Ve filmu “Moje století“ vystupují skuteční hrdinové

Tak se o pro­ta­go­nis­tech své­ho doku­men­tár­ní­ho fil­mu vyjá­d­ři­la reži­sér­ka Theodora Remundová na novi­nář­ské pro­jek­ci dne 2.5.2019 a musím potvr­dit, že má prav­du. Pohled 25 oby­va­tel býva­lé­ho Československa na situ­a­ce běž­né­ho živo­ta v kon­tex­tu spo­le­čen­ských změn je nejen zají­ma­vý, ale také neče­ka­ně zábav­ný a pouč­ný. Hlavním zámě­rem pro­jek­tu bylo zma­po­vat osu­dy spo­lu­ob­ča­nů, kte­ří se naro­di­li v roce 1918, kdy vznik­lo samo­stat­né Československo. Režisérka nechá­vá jed­not­li­vé pro­ta­go­nis­ty hovo­řit o situ­a­cích, kte­ré se zásad­ně dotk­ly jejich živo­ta, o zážit­cích, na kte­ré nemo­hou zapo­me­nout, i o názo­rech na svůj život nebo spo­le­čen­ské udá­los­ti. Dojemně půso­bí vzpo­mín­ky na dět­ství a rodi­če, pro­to­že před 100 lety byly nejen vel­ké roz­dí­ly soci­ál­ní, ale také roz­dí­ly způ­so­bu živo­ta v rodi­nách na ves­ni­ci i ve měs­tech. Úsměvné jsou vzpo­mín­ky na prv­ní lás­ky i nad­hled, s jakým pro­ta­go­nis­té hovo­ří o vzta­zích v dospí­vá­ní nebo v rodi­ně. Jednotlivé pro­ta­go­nis­ty pak odli­šu­jí zku­še­nos­ti a vzpo­mín­ky na dopa­dy spo­le­čen­ských změn do jejich pro­fes­ní­ho nebo osob­ní­ho živo­ta.

Tvůrčí tým doká­zal pře­nést do fil­mu bez­pro­střed­nost i život­ní ener­gii a opti­mis­mus, kte­ré mají mno­zí pro­ta­go­nis­té na roz­dá­vá­ní. I když jsou jejich vzpo­mín­ky a vyprá­vě­ní zasa­ze­ny do his­to­ric­ké­ho rám­ce pro­střed­nic­tvím dobo­vých foto­gra­fií a fil­mo­vých uká­zek, str­há­va­jí na sebe vypo­ví­da­jí­cí oso­by pozor­nost. Některé svým pohnu­tým osu­dem, odva­hou, oso­bi­tým pří­stu­pem k živo­tu nebo způ­so­bem, jak se vyrov­ná­va­jí se svým vyso­kým věkem.

Tvůrčí sku­pi­ně, kte­rou, kro­mě Theodory Remundové, tvo­ří kame­ra­man David Čálek, zvu­kař Štěpán Škoch a stři­hač­ka Katarína Buchanan Geyerová, se poda­ři­lo pový­šit sku­teč­né lid­ské pří­běhy na úro­veň, kte­rou by jim mohl závi­dět neje­den fik­tiv­ní fil­mo­vý hrdi­na.

 Mezi účin­ku­jí­cí­mi jsou mimo jiné František Hamada (104 let), zakla­da­tel Hradišťanu, kte­rý byl věz­něn nacis­ty, Linda Wichterlová (101 let), lékař­ka, man­žel­ka Otty Wichterleho, Růženka Kubů (100 let), svěd­ky­ně masa­k­ru němec­kých vojá­ků v Soběslavi na kon­ci dru­hé svě­to­vé vál­ky nebo Rudolf Zajac (100 let), voják, kte­rý bojo­val na východ­ní fron­tě, byl sho­zen z leta­dla do dějiš­tě SNP a poz­dě­ji byl aktiv­ní v armá­dě a i v KSČ. Novinářské pro­jek­ce se zúčast­nil také jeden z pro­ta­go­nis­tů, nej­star­ší čes­ký skaut  pan Eda Hroznýš Marek (102let).

Producentkou dvojdíl­né­ho doku­men­tu, kte­rý byl nato­čen pro Českou tele­vi­zi v roce 2018, je Lenka Poláková.

---