Úsvit planety opic - NATÁČENÍ VE 3D

Režisér Matt Reeves, kte­rý v roce 2008 zau­jal napí­na­vým thrille­rem Monstrum, říká: „Doufám, že si divá­ci, přes­to­že vědí, že vyu­ží­vá­me vizu­ál­ní efek­ty, řek­nou ‚Počkat, v tom fil­mu neby­ly žád­né sku­teč­né opi­ce?‘. Pro mě je tohle vel­mi vzru­šu­jí­cí nápad, pro­to­že vytvá­ří emo­tiv­ní rea­li­tu. Pokud uvě­ří­te tomu, že ty opi­ce jsou sku­teč­né a že jsou schop­né emo­cí, pak bude­te postup­ně stá­le více vta­že­ni do děje. Myslím, že tohle je jeden ze zázra­ků, kte­rých spo­leč­nost Weta dosáh­la.“

Producent Dylan Clark k tomu při­dá­vá: „Všechno to má koře­ny v Mattově vizi. Co se mu nej­ví­ce líbi­lo na Zrození pla­ne­ty opic, bylo to, jakým způ­so­bem se opi­ce vypo­řá­dá­va­ly s nej­růz­něj­ší­mi nástra­ha­mi a jak vyu­ží­va­li svou inte­li­gen­ci v nároč­ných situ­a­cích. My jsme chtě­li zachy­tit opi­ce pří­mo v tom pro­stře­dí, kte­ré pro ně Caesar vytvo­řil.“

Reeves tvr­dí, že Úsvit pla­ne­ty opic nespa­dá vylo­že­ně do žán­ru fan­ta­sy: „Důležité je před­sta­vit si urči­tou rea­li­tu a do té rea­li­ty zasa­dit pou­ze jeden fan­ta­sy prvek. V tom­to fil­mu se jed­ná o to, že opi­ce jsou veli­ce inte­li­gent­ní. Všechno ostat­ní je abso­lut­ně reál­né.“

Na věro­hod­nos­ti dodá­vá fil­mu i ta sku­teč­nost, že tvůr­ci natá­če­li v exte­ri­é­rech. Více než 85 pro­cent Úsvitu pla­ne­ty opic se natá­če­lo ve van­cou­ver­ských lesích a neda­le­ko New Orleans. Serkis to nazval „obrov­ským tech­nic­kým sko­kem, díky kte­ré­mu může­te neu­stá­le být v kon­tak­tu s ostat­ní­mi her­ci.“

Natáčení fil­mu tako­vé­ho roz­sa­hu ve 3D a na nád­her­ných, ale slo­ži­tě dostup­ných exte­ri­é­ro­vých loka­cích, navíc s pou­ži­tím tech­no­lo­gie per­for­man­ce cap­tu­re, bylo ješ­tě mno­hem slo­ži­těj­ší, než tomu bylo v pří­pa­dě Zrození pla­ne­ty opic. V něm se natá­če­lo pře­váž­ně v inte­ri­é­rech, kdež­to Úsvit pla­ne­ty opic zob­ra­zu­je na 2 000 opic, kte­ré žijí v divo­či­ně ve vlh­kém pro­stře­dí dešt­né­ho lesa.

„Ať už jsme natá­če­li kde­ko­liv, všech­no, co se kolem nás vysky­to­va­lo, před­sta­vo­va­lo pro vyu­ži­tí tech­no­lo­gie per­for­man­ce cap­tu­re obrov­skou výzvu. Ještě nikdy se nikdo nepo­ku­sil natá­čet v exte­ri­é­rech ve 3D, tedy ale­spoň co se tako­vé­ho roz­sa­hu týče. Důležité však je mít neu­stá­le na pamě­ti ten samot­ný pří­běh, tak­že jsem se ani tak neza­bý­val tím, že natá­čí­me ve 3D, ale vždy jsem si na prv­ním mís­tě kla­dl otáz­ku ‚O čem je tahle scé­na a tenhle daný oka­mžik?‘“.

Využití krás mat­ky pří­ro­dy v kom­bi­na­ci s holly­wo­od­ský­mi tech­no­lo­gi­e­mi bylo nesmír­ně pou­ta­vé. „Je to pros­tě úžas­né – vyso­ké sta­ré stro­my, 3D kame­ry, moti­on cap­tu­re kame­ry, lana všu­de kolem, stro­je na výro­bu kou­ře, mlhy, deš­tě a blá­ta, něko­li­ka­se­tčlen­ný štáb, a do toho ješ­tě 50 her­ců, kte­ří před­sta­vu­jí opi­ce, jak cho­dí po lese. Vždycky radě­ji natá­čím pří­mo na dané loka­ci v exte­ri­é­ru, než v ate­li­é­ru. Vše pak vypa­dá mno­hem rea­lis­tič­tě­ji. Rozhodně je to lep­ší jak pro her­ce, kte­ří hra­jí lid­ské posta­vy, tak pro ty, kte­ří před­sta­vu­jí opi­ce. Ti díky tomu musí pří­mo rea­go­vat na les, blá­to, ská­ly, kame­ny, déšť a dal­ší věci,“ pro­hlá­sil Jason Clarke poté, co při­šel popr­vé na plac v jed­nom z dešt­ných lesů Britské Kolumbie.

Keri Russell k tomu dodá­vá: „Byli jsme napros­to odříz­nu­ti od civi­li­za­ce. V lese bylo sice krás­ně a byl tam klid, ale záro­veň nás tam bylo oprav­du hod­ně. Říkala jsem si, že je to napros­to neu­vě­ři­tel­né, když ješ­tě ke vše­mu natá­čí­me těmi obrov­ský­mi 3D kame­ra­mi na těch malých les­ních cestách.“

Kvůli tech­no­lo­gii per­for­man­ce cap­tu­re bylo v kaž­dém štá­bu 35 lidí ze spo­leč­nos­ti Weta Digital, kte­ří obslu­ho­va­li na pade­sát moti­on cap­tu­re kamer a k tomu dal­ších osm kamer, kte­ré byly zapnu­té v pří­pa­dě, když se v dané scé­ně vysky­to­va­ly opi­ce.

Supervizor vizu­ál­ních efek­tů Joe Letteri však pozna­me­ná­vá: „Tato prů­kop­nic­ká tech­no­lo­gie musí pokaž­dé slou­žit jen pří­bě­hu a před­ve­de­ným herec­kým výko­nům. „Je vždyc­ky mno­hem lep­ší, když může­me pra­co­vat s her­ci a zazna­me­ná­vat jejich pohyb na kon­krét­ní exte­ri­é­ro­vé loka­ci, pro­to­že jsou všich­ni v ten daný oka­mžik spo­lu. Právě kvů­li tomu jsme tu tech­no­lo­gii vyvi­nu­li.“

Jak uve­de­no, veš­ke­rá kouz­la a zázra­ky spo­je­né s vizu­ál­ní­mi efek­ty musí vždy slou­žit pří­bě­hu. Režisérovu vizi nové­ho opí­ho svě­ta dostal za úkol pře­ta­vit ve sku­teč­nost archi­tekt James Chinlund. „Příroda je tu zno­vu domi­nant­ní. Strávili jsme spous­tu času prů­zkumy, abychom zjis­ti­li, jak by k něče­mu tako­vé­mu moh­lo dojít, a také nás zají­mal vývoj prvo­byt­ně pospol­ných spo­leč­nos­tí,“ říká a záro­veň dodá­vá: „Už na samém začát­ku se Matt vyjá­d­řil v tom smys­lu, že chce, aby šlo o víc než jen post-apokalyptický svět. Jde o pří­běh zro­ze­ní nové civi­li­za­ce, jaký­si restart pla­ne­ty Země. Představa, že by k něče­mu tako­vé­mu moh­lo sku­teč­ně dojít, byla vel­mi vzru­šu­jí­cí. Stejně jako sle­do­vá­ní toho, jak se něja­ká nová spo­leč­nost sna­ží vysta­vět svůj svět. Připadalo mi, že opi­ce vyrá­že­jí na stej­nou evo­luč­ní ces­tu plnou nástrah, jako kdy­si my. Bylo oprav­du nesmír­ně zábav­né pře­mýš­let jako opi­ce a pomo­ci tak vysta­vět jejich spo­leč­nost.“

---