Král Artuš - Nuda, nuda, nuda!

Král Artuš ve služ­bách řím­ské­ho impé­ria? Tak tohle lze oprav­du jen stě­ží strá­vit.Snad niko­ho neu­ra­zím a nedo­tknu se jeho citů, když řek­nu, že ten­to film je abso­lut­ní pič…..! Poslední dobou mi váž­ně při­pa­dá, že se ze mě stal hod­ně nároč­ný divák, kte­ré­mu se nezavdě­čí­te jen tak něčím, ane­bo se pros­tě jenom teď točí samé nic neří­ka­jí­cí fil­mo­vé bra­ky. Už si ani pořád­ně nepa­ma­tu­ji, kdy jsem napo­sle­dy napsal recen­zi, kte­rá by daný film vylo­že­ně chvá­li­la.
Řeknete si: „Jdi do háje, Duku. Král Artuš je pros­tě Král Artuš a ty nám to nevy­vrá­tíš!“ Ano, jis­tě, kaž­dý má prá­vo cho­vat v sobě svůj vlast­ní názor a kaž­dý má pocho­pi­tel­ně i svůj vkus, ale kon­krét­ně na tomhle fil­mu se shod­la vět­ši­na recen­zis­tů a já se k nim nyní při­po­ju­ji.

Chápu, že se auto­ři sna­ži­li vytvo­řit něco nové­ho, něco dosud nepo­zna­né­ho a „neo­kou­ka­né­ho“, ale věř­te mi, co je moc, to je moc.

- Král Artuš jakož­to rytíř ve služ­bách Říma.
- Rytíři kula­té­ho sto­lu v poně­kud cha­bém počtu (jako­by by je snad sko­li­la moro­vá epi­de­mie, nebo co).
- Britové, boju­jí­cí pro­ti svým vlast­ním lidem ve jmé­nu Říma.
- Žádný tajem­ný meč Excalibur, žád­ný hod­ný kou­zel­ník Merlin, žád­ný milost­ný troj­ú­hel­ník Artuš-Guinevera-Lancelot.
- Žádné hle­dá­ní Svatého Grálu.

To všech­no a mno­hem víc jed­no­znač­ně mlu­ví pro­ti tomu­to fil­mu. Celou dobu se nic moc nedě­je a když už se něco děje, máte pocit, že si z vás auto­ři snad vystře­li­li. Ani bitvy, na kte­rých je vlast­ně celý film posta­ven, nejsou to pra­vé oře­cho­vé.
Z kaž­dé­ho fil­mu by si měl divák s sebou odnést aspoň něco, ale­spoň malou část, kte­rá na něj zapů­so­bi­la a udě­la­la dojem. Ve mně ale zůsta­lo doko­na­lé prázd­no. S posled­ní­mi titul­ky jsem si při­pa­dal, jako­by film vlast­ně ješ­tě ani neza­čal. Marně jsem hle­dal poin­tu, mar­ně jsem se pokou­šel vyba­vit si něja­ký obzvlášť sil­ný moment. Nakonec se mi jed­na část pře­ci jen vyba­vi­la, ale to, že jsem o tom musel tak dlou­ho pře­mýš­let, už o mno­hém svěd­čí. Líbilo se mi krát­ké střet­nu­tí hor­dy Sasů s posled­ním zbyt­kem Artušových rytí­řů na zamrz­lém jeze­ře. Nevím proč, ale takhle scé­na na mě udě­la­la nej­vět­ší (a záro­veň i jedi­ný) dojem.

Upřímně, nechá­pu, co na tomhle fil­mu moh­lo stát 120 mili­ó­nů dola­rů. Něco podob­né­ho by si mohl nato­čit kaž­dý někde na cha­lu­pě u lesa, za pár tisíc, mož­ná ani to ne. A ješ­tě bych tipo­val, že by to bylo mno­hem pove­de­něj­ší.

Mám-li ten­to film ohod­no­tit tře­mi slo­vy, řek­nu asi toto: Nuda, nuda, nuda! Potřebujete-li nut­ně něja­ké­ho Krále Artuše vidět, já osob­ně tře­ba nedám dopus­tit na staré­ho dob­ré­ho Seana Conneryho. To bys­te měli vidět! Ale tohle? Pouze na vlast­ní nebez­pe­čí. Na vlast­ní nebez­pe­čí, že se ukou­še­te nudou a navíc bude­te pořád­ně zkla­má­ní, neboť od tako­vé­ho fil­mo­vé­ho jmé­na, jako je král Artuš, bude­te čekat roz­hod­ně víc, než vám holly­wo­od­ští sníl­ci nabíd­nou.

O ději se ten­to­krá­te zmi­ňo­vat nebu­du, pro­to­že oprav­du není o čem psát. Byl by to pou­ze bez­du­chý blá­bol.

Hodnocení toho­to fil­mu: 2/5 (pod­prů­měr­né)
poznám­ka auto­ra: a to jen díky krás­né Keiře Knightley – aspoň se bylo na co dívat 🙂 – scé­ně na ledo­vém jeze­ře a hlav­ně díky sil­né­mu duchu této legen­dy

---

Foto: Buena Vista International

---

---