Jan Vodňanský se narodil v roce 1941 a v roce 1965 zakončil vysokou školu ČVUT jako projektant. Své profesi se nevěnoval, protože se během studií setkal s hudebníkem Petrem Skoumalem, se kterým vytvořil na dlouhých 20 let autorskou dvojici.
V 60. a 70. letech vytvářel unikátní inscenace v Činoherním klubu (S úsměvem idiota, S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu) ve spolupráci s Táňou Fischerovou, Miloslavem Štibichem a Leošem Suchařípou.
Po podpisu Charty 77 byla jeho činnost omezována, a tak se věnoval v 80. letech věnoval tvorbě pro děti, kde vytvořil několik slavných dětských písní, mezi kterými se stala nejslavnější Jak mi dupou králíci.
Po roce 1989 znovu obnovil psaní pro dospělé a opět spolupracoval s Petrem Skoumalem a vydal své dřívější písně, které nemohl vydat v 70. a 80. letech.
V posledních letech se také věnoval politickým tématům, kde kritizoval stávající politickou situaci a návrat komunistů na výslunní. Jeho politickým názorem byl Monarchismus.
Zemřel v nemocnici během pandemie nemoci COVID-19, kterou se nakazil, a ve skoro 80 letech byla pro něj tato nemoc smrtelná.