JSEM HVĚZDA DÍTĚ HOLOKAUSTU. INGE AUERBACHER

(zatím nehodnoceno)

Loading...

O holo­kaus­tu bylo napsá­no již mno­ho knih, ale coby oči­ma při­ži­vší­ho malé­ho dítě­te, o žád­né dal­ší nevím. A prá­vě jed­nou tako­vou vel­kou výjim­kou je kni­ha JSEM HVĚZDA dítě holo­caus­tu od Inge Auerbacher, jež se jako sed­mi­le­tá dív­ka dosta­la do Terezína, aby tam pro­ži­la tři nej­hor­ší roky své­ho živo­ta.

Na tuhle kni­hu jsem byla hod­ně zvě­da­vá a poprav­dě jsem se nej­ví­ce těši­la prá­vě na ono líče­ní život­ních útrap a jed­not­li­vých vzpo­mí­nek oči­ma malé­ho dítě­te. O to vět­ší pře­kva­pe­ní, a mož­ná i zkla­má­ní pro mě bylo, že více jak dvě tře­ti­ny kni­hy zau­jí­ma­jí pře­váž­ně his­to­ric­ká fak­ta, jež jsou všu­de dob­ře zná­má a snad­no dohle­da­tel­ná.

Naopak oce­ňu­ji v kni­ze při­da­né vlast­ní ver­še odka­zu­jí­cí na hrů­zy pro­ží­va­né nejen v Terezíně, včet­ně dět­ských malůvek, ale hlav­ně auten­tic­ké foto­gra­fie, jež se po odcho­du do kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra poda­ři­lo zachrá­nit jejich křes­ťan­ské pří­tel­ky­ni Therezy, jež nevá­ha­la, a uscho­va­la pár jejich věcí až do kon­ce vál­ky, včet­ně dvou rodin­ných alb a něko­lik mod­li­teb­ních kní­žek. A prá­vě díky těm­to foto­gra­fi­ím si může­me živě před­sta­vit tvá­ře lidí, jež si pro­šli peklem jmé­nem Terezín.

Pojďte se mnou ces­to­vat časem a staň­te se svěd­ky toho, jaké to bylo pro­žít nacis­tic­ký holo­kaust v Evropě coby malé dítě. Pro mě a mou rodi­nu šlo o vel­mi těž­ké obdo­bí. Je však důle­ži­té pama­to­vat si, že z pope­la zou­fal­ství, stra­chu, hla­du a boles­ti může vze­jít vykou­pe­ní, život, nadě­je a uzdra­ve­ní. 

Inge Auerbacher se naro­di­la 31. pro­sin­ce 1345 v němec­ké ves­ni­ci Kippenheim. Členové její rodi­ny byli němeč­tí vlas­ten­ci a pev­ně  lpě­li na židov­ské víře. V sed­mi letech byla spo­lu se svý­mi rodi­či odve­ze­na do kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra v Československu do Terezína.

Jako sed­mi­le­tá jsem byla nejmlad­ší z naše­ho trans­por­tu, kte­rý čítal 1200 lidí. Pro útě­chu jsem sví­ra­la svou dra­ho­cen­nou panen­ku Marlene, dárek od babič­ky. 

Samotný Terezín tvo­ři­ly vel­ká cih­lo­vá kasár­na, pod­zem­ní skle­pe­ní a sta­ré roz­pad­lé domy. Od ven­kov­ní­ho svě­ta byl odříz­nu­tý vyso­ký­mi zdmi, hlu­bo­ký­mi zavod­ně­ný­mi pří­ko­py, dře­vě­ný­mi plo­ty a ost­na­tým drá­tem.

V Terezíně si po zdra­vot­ní strán­ce pro­šla doslo­va peklem. Krátce po pří­jez­du do Terezína jsem one­moc­ně­la spá­lou, pak násle­do­va­ly spal­nič­ky, příuš­ni­ce a dvo­ji­tý zánět střed­ní­ho ucha. Byla jsem  zamo­ře­na čer­vy, ztra­ti­la jsem hlas a tělo sem měla pokry­té vře­dy. 

Terezín byl doslo­va mís­tem hrů­zy. Nelidské pod­mín­ky tu v lidech pro­bou­ze­ly to nej­lep­ší i nehro­ší cho­vá­ní. Kvůli hla­du byli sobeč­tí a nevr­lí. A prá­vě v tom­to pekle strá­vi­la tři kru­té roky, než je koneč­ně osvo­bo­di­li vojá­ci spo­je­nec­ké armá­dy a oni se tak moh­li navrá­tit do svých domo­vů s nadě­jí, že se shle­da­jí se svý­mi blíz­ký­mi, s kte­rý­mi ztra­ti­li spo­je­ní. Zůstávalo mno­ho otá­zek. Kdo z našich rodin pře­žil? Co nás v budouc­nu čeká? 

Kniha je napsá­na vel­mi čti­vě a autor­ka vyu­ži­la všech mož­ných dostup­ných pro­střed­ků, aby vyprá­vě­ný text co nej­ví­ce oži­vi­la, ať už svý­mi drob­ný­mi bás­ně­mi, kresba­mi či auten­tic­ký­mi foto­gra­fie­mi nejen z vlast­ní­ho archí­vu.

Inge se sna­ži­la co nej­vě­ro­hod­ně­ji vylí­čit atmo­sfé­ru teh­dej­ší ponu­ré Evropy a vypích­nout důle­ži­té mil­ní­ky, jež měli mra­zi­vý dopad na dal­ší osu­dy všech Židů. Navíc pro­střed­nic­tvím svých vlast­ních útrž­ků jed­not­li­vých vzpo­mí­nek z dět­ství dává mož­nost čte­ná­ři nahléd­nout do živo­ta své rodi­ny, a poci­ťo­vat onu tís­ni­vou a ponu­rou atmo­sfé­ru na vlast­ní kůži. 

A proč autor­ka pojme­no­va­la kni­hu tak, jak ji pojme­no­va­la? Často se mě lidé pta­jí na význam názvu mé kni­hy: Jsem hvězda. Mým úmys­lem bylo pou­žít nega­tiv­ní sym­bol spo­jen s ozna­čo­vá­ním žlu­tou Davidovou hvězdou během holo­kaus­tu a pře­mě­nit ho v něco pozi­tiv­ní­ho. Pro mě je kaž­dý člo­věk HVĚZDOU.  

JSEM HVĚZDA DÍTĚ HOLOKAUSTU. INGE AUERBACHER

Přeložila: Jana Mešková

Vydalo nakla­da­tel­ství CPress v Brně roku 2024 ve spo­leč­nos­ti Albatros Media  a.s. 

1. vydá­ní

Počet stran: 135

ISBN: 978-80-264-5308-6

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře