pa­gu­je až pří­liš oka­tě, je to ovšem dost mož­ná nej­lep­ší věc ze série Pátek tři­nác­té­ho od Pátku tři­nác­té­ho 4 (1984), samo­zřej­mě s výjim­kou kul­tov­ky Freddy vs. Jason, kte­rá ovšem tak nějak zapa­dá do své vlas­tí kate­go­rie. Jistě, tohle samo o sobě mož­ná moc neří­ká, dá se nicmé­ně pořád věřit tomu, že bude Sweet Revenge mno­hým jako tako­vý men­ší dárek ke spe­ci­ál­ní­mu výro­čí. Jestli by v tako­vé for­mě obstál celý celo­ve­čer­ní film? To není tak jis­té. Ať tak budouc­nost série skrý­vá jaké­ko­liv trum­fy, pořád je snad­né dou­fat, že čeká­ní na plno­krev­ný Pátek tři­nác­té­ho bude pře­ci jen uspo­ko­ji­věj­ší.

Krátký film Mikea P. Nelsona uka­zu­je, že i ve vel­mi ome­ze­ném pro­sto­ru je mož­né zacho­vat základ­ní prin­ci­py sla­she­ru – jed­no­du­chý kon­cept, prak­tic­ké efek­ty a iko­nic­kou atmo­sfé­ru Crystal Lake. Ačkoliv jde o pou­hých 15 minut, kraťas slou­ží jako při­po­me­nu­tí Jasonovy legen­dy a malé, ale výraz­né ges­to k výro­čí 45 let série. Zároveň ote­ví­rá pro­stor pro zají­ma­vé kon­cep­ty, kte­ré by se moh­ly roz­vi­nout v budou­cích celo­ve­čer­ních pro­jek­tech, byť pro mno­hé fan­dy mož­ná půjde až o pří­liš kon­tro­verz­ní krok.  Kraťas Sweet Revenge fun­gu­je pře­de­vším jako tako­vý nos­tal­gic­ký dárek a tak tro­chu jako rekla­ma na cider Angry Orchard. Jestli by takhle Pátek tři­nác­té­ho obstál i v celo­ve­čer­ní podo­bě, to je dis­ku­ta­bil­ní. Jako kraťas k výro­čí je neu­rá­že­jí­cí, pro fanouš­ky jed­no­ho z nej­slav­něj­ších sla­she­ro­vých zabi­já­ků poté prav­dě­po­dob­ně bude zna­me­nat ješ­tě tro­chu víc...

Celý kraťas zde:

Verdikt: 55%

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře