Přinesla Saphira na svých křídlech něco nového? Nebo spolu s jezdcem mají ve výzbroji pouze staré (osvědčené) zbraně, které by měli raději dát do starého železa?
Kdysi dávno v předaleké zemi (známé též jako Česká republika) se na konci dne sešli dva známí. Jeden z nich byl žízniv novinek ze světa filmů, a jal se tázati toho druhého.
„Co ten nový film? Eragon, tuším… Tys ho viděl, že?“
„Ano,“ děl na to dotázaný se zamyšleným výrazem ve tváři.
„A jaké to je?“ jsa žádostiv poutavého vyprávění pokračoval první.
Jeho společník se zahleděl na obzor, kde si vítr pohrával s korunami stromů, jež mu vzdorovitě odolávaly. Jeho myšlenky se přenesly do temného lesa, kde skupina ozbrojenců (už od pohledu zloduchů) pronásledovala jezdkyni s malým doprovodem. Věci, které spatřil, ale nebyly to, co hledal. Jeho zrak se vznášel nad temným lesem a pátral po někom jiném, někom… Ano, tady je!
Chlapče, chlapče, o co se to vlastně snažíš? To ti máme věřit, že se jen tak poflakuješ lesem, hledáš, z čeho si zítra uděláš kalorickou snídani a náhle kde se vzal, tu se vzal podivný kámen. Tohle na nás zkoušíš? Tak jo, bereme. Proč bys nemohl v lese najít hezký šutrák? To jen my, smrtelníci, v lese nacházíme špinavé pet láhve. Ale dobře, dobře, nebudu se do tebe navážet, mluví ze mě smutek, že jsem zatím nic tak zajímavého v lese nenašel (snad jen jednou starou botu bez tkaniček).
Ze šutru se vyklube vejce a z vejce vyleze malý roztomilý dráček. Fajn, hezky se na to kouká, hned bych ho bral domů. Co mi ale, Eragone, opravdu vadí, je něco jiného. Záhy uslyšíš větu ve stylu : „Ty jsi Neo (Dračí jezdec), na pilulky se vykašli, pojď zachraňovat svět!“ Ne, nejde o chybu v Matrixu! Musím ti sice přičíst k dobru, že se několikrát během filmu vzmůžeš na chabou obranu ve smyslu : “Já nic, já obyčejný vesničan, kdepak hrdina!“, ale sám tomu přece nevěříš.
Musím ti také poblahopřát. Po ukončení kariéry dračího jezdce se dobře uplatníš v zemědělství. Můžeš třeba chovat hospodářská zvířata, nebo něco na ten způsob. Ne každý umí vyhodit malého dráčka nahoru k nebesům a zpátky se mu za okamžik vrátí velký dospělý drak (v tvém případě dračice).
Zlo ale nikdy nespí, jeden nemusí být Saruman, aby pocítil, že se někde objevil nový dračí jezdec. Nynější vládce (a ex-dračí jezdec) si dával záležet, aby zůstal numero uno a ostatní dračí jezdce pečlivě vyvraždil. Tvůj příchod mu dělá čáru přes rozpočet, proto je proti tobě zaujatý. Co mi ale nedává smysl, proč si tě spíš nepokouší získat do svých služeb? Proč hned od začátku na tebe poštve své zabijáky? Že by tvůj duchovní otec Christopher Paolini byl tak moc ovlivněn PC hrami, kde platí princip: já-zajíc (dobro, světlá strana síly), ty-vlk (zlo, temná strana síly), cíl-vítěz může být jen jeden? Kdyby fandil deskovým hrám, tak by věděl, že ne každý troll v úzké tmavé chodbě musí být zabit. S každým se dá domluvit a získat si ho do své družiny. Nebudu předbíhat děj, třeba nás chceš všechny překvapit v druhém dílu. Možná, že nám ukážeš nějaký ten vnitřní zápas, i když karty jsou rozdány už od začátku, takže pochybuji.
Každopádně já žádnou knížku ještě nenapsal, ale asi se do toho pustím. Když může fungovat svět založený na 3 různých rasách, z nichž jenom jedna je unikátní a další dvě najdeme v každé fantasy knize či filmu, proč by nemohl fungovat ten můj? Prostě si vypůjčím nějaké rasy z Warhammeru, říznu je něčím z Pána prstenů a vymyslím si jednu či dvě vlastní. Dokonce bych tam mohl přidat dračí jezdce, když je to teď v kurzu. Sice mě drobet předběhl Christopher Paolini a také William King (trilogie Andělé smrti, Hadí věž a Královnin vrah), ale já zakouzlím a ono to určitě půjde, i kdyby nic, skaveni s Tanquolem v čele to jistí. Ale zpátky k tobě!
Nesmíš se na mě zlobit, jenomže skutečnost, že ti zabili nevlastního otce (vlastního strýce) a ty ho teď (po zatlačení slzy) chceš najednou pomstít, mě překvapí a rozruší asi jako když po čtvrtku přijde pátek. Nechci ti brát právo na smutek, ale drtivá většina hrdinů začíná tak, že ztratí blízkého a mají v úmyslu ho pomstít. Ty nejsi žádný Conan, jsi jen další z fantasy postaviček, co si utřou slzu a jdou máchat mečem. Nejsi v tomhle výjimečný, nic ve zlém.
Také se obdivuji tvému výcviku ve zbrani. Vzpomínám si na jednoho mladého muže, kterého mi hodně připomínáš. Žil si takhle v malé vesničce ve Francii, dělal tam kováře. Jednou ale zjistil, že je synem šlechtice a vydal se s nim na výpravu do Svaté země. Na jedné ze zastávek mu otec ukázal jistý trik s mečem a v dalším záběru se zjistilo, že tohle stačí, aby se z kováře stal zdatný šermíř. Jinými slovy, nemám o tebe žádné obavy. Brom (všichni ho měli za žebráka, ale ukázalo se, že jde o bývalého dračího jezdce - dnes už bez draka) ti také ukázal pár triků, pamatuj si je a sláva tě nemine! Jako správný hrdina máš věštecké sny, jen tak dál! Chápu, že bys radši HBO, ale jeden si nemůže vybírat!
Ještě jednou tě žádám o prominutí, avšak tvůj svět mi trochu připomíná Pána prstenů. Já tě nesoudím, ty jsi ten život nevybíral, ty ho jenom žiješ, ale tvůj duchovní otec by se nad sebou měl zamyslet! Také mu vzkaž, že po většinu filmu se skoro nic neděje, ať ti do druhého dílu propašuje nějakou další dějovou linii, nebo alespoň kvalitní příběh! Takhle to působí, že jenom jdeš, jdeš, potkáš pár usmrkanců, které porazíš. Zjistíš, že umíš kouzla, zase někam jdeš, pak si odskočíš na záchrannou misi, pak zase někam jdeš, konečně dosáhneš cíle, menší bitka a je konec. Nechci tě deptat ještě víc, ale tvůj společník (syn zrádného dračího jezdce) mi přijde charismatičtější, než jsi ty. V druhém dílu na tom zapracuj!
Vidím, že se netváříš nadšeně. To jsem nechtěl! Hleď, není všechno tak špatné, jak si to možná vykládáš! Tak třeba král Galbatorix (John Malkovich) je docela sympatický zloduch a když dostane ve dvojce víc prostoru, mohlo by to být ku prospěchu věci. Ta tvoje dračice Safira nevypadá nejhůř a nápad telepatické komunikaci mezi vámi dvěma je zajímavý. Černokněžník Durza (Robert Carlyle) je člověk na svém místě, přesně tak si určitě každý divák představuje zlého služebníka tyranského krále. Brom (Jeremy Irons) je jedním z mých oblíbených herců, takže si ho sem také napíšu jako filmové plus, škoda, že musí umřít. Tak vidíš!
Upřímně, Eragone, doufám, že první díl je jen lehkým oťuknutím tématu a že ve dvojce naplno ukážeš kouzlo světa, v němž je ti souzeno žít. A nebuď smutný, že tě nechválím. Věz ale, že když se najdou diváci, kteří jsou ochotni koukat se na partu sourozenců, kterak pendlují přes skříň mezi dvěma světy, najdou se i ti, kteří se nechají vtáhnout do tvé reality! Dávej si ovšem pozor na příznivce Prstenů, mají vyšší nároky. Snad se ti dobře povede ve dvojce, svou premiérou jsi neohromil, ale teď o tobě víme. Příště nás nezklam!
Unaveně přivřel oči a otočil se ke svému společníkovi. „Není to až tak špatné,“ řekl. „Dá se na to jednou kouknout!“
Žánr: Fantasy
Délka: 104 minuty
Režie: Stefen Fangmeier
Kamera: Hugh Johnson
Hudba: Patrick Doyle
Hrají: Edward Speleers (Eragon), Jeremy Irons (Brom), John Malkovich (král Galbatorix), Sienna Guillory (Arya), Robert Carlyle (Durza), Garrett Hedlund (Murtagh), Alun Armstrong, Christopher Egan, Gary Lewis, Djimon Hounsou, Rachel Weisz (hlas Safiry)
