Joey - Jedině Tribbiani pokračoval ve svém seriálu.

Joey Tribbiani. Kdo by ho neznal, neo­do­la­tel­ný svůd­ce žen, kte­rý sice inte­li­gen­cí tak úpl­ně neo­plý­vá, ale boha­tě to vyna­hra­zu­je svým šar­mem, a chví­le­mi více a chví­le­mi méně úspěš­ný herec se po ukon­če­ní své­ho kme­no­vé­ho seri­á­lu Přátelé vrá­til na naše obra­zov­ky ve vlast­ním sit­co­mu.

Přátelé byli beze­spo­ru jed­ním z nej­lep­ších kome­di­ál­ních seri­á­lů, jaké jsme moh­li v tele­vi­zi vídat. Příhody šes­ti New Yorčanů Rachel, Monicy, Phoebe, Chandlera, Rosse a Joeyho, z nichž kaž­dý měl své nepře­ko­na­tel­né oso­bi­té kouz­lo, nás bavi­ly dlou­hých deset let. Když seri­ál nako­nec skon­čil (a nut­no podě­ko­vat tvůr­cům, že Přátele ukon­či­li včas, důstoj­ně, téměř na vrcho­lu sil a nene­cha­li je pad­nout do bah­na věč­ným pro­dlu­žo­vá­ním a omí­lá­ním sta­rých nápa­dů) nechtěl se Matt LeBlanc se svou oblí­be­nou posta­vou her­ce Joeyho ješ­tě roz­lou­čit a tak vzni­kl spin-off s pros­tým a vše­ří­ka­jí­cím názvem Joey.

Východiskem je Joeyho pře­stě­ho­vá­ní do Los Angeles, kde chce jako herec koneč­ně pro­ra­zit. Je to pořád ten stej­ný Joey jako v Přátelích, je stá­le lehce natvrd­lý, pořád stej­ně ambi­ci­óz­ní, nene­chá chlad­nou jedi­nou dív­ku (ani její postel) a zkrát­ka pořád stej­ně baví. Joey se také k Přátelům ote­vře­ně hlá­sí, nehra­je si na úpl­ně nový seri­ál a něko­li­krát pozna­me­ná něco, co mohou oce­nit prá­vě jen fanouš­ci Přátel (Joey se např. zmi­ňu­je o Chandlerovi, o svém vzta­hu k Rachel a něko­li­krát o své neza­po­me­nu­tel­né roli v Tak jde čas). Velkou nevý­ho­dou seri­á­lu ale je, že ale­spoň ze začát­ku leží všech­no prá­vě jen na Joeym, seri­ál s ním zkrát­ka sto­jí a padá, on je strůj­cem vše­ho humo­ru a ostat­ní posta­vy jen „při­cmrn­dá­va­jí“, což je ve srov­ná­ní s Přáteli, kde byly záplet­ky, kon­flik­ty i vti­py rov­no­měr­ně roz­lo­že­ny mezi šest a někdy i více postav, dost znát.

Vedlejší posta­vy se ale postu­pem času také více pro­je­ví, vykrys­ta­li­zu­jí jejich pova­hy a zaujmou pev­nou roli v seri­á­lo­vém svě­tě, tak­že nako­nec Joey půso­bí jako vcel­ku uce­le­ný sit­com, kde si mož­ná oblí­bí­te i něko­ho jiné­ho než jen ústřed­ní posta­vu. Mezi nej­dů­le­ži­těj­ší ved­lej­ší posta­vy pat­ří Joeyho sest­ra Gina, vyzý­va­vá sebe­vě­do­má sko­ročty­ři­cát­ni­ce, kte­rá má s Joeym mno­ho spo­leč­né­ho, ať už se to týká důvtip­nos­ti nebo vzta­hu k opač­né­mu pohla­ví. Dále je tu Ginin syn a tudíž Joeyho syno­vec Michael, kte­rý před­sta­vu­je typ inte­li­gent­ní­ho klu­ka, kte­rý je sice téměř geni­ál­ní, ale se žena­mi mu to zrov­na dva­krát nejde. A nako­nec tu máme Alex, to je atrak­tiv­ní práv­nič­ka, kte­rá byd­lí hned ved­le a zkrát­ka plní tako­vou tu roli dob­ré kama­rád­ky, při­čemž občas zahro­zí, že se to zvrt­ne v něco víc. Vedle nich se tu samo­zřej­mě obje­vu­jí i dal­ší figur­ky, jež slou­ží k jedi­né­mu úče­lu – poba­ve­ní. Za všech­ny bych ješ­tě jme­no­va­la čas­to se obje­vu­jí­cí posta­vu Joeyho agent­ky Boby v podá­ní Jennifer Coolidge. Ta tu hra­je opět roli vel­mi podob­nou těm, kte­ré ztvár­ňu­je nepře­tr­ži­tě už od dob Stifflerovy mámy, ale tady mi to tolik neva­di­lo, dokon­ce bych řek­la, že to k cel­ko­vé­mu cha­rak­te­ru seri­á­lu sed­lo vel­mi dob­ře.

Co se týče kon­krét­ní­ho obsa­hu epi­zod, tak ten odpo­ví­dá sit­co­mům toho­to typu. Obvykle se v kaž­dé epi­zo­dě řeší jed­na věc, nut­no podotknout, že vět­ši­nou s vti­pem a nad­sáz­kou, i když Přátelé už to zkrát­ka nejsou, a pro­to není nut­né vidět kaž­dý díl. Pojítkem jsou tra­dič­ně pou­ze někte­ré vzta­hy, ale naštěs­tí není Joey vzta­ho­vou pro­ble­ma­ti­kou nějak pře­plá­cán a jde tu v prv­ní řadě zkrát­ka jen o zába­vu. Epizody jako tako­vé jsou vcel­ku vyda­ře­né, i když tu urči­tě hod­ně zafun­go­val efekt „přá­te­lov­ské nos­tal­gie“, někte­ré díly jsou výbor­né, někte­ré pocho­pi­tel­ně slab­ší. Ke kon­ci dru­hé série se však už zdá, že seri­á­lu poně­kud dochá­zí dech, epi­zo­dy jsou méně vtip­né, vzta­ho­vé záplet­ky začí­na­jí pře­va­žo­vat, což by až tak neva­di­lo, ale bylo by potře­ba více leh­kos­ti a někte­ré posta­vič­ky začí­na­jí půso­bit více prvo­plá­no­vě. Možná toto čás­teč­né vyčer­pá­ní bylo důvo­dem, proč byl Joey nako­nec po dru­hé sérii poza­sta­ven.

Verdikt: Přátelé už to samo­zřej­mě nejsou, ale přes­to Joeyho samo­stat­ný seri­ál nedo­pa­dl špat­ně. Joey sice musel hlav­ně ze začát­ku táh­nout tíhu celé­ho seri­á­lu sám, ale ostat­ní mu postu­pem času víc pomá­ha­jí. Určitě zde hod­ně fun­gu­je efekt toho, že Joeyho máme rádi z původ­ní­ho seri­á­lu, ale tenhle spin-off doká­že urči­tě poba­vit a mož­ná by zau­jal i úpl­ně nové divá­ky.

Hodnocení: 4/5

---

Photo © Warner Bros. Television

---