Poslední opravna hudebních nástrojů

scale (1)

Ve fil­mo­vém svě­tě mám kro­mě jiné­ho ráda i doku­men­tár­ní sním­ky, jež mapu­jí his­to­ric­ké udá­los­ti, výzma­né osob­nos­ti, vyná­le­zy ane­bo kuri­o­zi­ty, jež sto­jí za to, aby se dosta­li do pod­vě­do­mí širo­ké veřej­nos­ti.

A prá­vě ten­to krát­ko­me­tráž­ní sní­mek „Poslední oprav­na hudeb­ních nástro­jů“ vás doko­na­le sezná­mí se smys­lu­pl­ným pro­jek­tem, jež by měl roz­hod­ně měl fun­go­vat v kaž­dé zemi. A je moc vel­ká ško­da, že tomu tak dopo­sud není.

Los Angeles je hlav­ní měs­to svě­ta v nahrá­vá­ní hud­by. a záro­veň i jed­no z posled­ních míst v Americe, kde míst­ní škol­ská sprá­va žákům posky­tu­je zdar­ma opra­ve­né hudeb­ní nástro­je. Zároveň je to i posled­ní oprav­na na úze­mí Ameriky, kte­rá u toho­to poslá­ní vydr­že­la, neboť všech­ny ostat­ní již zanik­ly.

A prá­vě tato oprav­na se skla­diš­těm v cen­t­ru osl­ni­vé­ho měs­ta Los Angeles a s hrst­kou zapá­le­ných a vel­mi šikov­ných řeme­sl­ní­ků nepře­tr­ži­tě již od roku 1959 shro­maž­ďu­je a opra­vu­je na 80000 stu­dent­ských hudeb­ních nástro­jů.

My tak máme mož­nost nahléd­nout do záku­li­sí nejen nená­pad­né­ho skla­du, ale hlav­ně do živo­ta něko­li­ka „opra­vá­řů - mis­trů své­ho řemes­la“, vždy jed­no­ho z kaž­dé sek­ce hudeb­ních nástro­jů. Životní pří­běhy, jež vás ohro­mí, dojmou k slzám a vez­mou vám vítr z pla­chet, neboť je to o lidech, jež si pro­šli sku­teč­ným peklem, ale zachrá­ni­la je prá­vě lás­ka k hud­bě a hudeb­ním nástro­jům.

A prá­vě díky tomu, že nepo­u­ži­tel­ným a roz­bi­tým nástro­jům opět vde­chu­jí život, umož­ňu­jí chudým dětem a mla­dým hudeb­ním nadě­jím jít si za svým snem, pono­řit se do hud­by a pro­střed­nic­tvím svých nástro­jů vyprá­vět dál své pří­běhy.

Posláním těch­to „mis­trů oprav“ je, že doká­ží opra­vit i neo­pra­vi­tel­né, jen aby moh­ly všech­ny děti hrát a mít svůj nástroj, kte­rý by si jinak kvů­li chu­do­bě nemoh­ly dovo­lit. Je to poslá­ní, kte­ré má oprav­do­vý smy­sl. Jsou to lidé, kte­ří si plně uvě­do­mu­jí, jak na tyhle dět­ské duše může radi­kál­ním způ­so­bem zasáh­nout do jejich živo­tů, když si oni a jejich rodi­če nemo­hou dovo­lit kou­pi hudeb­ní­ho nástro­je, a tak dál pečo­vat o talent své­ho dítě­te....

„Hudba dodá­vá sou­stře­dě­nost a hlav­ně ryt­mus, pra­vi­del­nost, sehra­nost a kaž­do­den­ní ruti­nu. “

Příběhy mis­trů se zla­tý­mi ručič­ka­mi jsou oži­ve­ny o ukáz­ky roz­ho­vo­rů s mla­dý­mi hudeb­ní­mi nadě­je­mi, jež díky této oprav­ně dosta­li a zís­ka­li svůj prv­ní hudeb­ní nástroj. Všechno jsou to děti, kte­ré vyprá­ví s vel­kou vděč­nos­tí o tom, že můžou hrát, neboť hud­ba je jejich vel­kou váš­ní. Hovoří, jakým způ­so­bem tato pří­le­ži­tost změ­ni­la jejich život doslo­va „k lep­ší­mu“.

Tento doku­ment v sobě nese vel­kou vizi odka­zu, že je vel­mi důle­ži­té si hýč­kat své mla­dé hudeb­ní nadě­je a pod­po­ro­vat jejich talent, neboť jim hud­ba do živo­ta při­ná­ší i jis­tou sou­stře­dě­nost, hou­žev­na­tost, zapá­le­ní, píli, důvě­ru v sebe sama a smy­sl pro ryt­mus a odpo­věd­nost. 

Pokud máte rádi doku­men­ty dopl­ně­né milý­mi pří­běhy, jež vás zahře­jí u srd­ce, mož­ná i tro­šič­ku ukáp­ne slzič­ka, jste na správ­né adre­se., navíc dopl­ně­né o sty­lo­vou hud­bu Krise Bowerse a Kaye Richardson.

Poslední oprav­na hudeb­ních nástro­jů

The last Repair Shop

Krátkometrážní/ Dokumentární

USA / 2023 / sto­páž 39 minut

Režie: Ben Proudfoot, Kris Bowers

Hudba: Kris Bowers, Katya Richardson

Právě nyní na @disney+