Klementýnka se v pondělí ráno probudila a nakreslila krávu, které tečou z očí slzy. Mělo to totiž svůj důvod, ale o tom za chvíli. Klementýnka chodila do třetí třídy, měla bratra a maminka zrovna čekala miminko. Klementýnka se zlobila na tatínka, protože stejně jako maminka byla vegetariánkou a tatínek snědl sekanou. S tím se Klementýnka nehodlala smířit. Postěžovala si na to své nejlepší kamarádce ze třídy Margaretě. Ta byla expertka na svatby, i přes svůj malý věk, protože viděla kdysi v televizi královskou svatbu a tak radila ostatním. Margareta Klementýně poradila, aby dělala, že je její tatínek neviditelný. Klementýna měla oblíbeného učitele – pana Dymáka.
Ten se jí každé ráno po příchodu do školy ptal, jestli se to už narodilo. Margareta radila se svatbou i Ríšovi a Marii, a to takové věci, nad kterými by se člověk pozastavil. Například, aby měli na svatbě tisíc světýlek. V úterý Klementýnka nakreslila další obrázek s tematikou utrpení zvířat. Mimo toho se ještě rodina neusnesla na jménu pro miminko, které se za chvíli mělo narodit. Když skončila v úterý škola, Margareta se ptala, jak to funguje u nich doma s terapií ticha. Klementýna prozradila, že celý večer neřekla ani slovo. Když přišla Klementýnka domů, tak se nestačila divit.
Maminka totiž drhla sporák. Tomuhle se říká hnízdění, jak se dozvěděla. Další ráno a opět stejná otázka od pana Dymáka. Klementýnka ho však tentokrát zarazila přímou otázkou, jestli si myslí, že by mohl být dobrým učitelem čtvrté třídy, kam měla Klementýnka po prázdninách nastoupit. Pan Dymák prohlásil, že na škole je dané, že každý učitel učí svou třídu a on má třetí, tudíž je nemožné mít čtvrtou, což Klementýnka nechtěla pochopit. Klementýnak se dokonce musela dostati do ředitelny, kde jí paní ředitelka řekla, že se změnila a už umí ovládat svoje emoce. Poslední den školy měla Klementýnka jeden úkol – chtěla se rozloučit s panem Dymákem.
Bohužel už tu možnost nedostala, nebyl přítomný. Klementýnku to moc mrzelo, ale nedalo se s tím už nic dělat. První den prázdnin si s ní maminka vážně promluvila o její ignoraci tatínka. Vysvětlovala jí, že donekonečna to takhle nepůjde, protože jednou spolu stejně budou muset znovu mluvit. Jednoho večera otec Klementýnu odvezl k rodičům Margarety, aby tam přespala. Rodiče chtěli oslavit svoje výročí. Tatínek se snažil s Klementýnou v autě mluvit, respektive promlouvat jí do duše, ale ta v jeho přítomnosti stále mlčela. Tak tedy byla s Margaretou, ale ne přímo doma, ale v hotelu Park Plaza.
Když byla návštěva u konce, odvezl Klementýnku domů tatínek Margarety. Když vešla do pokoje, tak na ni maminka dělala posunky a nabádala ji k tichu. Klementýnka si myslela, že maminka drží na klíně bochník chleba, ale pak přišla na to, že to není chleba, ale miminko. Klementýnce se nejprve zdálo, že je dítě ošklivé, ale pak se podívala lépe a změnila názor. Byla to sestřička, kterou pojmenovali Summer. Miminko se narodilo předčasně, ani maminka s tatínekm to ještě nečekali. Klementýnka s tatínkem měli pro maminku připravený dárek – krásný stůl a maminka byla nadšená. Klementýnka se odhodlala napsat dopis panu Dymákovi a prozradila mu i informaci o nové sestřičce.
Tato pohádka je psaná takovým typicky podle mě anglickým stylem, i když je autorka Američanka, ale na mě to tak prostě působí, takže je logické, že musí být dobrá. A taky že ano. Neumím si představit, že by se to dětem nelíbilo, takže doporučuju všem. Má několik dílů a na podzim vyjde další. Má 184 stran.
Knihu můžete zakoupit za 144 Kč zde.
- Autor: Sara Pennypackerová
- Ilustrace: Maria Frazeeová
- Žánr: beletrie pro děti
- Nakladatelství: Albatrosmedia
- Datum vydání: 24.07.2017
Nejnovější komentáře