Čím jsou houby užitečné? Od čeho je odvozen název muchomůrka? Který hudební skladatel se pyšní přezdívkou „Mozart hub“? S čím vedl boj mykolog František Smotlacha či které historické osobnosti zemřely na otravu houbami? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších zajímavostí nalezneme v tomto netradičním atlasu.
Zima ještě nezačala, tak proč si nevychutnat procházku podzimním lesem. Možná nás tam překvapí nečekané houbařské úlovky.
Kniha vznikla na základě třináctidílného cyklu České televize Na houby, jenž se točil od jara 2011 do ledna 2012. Sběr hub před kamerou nebyl fingovaný a jak podotýká Arnošt Goldflam, vařilo se přímo v terénu a co se našlo, to se také uvařilo a snědlo.
Houby rostou téměř po celý rok, ty jedlé od počátku jara až do začátku zimy. Nejvíce jich můžeme objevit od poloviny května do poloviny července a pak od srpna do půlky října. Publikace začíná jarními houbami, tedy kačenkami, smrži, sírovcem žlutooranžovým a májovkou. V Hitparádě hřibů je věnována pozornost hřibu smrkovému, dubovému a vzácnějšímu borovému a bronzovému, jimiž v kuchyni nepohrdne žádný kuchař. Autoři upozorňují na tři v Česku chráněné druhy - hřib královský, Fechtnerův a Suchohřib moravský, za jejichž sběr hrozí pokuta až 50 000 Kč.
Je zajímavé, že název kozák je odvozen od kozího hřibu. Původně byly přívlastkem kozí označovány rostliny z lidského pohledu méněcenné. Tato houba za jméno vděčí své horší konzistenci - tuhé noze a ve stáří rozbředlému klobouku. Oproti tomu křemenáč je velmi oblíbený z důvodu téměř nulové červivosti. Proč jsou klouzky kluzké? I to se zde dozvíme.
V kapitole o muchomůrkách jsou otištěny rady, jak se vyhnout otravě a co dělat v případě podezření na ni. Dále se dočteme mnoho podrobností o lysohlávkách, bedlách, žampionech, václavkách, pavučincích, čirůvkách, holubinkách a ryzcích, liškách, břichatkách či teplomilných houbách a choroších.
Publikace uvádí na pravou míru některé mýty o houbách, třeba že rostou po dešti či že vyrostou za den. Překvapilo mě, že tyto nezelené rostliny lze objevit i v zimě a nejlepší úlovky je možné očekávat po oblevě při teplotách kolem nuly.
Popisuje, čím začalo umělé pěstování hub a jaké druhy jsou k dostání. V knize se objevuje mnoho zajímavostí, receptů a postřehů, doplněných vtipnými glosami taty a synka. Obohacující jsou i tematicky laděné citace z beletrie. Příručka se věnuje se i méně známým druhům, například vzácným hřibům kaštanovému a sinému. Upozorňuje na možnou záměnu jedlých druhů s jedovatými a uvádí typické znaky obou zástupců, například kačenky a ucháče nebo májovky a závojenky olovové.
Autor zmiňuje mnohé zajímavosti z historie, mimo jiné, že ještě v 19. století zkoušeli mykologové jedlost hub sami na sobě.
Pochválit musím zdařilou grafickou úpravu, vtipné ilustrace Jiřího Zimčíka i praktický formát knihy.
- Autor: Pavel Jirásek
- Žánr: příroda - ostatní, hobby - ostatní
- Nakladatelstvi: EDICE ČT
- Datum vydání: 20.06.2016
Kniha ke koupi na Albatrosmedia.cz.
Nejnovější komentáře