Sympatizant - kniha

V pří­bě­hu se setká­vá­me s dvo­ji­tým špi­ó­nem, kte­rý jde na dvě stra­ny – viet­nam­ská a jiho­viet­nam­ská. Nevím, co bych k tomu měla napsat. Je to hod­ně poli­tic­ké – komu­nis­tic­ké, což by mlad­ší gene­ra­ce asi nevza­la nebo úpl­ně nevě­dě­la, o čem se mlu­ví, a to spe­ci­ál­ně u nás. Dvojitý agent byl momen­tál­ně pod­ří­ze­ný stráž­né­mu s dět­skou tvá­ří, jak si ho sám pro sebe nazval. Ten ho cho­dil kaž­dý den kon­t­ro­lo­vat a čas­to­val ho mno­ha nadáv­ka­mi. Celá kni­ha se vlast­ně vra­cí k jed­né obrov­sky pod­stat­né věci – občan­ské vál­ce ve Vietnamu. Hlavní hrdi­na se jme­nu­je Kapitán, což je doce­la zvlášt­ní, že nemá žád­né v uvo­zov­kách nor­mál­ní jmé­no.

Jak sám podo­tý­ká, byl by rad­ši, aby ho jeho stráž­ný s dět­skou tvá­ří titu­lo­val napří­klad slo­vem bastard. Sám jím je – je neman­žel­ským dítě­tem mla­dé Vietnamky a fran­couz­ské­ho kato­lic­ké­ho kně­ze. Nebylo to ale dob­ro­vol­né poče­tí, kněz jeho mamin­ku zne­u­žil. Právě v občan­ské vál­ce byl k ruce své­mu gene­rá­lo­vi, ale také hrál na dru­hou stra­nu jako infor­má­tor. S gene­rá­lem prch­nul během vál­ky do Spojených stá­tů ame­ric­kých a tam mimo jiné stu­do­val. Je to vlast­ně extrém­ně poli­tic­ký román a také to pat­ří mezi špi­o­náž­ní thrille­ry. Není na tom nic komic­ké­ho, i když to někte­ří tak vidí, já teda ne. Je to ško­da, pro­to­že mám ráda asij­skou kul­tu­ru, hlav­ně tedy Čínu. Myslela jsem si, že to bude dob­rý román, ale není to pro mě.

Když ho, tedy kapi­tá­na pro­pus­ti­li z nemoc­ni­ce, kam se jed­nou také dostal, tak už byl k nepo­tře­bě, jak sám říkal a dostal leten­ku na oka­mži­tý odlet z Filipín, kde se nachá­zel. Mimoto šel den poté s gene­rá­lem na oběd. Polemizovali spo­lu o čín­ských lidech, že jsou všu­de kolem nich, při­čemž to kdy­si, a to ne tak dáv­no, bylo nao­pak. V tom­to romá­nu je plno udá­los­tí, kte­ré se doo­prav­dy sta­ly, není to jen vymyš­le­né, prá­vě nao­pak. Ovšem něco se muse­lo upra­vit z hle­dis­ka chro­no­lo­gie a něja­kých detai­lů.

Aby to bylo čte­ná­řům tro­chu jas­něj­ší, tak jsou zde vykres­le­ny ame­ric­ké výsle­cho­vé meto­dy, kte­ré se dost výraz­ně změ­ni­ly od pade­sá­tých let. Pro Asiaty a spe­ci­ál­ně viet­nam­skou komu­ni­tu je tenhle román stě­žej­ní tak moc, že to vět­ši­na Evropanů asi nikdy nemů­že ani pocho­pit. Nechci to v žád­ném pří­pa­dě nějak sni­žo­vat nebo hanit, ale tenhle styl psa­ní je mi dost výraz­ně vzdá­le­ný, a to i přes­to, že za minu­lý rok tato kni­ha dosta­la Pulitzerovu cenu, což je jed­na z nej­vět­ších cen v oblas­ti lite­ra­tu­ry. Téměř kaž­dá kri­ti­ka v zahra­ni­čí je tomu­to romá­nu naklo­ně­na, což vcel­ku chá­pu vzhle­dem k okol­nos­tem napsa­ných v ní.

Celkově se ten­to román stal best­selle­rem, a to i mezi­ná­rod­ní míře. Možná je to i tím, že Asiatů jsou mili­ar­dy a tak si ten­to román kou­pi­li, i když to vlast­ně vět­ši­na z nich pozna­la na vlast­ní kůži. Autor se naro­dil pří­mo ve Vietnamu, tak­že zúro­čil svo­je zážit­ky, i když je zná tak tro­chu zpro­střed­ko­va­ně, pro­to­že ve čtyřech letech ode­šel s rodi­či do ame­ric­ké­ho exi­lu. Přestože to všich­ni chvá­lí, tak já teda ne. Mě vcel­ku neza­jí­má, kte­rá kni­ha je best­selle­rem, řídím se vlast­ní­mi poci­ty a názo­ry v tom­to smě­ru. Nicméně se ten­to špi­o­náž­ní thriller dá dopo­ru­čit urči­té sor­tě čte­ná­řů.

Doporučila bych to kro­mě asij­ské komu­ni­ty také čte­ná­řům, jenž se doslo­va vyží­va­jí ve špi­ón­ství dej­me tomu poli­tic­kých udá­los­tech. Má 432 stran.

Věnovalo nakla­da­tel­ství Jota.

• Autor: Viet Thanh Nguyen
• Žánr: špi­o­náž­ní thriller
• Nakladatelství: Jota
• Datum vydá­ní: 2017

---