„Scarlettino pojetí Black Widow se od našeho prvního setkání s ní ve filmu Iron Man 2 výrazně rozvinulo,“ říká Feige. „To, co se s její postavou povedlo dokázat Jossovi v prvních Avengers po stránce její snahy o překonání traumatické minulosti a špionážní práce zahrnující věci, na které nebyla příliš hrdá, bylo naprosto skvělé. V Infinity War jsme svědky toho, jak se postaví padouchům mnohem silnějším, než je ona samotná, a nevzdávat se, což je myslím něco, co je společné všem členům Avengers. Když se s ní setkáváme v Endgame, snaží se vypořádat se situací, kdy zdánlivě přišla o naprosto všechno, a výsledkem toho je, že se právě na její postavu na počátku filmu zaměřujeme nejvíce.“
Pro Johansson je možnost vrátit se ke stejné postavě opakovaně po uplynulých deset let velice uspokojivá. „Mít možnost navracet se k postavě, kterou mám tak ráda, a být součástí filmového světa společnosti Marvel po uplynulých jedenáct let pro mě byla naprosto ohromující,“ říká Johansson. „Takovou příležitost odkrývat postupně jednotlivé vrstvy nějaké postavy po delší dobu, která se do značné míry podobá mně samotné a odráží můj vlastní vývoj a výzvy, kterým jsem čelila, dostanete jen velice zřídka. Myslím, že to pro mě jako pro herečku byl opravdu ojedinělý dar. A v rámci tohoto filmu zcela jednoznačně mám pocit, že se pokoušíme o něco výjimečného.“
„Při natáčení tohoto filmu jsme se nezřídka rozhlédli po pláce a měli radost z toho, že jsme všichni zase pohromadě,“ pokračuje Johansson. „Hodně jsme vzpomínali na to, jak to všechno začalo, a na různé zážitky, které jsme společně prožili. Naše kariéry prošly za posledních deset let tak výrazným vývojem, stejně jako i naše soukromé životy. Natáčení filmů ze série Avengers vždy působilo jako návrat domů z dovolené a znovushledání s celou rodinou. Jsme si všichni velice blízcí, protože jsme společně strávili spoustu času a hodně toho prožili, a to se ve filmech nezanedbatelným způsobem odráží.“
