Kritiky.cz > Filmy > Filmová klasika > Faunovo velmi pozdní odpoledne

Faunovo velmi pozdní odpoledne

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Když se mi kdy­si dáv­no dosta­la do ruky kníž­ka poví­dek Jiřího Brdečky s názvem Faunovo znač­ně pokro­či­lé odpo­led­ne, vůbec jsem netu­šil, že pod­le titul­ní, jen něko­li­kas­t­rán­ko­vé a nijak osl­ňu­jí­cí povíd­ky nato­čí Věra Chytilová jeden ze svých nej­lep­ších fil­mů. Ostatně teh­dy jsem kníž­ku četl kvů­li úpl­ně jiné povíd­ce s názvem Příběh bás­ní­ka Jehlana, kte­rá nám teh­dy při­pa­da­la vel­mi líbi­vě pro­tistát­ní na to, že kníž­ka byla k dis­po­zi­ci ve veřej­né knihov­ně. Titulní povíd­ka mě ale teh­dy ničím neza­u­ja­la. Naštěstí zau­ja­la zná­mou čes­kou reži­sér­ku, jejíž díla jsou zná­má mimo jiné i boha­tý­mi femi­nis­tic­ký­mi prv­ky. A jaké jiné téma může tako­vou fil­mař­ku lákat víc než motiv stár­nou­cí­ho sela­do­na, kte­rý veš­ke­rou svo­ji ener­gii dává do svých stá­le nových a nových milost­ných dob­ro­druž­ství a s pokro­či­lým věkem se stá­vá ve svém koná­ní stá­le směš­něj­ším a poli­to­vá­ní­hod­něj­ším.
Ukázka z původ­ní povíd­ky Jiřího Brdečky: „Když skon­čil svou prá­ci, šel rov­nou domů, vykou­pal se, oblé­kl svůd­cov­ský úbor, jehož základ­ním prv­kem byla bělost­ná silo­no­vá koši­le. Měl dvě, pral je kaž­dou noc před spa­ním a peč­li­vě vyvě­šo­val. Proměna kádro­vě nezá­vad­né­ho pra­cu­jí­cí­ho inte­li­gen­ta v samo­ú­čel­né­ho ero­ti­ka si vyžá­da­la asi hodi­nu. Pak se ihned vyra­zi­lo na lov. Třeba říci, že to byl člo­věk kul­ti­vo­va­ný, a pro­to opo­vr­ho­val mané­v­ry pou­lič­ní­ho sezna­mo­vá­ní, kte­ré pře­ne­chá­val vul­gár­ním duchům. (...) Velmi rych­le odha­dl objekt a pak se cho­val rezer­vo­va­ně nebo drze, seri­óz­ně nebo žer­tov­ně, bru­tál­ně nebo něž­ně, v dal­ších kolech však vždy roman­tic­ky, ba sen­ti­men­tál­ně. Díky pruž­nos­ti svých metod měl úspě­chy na širo­ké základ­ně a měl je už hez­ky dlou­ho. Byl tu však jeden pro­blém. Ačkoliv změ­nil za své­ho živo­ta neje­den svě­to­ná­zor, jeho samo­ú­čel­ně ero­tic­ký vkus stag­no­val, to jest setr­vá­val u dívek zhru­ba dva­ce­ti­le­tých, ne-li kapá­nek mlad­ších.“
 

Film s mír­ně upra­ve­ným názvem Faunovo vel­mi pozd­ní odpo­led­ne vznik­nul v roce 1983 v Krátkém fil­mu Praha (Barrandov byl teh­dy vůči Chytilové vel­mi chlad­ný a odta­ži­tý) a oka­mži­tě se zařa­dil k mým oblí­be­ným; od té doby se na něj vel­mi rád podí­vám a i když jinak mám k vět­ši­ně fil­mům Věry Chytilové výhra­dy, někdy i znač­né (např. k Dědictví aneb Kurvahošigutntág), Faun se mi i po létech a po mno­ho­ná­sob­ném shléd­nu­tí v kinech i v tele­vi­zi (napo­sled před něko­li­ka dny) moc líbí. Ano, muž­ské posta­vy (kro­mě Fauna Leoše Suchařípy i jeho kole­go­vé Ivan Vyskočil st. a Jiří Hálek) nejsou sti­že­ny žád­ný­mi prvo­plá­no­vý­mi cnost­mi, jsou to bez výjim­ky sla­bo­ši a odsou­dit je nedá sko­ro žád­nou prá­ci. Na dru­hou stra­nu reži­sér­ka ve fil­mu ten­to­krát nešet­ří ani žen­ské posta­vy: Přehled Faunových zná­mos­tí na jed­nu noc je vůbec zvlášt­ním panop­ti­kem a posta­vy, kte­ré do děje zasa­hu­jí zásad­něj­ším způ­so­bem (Faunova šéfo­vá v okouz­lu­jí­cím a záro­veň děs­ném podá­ní Libuše Pospíšilové i jeho spo­lu­pra­cov­ni­ce Vlastička, kte­rou hra­je Vlasta Špicnerová), taky nejsou zrov­na ztě­les­ně­ním dob­rých vlast­nos­tí. Vlastně jedi­né posta­vy, kte­ré si v jis­tém smys­lu zaslou­ží úctu, jsou ty nej­star­ší ve ved­lej­ších, byť výraz­ných rolích, ať už jde o posled­ní roli úžas­ně vitál­ní­ho sedma­de­va­de­sá­ti­le­té­ho Františka Kováříka nebo Ernu Červenou (mimo­cho­dem, man­žel­ku zakla­da­te­le legen­dár­ní­ho kaba­re­tu Červená sedma, Jiřího Červeného) v roli Faunovy sta­ré zra­ni­tel­né sou­sed­ky.
Ostatně stá­ří a smě­ro­vá­ní k němu hra­je ve fil­mu význam­nou roli. Původně cel­kem drob­ný a nekom­pli­ko­va­ný námět dostal v podá­ní Věry Chytilové mno­hem šir­ší kon­text a film o nena­pra­vi­tel­ném prout­ní­ko­vi se stal vlast­ně meta­fo­rou postup­né­ho záni­ku a pod­vě­do­mé hrů­zy z něho. Kromě stá­lé kon­fron­ta­ce mla­dé­ho a staré­ho, kte­rá vyplý­vá z Faunova život­ní­ho sty­lu (je tu i nesmy­sl­né ver­bál­ní ujiš­ťo­vá­ní o vlast­ní mla­dos­ti „Vždyť já vypa­dám ješ­tě jako chla­pec!“), jsou výraz­ným výtvar­ným a postup­ně i dějo­tvor­ným prv­kem prů­stři­hy na sta­ré stro­my s vrás­či­tou kůrou podob­nou sta­ré lid­ské kůži, a jejich opa­da­né tle­jí­cí lis­tí („A já pořád co mi to tle­ní při­po­mí­ná: Vůně mýho dět­ství!“) Faun, kolem kte­ré­ho se celý děj točí (v povíd­ce jde jen o pře­zdív­ku jis­té­ho pana Koblihy, ale ve fil­mu se sku­teč­ně jme­nu­je Faun), se sna­ží pozná­vat dal­ší a dal­ší mla­dé dív­ky a neu­stá­le vyhlí­ží dal­ší cíle svých milost­ných dob­ro­druž­ství, jako by byl zkla­mán, že nemů­že mít úpl­ně všech­ny, kte­ré se mu líbí (smut­ný povzdech „Když vono se to všech­no stih­nout nedá…“), přes­to poci­ťu­je stá­le víc, že mu smy­sl živo­ta pro­té­ká mezi prs­ty („Samej sex a nikde žád­ná lás­ka!“ nebo uště­pač­ná slo­va jed­né z jeho milých „No jo, vždyť já vás znám jenom z tý poste­le…“). Ale přes­to­že po tako­vém citu Faun ver­bál­ně tou­ží („Panebože, dej, ať se dneska zami­lu­ju a ať je to ta pra­vá!“), není už lás­ky - kro­mě lás­ky sám k sobě - scho­pen, přes­to­že se o tom stá­le ujiš­ťu­je.
Celý film je doko­na­lou ukáz­kou pro­lí­ná­ní růz­ných moti­vů i umě­lec­kých obo­rů. Významnou roli hra­je i Praha a její (pře­de­vším barok­ní) památ­ky a ostat­ně i samot­ný název fil­mu není jen ode­zvou Brdečkovy povíd­ky, ale má sou­vis­lost i se sklad­bou Clauda Debussyho Faunovo odpo­led­ne, jejíž moti­vy se ve fil­mo­vé hud­bě obje­vu­jí v jaz­zu­jí­cím podá­ní Jiřího Stivína. Velkou pozor­nost věnu­je Chytilová tra­dič­ně výtvar­né­mu poje­tí fil­mu, fas­ci­nu­jí­cí (a někdy balan­cu­jí­cí na samot­né hra­ně sne­si­tel­nos­ti) je ostat­ně všu­dypří­tom­ná ruč­ní kame­ra Jana Malíře, kte­rá nejen zpro­střed­ko­vá­vá děj, ale nazí­rá ho z růz­ných úhlů, defor­mu­je ho, při sní­má­ní se vlní, dýchá a spo­lu­vy­ja­dřu­je oka­mži­tou nála­du; zce­la puš­tě­ná ze řetě­zu je „opi­lá kame­ra“ např. v závě­reč­né dlou­hé opi­lec­ké scé­ně.
Herecky je film posta­ve­ný na výko­nu Leoše Suchařípy, kte­rý si svou život­ní roli doslo­va užil, byť pamět­ní­ci vzpo­mí­na­jí na vyhro­ce­né emo­ce během natá­če­ní, pře­de­vším mezi reži­sér­kou a před­sta­vi­te­lem Fauna, ale mož­ná i pro­to je pro mne Suchařípa jako Faun ve vět­ši­ně obra­zů doslo­va neza­po­me­nu­tel­ný. Komu jeho způ­sob herec­tví není úpl­ně sym­pa­tic­ký, tomu dopo­ru­ču­ji aspoň závěr fil­mu, kde opi­lý Faun („Já se tady držím. Pojďte mě při­dr­žet, ať se můžu pus­tit!“) jed­nak odha­lu­je pod­sta­tu svých pře­lé­va­vých „citů“, jed­nak zjiš­ťu­je, že bilan­ce jeho živo­ta je ve sku­teč­nos­ti trist­ní a sna­ží se aspoň o for­mál­ní vyjá­d­ře­ní jeho smys­lu („Aspoň to jmé­no aby tu po mně zůsta­lo...“ píše kří­dou své jmé­no na chod­ník ved­le nama­lo­va­né­ho dět­ské­ho paná­ka - F A U ...). Ale nic zásad­ní­ho nestih­ne. Smrt v podo­bě jeho šéfo­vé si pro něj při­chá­zí a nehod­lá se ho již vzdát. Mimochodem - jak jsem nikdy neměl rád dra­ma­tur­gy­ni Československé tele­vi­ze Libuši Pospíšilovou, tahle role jí v mých očích vel­mi slu­ší. Vůbec neva­dí, jak pře­hrá­vá, nao­pak je to přes­ně v inten­cích její afek­to­va­né posta­vy. No a Smrt s kosou v jejím podá­ní je vyslo­ve­ná lahůd­ka! Od roku 1983 je pro mne stá­lým stra­šá­kem vědo­mí, že i pro mne si dřív nebo poz­dě­ji při­jde paní Pospíšilová o odve­ze mne za panem Faunem taxí­kem do své věč­né říše. A byť se hrát­ky se Smrtí jeví jen jako nezá­vazná fil­mař­ská hra, sku­teč­ná Smrt ve fil­mu také zaúřa­du­je a závaž­nost toho oka­mži­ku je ve sko­ro děsi­vém pro­ti­kla­du k bez­vý­znam­nos­ti Faunova sna­že­ní skrýt v ten oka­mžik svou mla­dou milen­ku, jako by na tom prá­vě v jeho pří­pa­dě a s jeho pověs­tí ješ­tě nějak zále­že­lo.
Před kame­rou se mih­ne celá řada zají­ma­vých osob­nos­tí: Výraznou roli má např. dce­ra reži­sér­ky Tereza Kučerová, v malé roli se mih­ne mla­dá Ivana Chýlková („...ty prs­tí­ky by moh­ly... Kdyby chtě­ly...“) i dce­ra auto­ra původ­ní povíd­ky Tereza Brdečková, na kon­cer­tě z děl Vivaldiho může­me vidět i Pavla Bobka a dokon­ce jsem měl pocit, že se před kame­rou na chvi­lič­ku po vzo­ru Hitchcockových děl obje­vi­la i samot­ná paní reži­sér­ka. No a když jsem se doče­tl, že malou roli „Dívky s melou­nem“ hra­je jaká­si Marie Vápeníková, má náklon­nost k fil­mu, už tak dost veli­ká, ješ­tě vzrost­la :-). O pozo­ru­hod­ných kre­a­cích Františka Kováříka a Erny Červené jsem už mlu­vil, zají­ma­vos­tí pro něko­ho mož­ná bude i to, že Erna Červená se kro­mě „Fauna“ ješ­tě obje­vi­la v doce­la slav­né roli leží­cí babič­ky v kome­dii Zdeňka Trošky Slunce, seno, jaho­dy ze stej­né­ho roku. Ty dvě role ovšem snad ani nemo­hou být roz­díl­něj­ší a kte­ré z nich dávám před­nost je, mys­lím, zřej­mé.
Pro mne je film Faunovo vel­mi pozd­ní odpo­led­ne i s odstu­pem jed­ním z nej­po­zo­ru­hod­něj­ších čes­kých fil­mů. Možná k němu už nemám tu fas­ci­no­va­nou „kul­tov­ní“ úctu jako kdy­si, ale na dru­hou stra­nu - tím jak se poma­lu při­bli­žu­ji Faunovu fil­mo­vé­mu věku (mimo­cho­dem, v původ­ní povíd­ce je „sta­rý“ pan Kobliha zdat­ným osmatři­cát­ní­kem :-)), jsou pro mne ale­spoň někte­ré moti­vy koná­ní jeho posta­vy (byť mi roz­hod­ně není vzo­rem jeho pře­lé­ta­vý vztah k ženám a na dru­hou stra­nu ani zda­le­ka nedo­sa­hu­ji jeho svůd­nic­kých úspě­chů :-)) v mno­hém pocho­pi­tel­něj­ší.
Kdo film nezná a nedá­vá před­nost polo­pa­tis­mu a bru­tál­ní fil­mo­vé akci před jem­ným humo­rem a fil­mař­skou nápa­di­tos­tí, tomu můžu film jedi­ně dopo­ru­čit.


Podívejte se na hodnocení Faunovo velmi pozdní odpoledne na Kinoboxu.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Knihy3. ledna 2020 Knihy Motolkomix, jehož autorem je Donald, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní . Posted in Komiks
  • Paranormal Whacktivity (2013)14. října 2017 Paranormal Whacktivity (2013) Když se nadržený mladý pár stane terčem ještě nadrženějších démonických sil, mnohdy se z toho může vyklubat pěkný průser.  Mladý pár se přestěhuje do nového domu a pro […] Posted in Horory
  • V sobotu se uskuteční N7 Day. Na každoroční týden...4. listopadu 2020 V sobotu se uskuteční N7 Day. Na každoroční týden... V sobotu se uskuteční N7 Day. Na každoroční týden věnující se sérii Mass Effect lákají dabéři Mark Meer (Velitel Shepard) a Jennifer Hale (Velitelka Shepard) která zároveň dodává, že v […] Posted in Krátké herní aktuality
  • TOP 201129. prosince 2011 TOP 2011 Stejně jako loni, začátkem nového roku se hodí provést určitá rekapitulace toho, co se rok uplynulý zrodilo dobrého a čemu se naopak mílovými kroky vyhnout. Rozmezí je od prvního […] Posted in Filmové recenze
  • #1878: Ms. Marvel 1: (Ne)normální - 40 %26. prosince 2018 #1878: Ms. Marvel 1: (Ne)normální - 40 % Ms. Marvel 1: (Ne)normální (Ms. Marvel 1: No Normal )Vydalo nakladatelství Crew ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Ms. Marvel: No Normal […] Posted in Recenze komiksů
  • Lovecká sezóna 3D14. srpna 2008 Lovecká sezóna 3D Pokud jste chtěli vzít své ratolesti do Imaxu na nějaký ten 3D snímek, ale připadalo vám, že za cenu vstupenky toho film nabídne zhola málo, tak mám pro vás […] Posted in Recenze
  • divocina25. února 2015 Divočina - “Když tě zradí nervy - proč bys nervů dbal?” -- Emily Dickinsonová (zápis Cheryl Strayedové v registrační knize PCT) Příběh DIVOČINY započal osobním příběhem Cheryl Strayedové – ženy, která se stále vzpamatovává z náhlé ztráty své inspirativní matky, rozpadu manželství a hluboké sebedestrukce. Ve snaze […] Posted in Speciály
  • FIFA 18 - CZECH LEAGUE PATCH 2017/18 (v2)19. února 2018 FIFA 18 - CZECH LEAGUE PATCH 2017/18 (v2) HET liga sezóny 17/18, včetně dresů pro sezónu 2017/2018 Liga mistrů a Evr. liga má změněná loga a reálná jména První dva týmy jdou do LM Další dva týmy jdou do Evr. […] Posted in Novinky ze světa her
  • Farma SK - 8. série - 1. díl14. března 2017 Farma SK - 8. série - 1. díl https://www.youtube.com/watch?v=Ig3G7qnU2CI Posted in Reality show
  • Severed (2005)25. listopadu 2016 Severed (2005)  Dřevorubci, ekologičtí aktivisté a zombie. Docela zajímavá kombinace k vytvoření nevšední podívané. Ale bylo tomu skutečně tak? Poté co vedení těžařské společnosti ztratí […] Posted in Horory
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,54102 s | počet dotazů: 258 | paměť: 72070 KB. | 24.04.2024 - 01:02:04