Holčička Filipka se probudila a začala vzpomínat, co se to vlastně děje. Byla v neznámém pokoji a vedle ní spal poník, což byla princezna Romana z královské rodiny poníků. Měla štěstí, že se doma po ní nikdo nesháněl. V lidském světě se totiž zastavily hodiny na dobu, kdy byla pryč. Zatím získali nazpět jen jednu podkovu z osmi ztracených. Na dalších sedm jim zbývalo pouhých pět dnů. Když se probrala i princezna Romana, učesala se a upravila, jak se na královskou rodinu sluší a patří, mohly se vydat s Filipkou do hradní jídelny. Cestou potkali Romaninu starší sestru, princeznu Kláru.
Ta neměla nic jiného na práci než svůj vzhled. Klára je popoháněla na dvůr. Opět se totiž konala rodinná porada. Klára chtěla Filipku z porady vynechat, ale Romana to nedovolila, na to Klára jen pohrdlivě odfrkla. Mezitím se na hradě konaly ještě Královské hry. To si nikdo nechtěl nechat ujít, jednoduše proto, že to byla tradice. A ty, jak známo se v královských rodinách dodržují s železnou pravidelností. Filipka s Romanou v průběhu času našli druhou podkovu. Ale bohužel pro ně to nebylo tak jednoduché. Do záchrany Rytířova se totiž přidá bývalá nejlepší kamarádka Romany Květa. Právě ji Romana vyměnila za Filipku.
Chvíli jsem si ze začátku myslela, že je to pořád první díl. Spletl mě úvod. Ale jinak je pokračování zdařilé. Tak, jak se dalo koneckonců čekat. Nevím, jestli je hezčí obálka u prvního nebo u druhého dílu. Prostě se to nedá říct. Tuto pohádku stejně jako první díl rozhodně doporučuju. Má 136 stran.
Nejnovější komentáře