Tohle je Sparta! - Meet The Spartans

Děsný doják, Děsný biják to jsou fil­my, kte­ré mají něko­lik věcí spo­leč­ných. Kromě tvůr­ců také to, že je kri­ti­ci nesná­še­jí, ale pub­li­kum doce­la hoj­ně plní kina. Parodie je sice mož­ná kva­li­ta­tiv­ně upa­da­jí­cí žánr a vypa­dá to, že ješ­tě pár let a při jejich sle­do­vá­ní zemře šokem doce­la vyso­ké čís­lo recen­zen­tů, ale dokud bude vydě­lá­vat, tak pros­tě budou vzni­kat dal­ší a dal­ší zástup­ci.Já jsem ten typ, kte­rý si mys­lí, že zmí­ně­né fil­my jsou vyslo­ve­ně krá…ptákoviny, ale sou­čas­ně jsem se u nich i doce­la dost nasmál. Nejsou zrov­na napl­ně­né inte­lek­tu­ál­ním humo­rem, ale on někdy ten pří­mo­ča­rý a troš­ku úchyl­ný není k zaho­ze­ní. Například Velkým bijá­kem jsem byl doce­la zkla­ma­ný, pro­to­že jsem se u něj poba­vil méně, než jsem dou­fal (nikdo mi jed­no­du­še nevy­mlu­ví, že nej­lep­ší paro­die jsou Bláznivé stře­ly a Žhavé výstře­ly), a tak jsem ani extra nedou­fal, že Meet The Spartans na tom bude lépe. Ale nako­nec musím říct, že pod­le mého názo­ru je na tom Meet The Spartans o pár stu­pín­ků lépe. I když má při­pra­ve­no plno nechut­ných scén (nevím, proč mají páno­vé scé­náris­té nato­lik v obli­bě hek­to­li­t­ry hni­su), ale dá se to pře­žít, aniž bys­te silou vůle muse­li tla­čit zpět do žalud­ku zbyt­ky od sní­da­ně. Nějaké ty nudle a sli­ny občas vylét­nou, ale pře­kva­pi­vě je to někdy i doce­la úsměv­né. Samozřejmě, pokud doká­že snést tenhle typ humo­ru. 

Meet The Spartans mají podob­ný pro­blém jako napří­klad tako­vé Scary Movie, abys­te gagy pocho­pi­li, musí­te mít nakou­ká­no spous­tu novo­do­bých fil­mo­vých hitů plus se doce­la vyznat v tele­viz­ní tvor­bě a svě­tě celebrit. Jinak totiž asi těž­ko pocho­pí­te, kdo je ta zpí­va­jí­cí dívči­na, kte­rá si holí hla­vu a funí své­mu malé­mu dítě­ti do obli­če­je. Scénář hod­ně ata­ku­je poli­tic­ké i herec­ké hvězdy a doce­la čas­to tref­ně. Ovšem spí­še fun­gu­jí vtíp­ky, kte­ré pří­mo neu­rá­ží, ale spí­še se otřou o někte­ré pro­slu­lé poči­ny nebo vlast­nos­ti daných celebrit. Nejvíce gagů je ale vytvá­ře­no tak, že se jed­no­du­še vez­me scé­na z jiné­ho fil­mu a auto­ři si jí pře­dě­la­jí do, pod­le nich, vtip­né for­my. Někdy se to pove­de, někdy ne. Tady je poměr doce­la vyrov­na­ný. Některé scé­ny poba­ví, jiné jsou, ale doce­la trap­né nebo pře­hna­ně nechut­né. Je samo­zřej­mě otáz­ka, jest­li vás utr­že­ná bra­dav­ka roze­smě­je nebo se vám z ní udě­lá bliv­no. 

V Meet The Spartans je i něko­lik slov­ník vtíp­ků, kte­ré čas­to fun­gu­jí a nechy­bí jim poin­ta. Někdy jsem u nich dokon­ce vzpo­mněl na hláš­ky ze zmí­ně­ných Bláznivých střel nebo Žhavých výstře­lů. Není to čas­tý pří­klad, ale pár­krát se to fil­mu poved­lo. Určitě by mu pro­spě­lo, kdy­by se scé­nář sou­stře­dil prá­vě na tako­vé momen­ty a nesna­žil se tolik vyvo­lat bou­ře­ní žalu­deč­ních šťáv. 

Meet The Spartans se zamě­řil hlav­ně na paro­do­vá­ní fil­mu 300-bitva-u-thermopyl-300-418″>300: Bitva u Thermopyl, ale zatím­co v ori­gi­ná­lu se muse­la par­ta tří sto­vek sva­lov­ců vypo­řá­dat s Xerxovou armá­dou, v Meet The Spartans se s Xerxovými stou­pen­ci potý­ká jen 13 mužů. Jsou sice také urostlí (tedy vět­ši­na z nich a navíc je pro­zra­ze­no tajem­ství – břiš­ní sva­ly nejsou výsled­kem jen cvi­če­ní v posi­lov­ně), ale ani vyrý­so­va­ný biceps jim nepo­mů­že, když se set­ka­jí s nepřá­te­li, jako jsou roz­čí­le­ní čer­no­ši, bre­a­ku­jí­cí Peršané nebo Paris Hilton s hrbem. Vizuálně a hudeb­ně se Meet The Spartans doce­la čas­to „třís­tov­ce“ blí­ží. Některé kuli­sy sice vypa­da­jí lev­ně, ale to se dá pře­žít. Po tech­nic­ké strán­ce se fil­mu moc vyčí­tat nedá. Příběh už na tom tak slav­ně není, pros­tě je za sebe jen posklá­dá­no něko­lik momen­tů z mno­ha fil­mů. Jak ze zmí­ně­ných 300, tak napří­klad z Transformers, Spider-mana 3 a dal­ších hitů. 

V hlav­ní roli se obje­vu­je Sean Maguire jako Leonidas, Kevin Sorbo jako Kapitán nebo Carmen Electra, kte­rá před­sta­vu­je krá­lov­nu Margo. Jistě, že nepřed­vá­dě­jí žád­né dra­ma­tic­ké srd­cervou­cí výko­ny, kte­ré by potě­ši­ly oko obdi­vo­va­te­le kva­lit­ní­ho herec­tví, ale nechy­bí jim kome­di­ál­ní talent a sluš­ně ho vyu­ží­va­jí. Sean Maguire je sym­paťák a má dost cha­risma­tu na to, aby vám nebyl pro­tiv­ný. Meet The Spartans je film, kte­rý je pro­špi­ko­ván pří­zem­ním humo­rem, kte­rý je čas­to nechut­ný, někdy dost nezá­bav­ný, ale ve finá­le musím říct, že jsem se poba­vil urči­tě více než u před­cho­zích fil­mů dvo­ji­ce Jason Friedberg a Aaron Seltzer. Hlavně pro­to, že je z tří jejich posled­ních pro­jek­tů (Velký doják, Velký biják a Meet The Spartans) nejmé­ně trap­ný.

---

---