10 věcí, které možná nevíte o Neilu Armstrongovi

V nedě­li tomu bude již 50 let, kdy jako prv­ní člo­věk vstou­pil 21. čer­ven­ce 1969 na povrch magic­ké­ho Měsíce, odkud nám všem vzká­zal legen­dár­ní větu. „Je to malý krok pro člo­vě­ka, ale obrov­ský skok pro lid­stvo.“ Ale co dal­ší­ho o Neilu Armstrongovi víme? Pojďme se dozvě­dět víc o tom­to veli­ká­no­vi našich dějin.

1) Dětství

Letadlům pro­pa­dl ten­to nada­ný chla­pec, kte­rý se naro­dil 5.srpna 1930 v Ohiu, již ve dvou letech, když ho otec vzal na letec­ké závo­dy. Do pilot­ní kabi­ny popr­vé use­dl o 4 roky poz­dě­ji. Od toho momen­tu sta­věl letec­ké mode­ly, kte­ré stá­le vylep­šo­val. Dokonce si ve skle­pě sestro­jil vzduš­ný tunel, aby zdo­ko­na­lil aero­dy­na­mi­ku svých sestro­je­ných leta­del.

2) Dospívání

Již v prv­ní tří­dě pře­vy­šo­val ostat­ní stu­den­ty svou inte­li­gen­cí a pře­hle­dem. Jeho otec vycho­vá­val Neila a jeho dva mlad­ší sou­ro­zen­ce poměr­ně přís­ně. Své prv­ní pení­ze si sed­mi­le­tý hoch vydě­lal seká­ním trá­vy na hřbi­to­vě. Ze zby­lé­ho kapes­né­ho si pla­til kur­zy letec­tví. Pilotní prů­kaz zís­kal již v 15 letech. Získal ho dří­ve než řidi­čák.

3) Studium

Studium na Purduově Univerzitě (obor letec­ké inže­nýr­ství) mu spon­zo­ro­va­lo námoř­nic­tvo USA v rám­ci tzv. Hollowayova plá­nu. Výměnou za to musel mezi dru­hým a tře­tím roč­ní­kem odslou­žit tři roky u námoř­nic­tva jako námoř­ní letec.

Byl i zdat­ný hudeb­ník. Na uni­ver­zi­tě hrál v míst­ním orchest­ru na bary­to­no­vý roh. Později škol­ní­mu sou­bo­ru odká­zal nema­lý finanč­ní dar.

4) Válka v Koreji

Své pilot­ní schop­nos­ti a talent napl­no pro­ká­zal v korej­ské vál­ce, kam byl povo­lán v srpnu 1951. 3. září jeho stroj zasáh­ly korej­ské stře­ly. Ve sna­ze zís­kat kon­t­ro­lu nad leta­dlem vra­zil do šes­ti­me­t­ro­vé věže, kte­rá vytvo­ři­la met­ro­vou trh­li­nu na kří­d­le. Navzdory tomu zvlá­dl dole­tět nad vlast­ní úze­mí, kde se kata­pul­to­val.

Během nasa­ze­ní v Koreji se zúčast­nil 78 bojo­vých letů, za něž zís­kal řadu oce­ně­ní včet­ně Letecké medai­le a Zlaté hvězdy.

5) Rodina

Byl dva­krát žena­tý. Jeho prv­ní ženou se sta­la v roce 1956 spo­lu­žač­ka z Purduovy Univerzity Janet Shearon. Měli spo­lu tři děti - Ricka, Karen a Marka. Právě jeho jedi­ná hol­čič­ka zemře­la ve dvou letech na mozko­vý nádor. Armstrong se s její smr­tí nikdy nevy­rov­nal.

S Janet se roz­ve­dl po 38 letech man­žel­ství kvů­li jiné ženě – Carol Knight. Do té se zami­lo­val na prv­ní pohled na gol­fo­vém tur­na­ji.

6) Přípravy na život­ní misi

Poté, co na Univerzitě v Jižní Kalifornii dokon­čil stu­di­um letec­ké­ho inže­nýr­ství, se stal zku­šeb­ním pilo­tem na Edwardsově základ­ně v Kalifornii. Létal v upra­ve­ných bom­bar­dé­rech, poté se dostal k rake­to­vým leta­dlům. Roku 1962 měl nalé­tá­no přes 2450 hodin. Během své­ho živo­ta se pro­le­těl ve více než dvou stech typech letec­kých a vesmír­ných stro­jů. Nejrychleji letěl 3989 mil za hodi­nu, čímž pěti­ná­sob­ně pře­ko­nal rych­lost zvu­ku.

V roce 1966 byl zařa­zen do vesmír­né­ho pro­gra­mu NASA. Postupně se stal velí­cím pilo­tem na misích do vesmí­ru Gemini 5, Gemini 8 a Gemini 11, kte­ré pro­běh­ly od srp­na 1965 do břez­na 1966.

7) Přistání na Měsíci

Mise Apollo 11 zapo­ča­la 16. čer­ven­ce 1969 star­tem z Kennedyho vesmír­né­ho stře­dis­ka na mysu Canaveral. Posádku tvo­ři­li Michael Collins a Edwin Aldrin. Loď Apollo byla ve srov­ná­ní s pře­cho­zí­mi typy Gemini poměr­ně pro­stor­ná, což nej­ví­ce oce­nil veli­tel mise Armstrong, kte­rý pře­kva­pi­vě od dět­ství trpěl kine­tó­zou a nevol­nost­mi. Let k Měsíci si ast­ro­nau­ti zpří­jem­ňo­va­li mimo jiné i posle­chem Dvořákovy sym­fo­nie Novosvětská.

21.července vstou­pil Armstrong jako prv­ní člo­věk na povrch Měsíce. Tento oka­mžik sle­do­va­lo v pří­mém pře­no­su 600 mili­ó­nů lidí.

„Najednou jsem si uvě­do­mil, že ten malý krás­ný mod­rý hrá­šek, co vidím, je pla­ne­ta Země. Přesto jsem si nepři­pa­dal jako obr, ale nao­pak vel­mi, vel­mi malý.“

Na Měsíci setr­va­li ast­ro­nau­ti přes dvě hodi­ny, během kte­rých vzty­či­li ame­ric­kou vlaj­ku, poří­di­li foto­gra­fie a sesbí­ra­li potřeb­né vzor­ky (cel­kem při­vez­li 22 kg hor­nin).

Všichni tři ast­ro­nau­ti v pořád­ku při­stá­li v Tichém oce­á­nu 24. čer­ven­ce jako národ­ní hrdi­no­vé.

Protože nikdo před­tím na Měsíci nebyl, věd­ci se obá­va­li, aby s sebou nepři­nes­li nezná­mé pato­ge­ny z vesmí­ru. Na při­jí­ma­ní gra­tu­la­cí si tak troj­lís­tek ast­ro­nau­tů musel počkat až poté, co byli po 18 dnech pro­puš­tě­ni z karan­té­ny.

8) Tajemné pás­ky

21.srpna je tomu přes­ně 50 let, kdy Armstrong popr­vé vkro­čil na povrch měsí­ce. Discovery Channel při této pří­le­ži­tos­ti uve­de nový doku­men­tár­ní sní­mek Apollo: Ztracené zázna­my (Apollo: The Forgotten Films). Ten obsa­hu­je dosud nezve­řej­ně­né audio i video zázna­my, kte­ré se poda­ři­lo obno­vit. „Záměrem toho­to pamá­teč­ní­ho spe­ci­á­lu je osla­vit a vzdát hold kaž­dé­mu, kdo se zaslou­žil o rea­li­za­ci této nej­ne­u­vě­ři­tel­něj­ší mise,” řekl Howard Swartz, Senior Vice President of Production and Development, Discovery. „Snímek obsa­hu­jí­cí výhrad­ně archiv­ní dobo­vé zábě­ry bude pro divá­ky pou­ta­vým zážit­kem, jenž je pře­ne­se zpát­ky do doby nadě­je i stra­chu, kte­rá nako­nec vyús­ti­la ve vítěz­ství.”

Diváci se mohou na toto uni­kát­ní dílo těšit 21. čer­ven­ce 2019 ve 22:00 na Discovery Channel. Film obsa­hu­je zábě­ry z množ­ství růz­ných zdro­jů včet­ně výzkum­ných cen­ter NASA, Národního archí­vu a zpra­vo­daj­ství té doby. Tento úžas­ný poklad, kvů­li němuž se bylo potře­ba pro­brat tisí­ci fil­mo­vý­mi kotou­či, posky­tu­je nevšed­ní pohled do záku­li­sí vyčer­pá­va­jí­cích pří­prav, kte­ré před­chá­ze­ly vyslá­ní prv­ních lidí na náš Měsíc.

9) Život poté

Z posád­ky Apolla 11 se rázem sta­ly ado­ro­va­né hvězdy, kte­ré ces­to­va­ly po celém svě­tě a víta­ly je davy fanouš­ků.

Armstrong odmí­tal vstou­pit do poli­ti­ky, i když se ho sna­ži­li zís­kat jak repub­li­ká­ni, tak demo­kra­ti. Krátce po návra­tu z Měsíce pro­hlá­sil, že neplá­nu­je žád­ný dal­ší kos­mic­ký let. Přesto nadá­le spo­lu­pra­co­val s NASA. Jako člen komi­se se podí­lel i na vyšet­řo­vá­ní neho­dy rake­to­plá­nu Challenger. Později vyu­čo­val letec­ké inže­nýr­ství na uni­ver­zi­tě v Cicinatti.

Výprava – Jeho dob­ro­druž­ná pova­ha se pro­mít­la i ve výpra­vě do Ekvádoru, kde se sna­žil při­jít na kloub tajem­ství tzv. Železné knihov­ny. S úspě­chem se bohu­žel nese­tkal, nebyl však prv­ní, ani posled­ní. V ces­to­pis­né rea­li­ty show Discovery Channel Výprava do nezná­ma (Expedition Unknown) se do hlu­bin lati­no­a­me­ric­ké­ho pod­ze­mí vypra­vil po jeho sto­pách i dob­ro­druh Josh Gates.

10) Tichý hrdi­na

Na sklon­ku své­ho živo­ta odmí­tal dávat inter­view a ani pod­pi­sy, neboť se mu nelí­bi­lo, že je lidé pak dra­ze pro­dá­va­jí. Když mu během něko­li­ka měsí­ců zemře­li v roce 1991 oba rodi­če, dostal sla­bý srdeč­ní záchvat. Problémy se srd­cem musel řešit ope­ra­cí. Na násled­né kom­pli­ka­ce 25. srp­na 2012 zemřel.

Jeho popel byl roz­ptý­len v Atlantském oce­á­nu během pohřeb­ní cere­mo­nie, kte­rá se kona­la na palubě rake­to­vé­ho křiž­ní­ku USS Philippine Sea.

„Věřím, že kaž­dý člo­věk má pře­dem urče­ný počet srdeč­ních tepů. Nehodlám pro­mar­nit ani jeden z nich.“

---