Tenet: Epická Nolanovka, kterou nesmíte vynechat

Christopher Nolan (Interstellar, Inception) opět doká­zal, že umí. Vytvořil špi­o­náž­ní pří­běh, kte­rý je zacykle­ný sám do sebe. Naprosto a totál­ně. A pro­to­že popis na CSFD toho člo­vě­ku fakt moc neřek­ne, zku­sím to roz­vést tro­chu víc. Snad vás  navna­dím. Pokud ne, mělo sta­čit jedi­né: Nolan. Sci-fi. 

(Text obsa­hu­je spo­i­le­ry.)

Úvod do děje není pří­liš vysvět­le­ný. Seznámí nás s hlav­ní­mi hrdi­ny, ale kdo nebo co sto­jí na poza­dí, to už se nedo­zví­me. Naštěstí to není pro pří­běh tak zásad­ní. 

A pak se to roz­je­de. Zápletka poda­ná tak, že vám to hla­va nepo­be­re; Nolan si totiž opět vzal na muš­ku ces­to­vá­ní časem. Ale už žád­né sko­ky, jak jsme zvyklí. Aby se člo­věk dostal do minu­los­ti, musí sám sebe „inver­to­vat“ a pak mu ubí­há čas obrá­ce­ně. Tedy doslo­va ces­tu­je a v reál­ném čase. 

Následně při­jdou všech­ny ty auto­mo­bi­lo­vé honič­ky a figh­ty, kdy jed­no­mu ubí­há čas nor­mál­ně a dru­hé­mu nao­pak. V tu chví­li se vám hla­va chys­tá explo­do­vat. Čím hlou­bě­ji se do pří­bě­hu posou­vá­me, tím je podob­ných scén víc a tím men­ší smy­sl dáva­jí. Jenže pak se dějo­vá linie oto­čí. Doslova. Scény vidě­né zno­vu a v opač­ném smě­ru začnou zapa­dat a divá­ka poma­lu při­pra­ví na bru­tál­ní finá­le. Tam je námět uká­zán v celé své krá­se a vy, pro­to­že hla­va už vám dáv­no explo­do­va­la, si ho náram­ně uži­je­te. 

Hodnocení CSFD: 74%
Moje hod­no­ce­ní: nepřed­sta­vi­tel­né akč­ní sci-fi, na kte­ré bude­te zírat s ote­vře­nou pusou
Profil na CSFD

---