ROZHOVORY
TOMÁŠ VICAN
PRODUCENT
Když se v roce 2008 točil první film, napadlo by vás, že bude mít dvě pokračování?
To mě nenapadlo, ani že bude druhé pokračování. Chtěl jsem si tehdy jen vy-zkoušet, jak díky Bobulím může fungovat podpora turismu a obliby moravského vína.
3Bobulemi se s českým filmem roz-loučil Václav Postránecký. Jaké na něj máte vzpomínky?
Na poslední natáčení s Vaškem nezapo-menu nikdy a často na něj myslím. Každý den předchozího týdne jsme si volali
a čekali, kdy ho na skok pustí ze špitálu. V pátek večer mi zavolal, že v pondělí snad a že v úterý se vrací do nemocnice. Byl jako vždy obrovsky připraven, když jsme si všech deset dlouhých souvětí, která ve filmu zazní, ladili předem po mailu a telefonu. Vaškova žena Helenka napekla jako vždy vynikající sladkosti a udělala jednohubky. Bylo to velmi
domácky intimní. Nemohl jsem vědět,
že Vašek poté odejde během šesti týdnů.
Zpětně myslím, že on to tušil.
Co je na filmových Bobulích to láka-vé, co vede diváky k tomu, že chtějí osudy vašich hrdinů dál sledovat?
Myslím, že lákavé je pro každého to, co si najde. Vévodí nádherná vínorodná krajina, v ní zasazené postavy, děj a víno samotné. A to, že v dnešní přetechnizo-vané době, kdy člověk bohužel sleduje i násilí, se vrací ke kořenům, k rodině
a možná takové romantické a jemnoko-mediální pohodě.
Měl jste nějaký nápad či námět, který se dostal až do scénáře?
Scénář vznikal fantastickou kooperací obou scenáristů Matěje Podzimka
a Toma Vávry, režiséra Martina Koppa a mě, kdy jsme se nejdříve ve čtyřech mnohokrát setkali u mě na Farmě Pálava u Mikulova a navštěvovali jsme různá místa v okolí. Mluvili jsme s mnoha lidmi
z okolí, nejen s vinaři. Scenáristé chtěli předně navštívit vinařky, aby nasáli možné detaily v tom spíše maskulinním světě vinařů a mohli je promítnout do naší hlavní hrdinky. A pak jsme postupně přizvali další, nejdříve kameramana Honzu Filipa. Takže těch námětů
a nápadů jsem mohl v mnohahodinových diskusích nabídnout bezpočet.
Jakému povolání byste se věnoval, kdybyste nebyl vinařem a producentem?
V tomhle životě už nestihnu spoustu povolání, která bych chtěl zkusit. Mám zásadu, že buď dělám věci nejlépe, jak to jde, respektive nejlépe, jak já umím, nebo raději vůbec. Takže mi spíš nezbývá než mnoho věcí jen sledovat, lehce studovat a mít možnost stýkat se s jejich špičkovými představiteli. Aktuálně mě velmi zajímá architektura (spíše celků a krajinná) a turismus.
Překvapilo vás někdy počasí, které zkomplikovalo práci?
I když loni v létě přicházely časté deště a bouřky, nám se díky bohu vyhýbaly. Pouze dvakrát jsme měnili natáčecí plán. Když naši mladí hrdinové lezli na skály nad Klentnicí u Sirotčího hrádku, pro větší efekt jsme nad nimi postavili jeřáb a natáčeli z výšky. I když při natáčení stále sledujeme předpověď, najednou se nad námi zformovala bouřka a museli
jsme obraz zrušit. Děti na lanech na vlhké skále, nad nimi kovový jeřáb a kolem blesky…
V novém filmu se objeví i nové tváře. Jak nováčkové zapadli do party, která jde s tvůrci od prvního filmu?
Po tolika letech a filmových projektech už ani nerozlišuji, kdo byl nový nebo starý. Myslím si, že Michal Isteník je nejenom do party, ale i vynikající herec. A stejně tak Jakub Uličník, oba
z Městského divadla v Brně. A troufnu si tvrdit, že pro český trh jsme objevili Braňa Deáka, který je na Slovensku celebritou. A například fórečky si povídáme s Mirečkem Táborským průběžně a s Kryštofem Hádkem nárazově…
Nejnovější komentáře