Duna: Část druhá

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Nemá smysl srovnávat knižní předlohu s filmem co se děje týče, protože se zde odehráli úpravy, které filmu jako vizuálnímu médiu pouze prospěli. Denis Villenueve potvrzuje, že patří k nejlepším režisérům současnosti, který dokáže odvyprávět příběh nádherným vizuálem bez zbytečně dlouhých dialogů. Film vypadá od efektů až po kostýmy nádherně a je radost ho pouze sledovat. Současně vizuální stránku podtrhuje úžasná hudba od Hans Zimmera, která je téměř na chlup stejná, jako u prvního dílu. Co nám tedy dává druhý díl navíc ? Dává nám více akce a uvádí nás hlouběji do světa politických her ve vesmíru Franka Herberta. Je nutno uznat, že Villenueve ve filmu lépe zpracoval politickou situaci Duny, která je v knižní předloze lehce zmatečná. Kostýmy jsou úžasné a už dlouho mě nebavilo dívat se pouze na to, jak jsou naše charaktery oblečené. Epické scény jsou opravdu epické a nejsilnější momenty knihy jsou zpracovány poměrně přesně a dodávají sílu celému příběhu. Ve svém žánru jde o nejlepší film během posledních let, se silnou mystickou atmosférou. Přesto v něm něco chybí. Něco, co si nezaslouží plné hodnocení. I přes epičnost, mystiku, legendy, politické intriky a napětí, je tento film možná až zbytečně dlouhý. I když tento iluzorní svět zbožňuji jak na papíře, tak na velkém plátně, tak zde bylo pár momentů, kdy jsem se při sledování nudil a příběh ztrácel na tempu. Jako kdyby se některé scény a dialogy opakovali, ovšem byly zabrány z jiného úhlu a byly zde na sílu, aby popohnali děj kupředu. Ono je také těžké vyprávět poutavý příběh skrz vizuální stánku v prostředí kde je pouze písek, duny, písek a pak nějaké skály. Možná by neuškodilo buď 20 minut vystříhat a nebo je nahradit opravdovým vývojem Paula Atreida alisa Muad´Dib alias Kwisatz Haderach, se kterým se celý život manipuluje proti jeho vůli. Tento film je nakonec přeci jen něčím výjimečným, co si zaslouží místo ve filmové siní slávy, ale není to zas taková bomba, neboť to chce být Apokalypsou od Coppoly a pak zase něčím jako Pán prstenů či Star Wars, což není. Postavy jsou jsou zde velmi komplikované a nejsou zde vysloveně žádní padouši a ani hrdinové. Je to spíše taková Hra o trůny, kde chce každý vládnout celému impériu nehledě na prostředky, kterými jich dosáhne. A není to ani Star Wars, protože epické bitvy a souboje nejsou tak akční, aby šlo o zábavný akční zábavu, u které vypnete mozek, papáte popcorn a užíváte si, jak Vám mozek produkuje hromady endorfinu. Duna je taková rozporuplná. Je nádherná na pohled jako Avatar, ale není tak přihlouplá, aby jí chápal každý hned a přitom je na hlubší zamyšlení tak dlouhá a ve chvílích kdy by si zasloužila jít daleko více pod povrch a prozkoumat zblízka postavy, nastupuje akce a krásné obrazové scény. Zajímavé komentáře MrHlad, Djkoma, KarelR

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře