Kdysi to byl Alfred Hitchcock, kdo si po zásluze lebedil na trůnu mistra filmového napětí a infarktové hrůzy, ale dnes? … Brodíte-li se pamětí, pak naprosto zbytečně. Oněch adeptů je totiž zatraceně málo - na druhou stranu, má-li někdo ono pomyslné pasování do pozice Hitchcockova nástupce na dosah ruky, tak zcela určitě chlapík jménem Manoj Night Shyamalan, režisér indického původu, muž, jenž na plátně vzkřísil dlouho opomíjený „strach z potenciálního nebezpečí“.
Zřejmě nedisponuji takovou vnitřní silou, abych v sobě potlačil nutkání vyslovit to, co se může zdát na první pohled nepochopitelné. Shyamalan je totiž podle mého soudu hodně, ale hodně „podivný“ režisér. V celém Hollywoodu nenarazíte na člověka jemu podobnému. Ty neustálé experimenty balancující vědomě na pomezí mělkého dna, ta hra s divákovou vrtkavou trpělivostí a pak ony nesnesitelně natahované záběry plné ticha a kamenné mimiky… Kdo jiný by si mohl tohle dovolit? Kdo jiný, nežli ten, jenž vyrůstal na filmech Stevena Spielberga a výše zmíněného Hitchcocka…
Pravda… Shyamalanovo jméno není již tolik riskantní záležitostí, jako tomu bylo v dobách před Šestým smyslem - leccos se už změnilo. Stačil jeden film, snímek, jenž většinu z nás zarazil do křesla a zároveň dojal k slzám, jedna zužitkovaná příležitost s hvězdným Brucem Willisem a pak už se staly iniciály M.N.S. samostatnou vizitkou, do očí bijící reklamou na slibný produkt a předně pak význačným pojmem ve světě filmové mysterióznosti.
I když se mi má důvěra v Shyamalanův scénáristický a režisérský cit zprvu vymstila - to když jsem si odnesl ne zcela pozitivní pocity z projekce Vyvoleného - mé předčasné pochybování bylo zavčasu zahnáno do kouta snímkem následným. Možná se mnou budete souhlasit, možná ne, ale co se týče titulu Znamení, tak si myslím, že se jedná o nejlepší film, který kdy Manoj na americké půdě natočil. A to i přesto, že jsem si jej plně vychutnal až při druhém pozření (napoprvé jsem se musel vypořádat s tím hodně nečekaným a pro mě zpočátku nepochopitelným závěrem). Možná i proto… možná i proto, že mě většina Shyamalanových kousků donutila zamyslet se nad sebou samotným, se už těším jako malej kluk na 30. září, na den, kdy se v Česku začne promítat snímek Vesnice, aneb další Manojova exkurze do kamerami málo probádaných filmových oblastí.
Nutno dodat, že už samotný název snímku působí dost tajemně, a nejinak tomu bude i s celým filmem. Nečekejte žádnou hru s předem rozdanými kartami - to Shyamalan snad ani neumí - stejně tak si neslibujte bůhvíjak složitou zápletku. I tentokrát se totiž bude všechno odvíjet od zdánlivě jednoznačného a pevného bodu. Malý kluk, jenž vidí mrtvé lidi, plešatý chlapík, který si v životě nepřivodil žádné zranění, byť mu byl kolikrát hodně blízko, či tajemné kruhy v kukuřičném poli… to všechno tvořilo základ v předchozích Shyamalanových počinech, nyní nás však čeká něco naprosto odlišného - vesnice a les, jenž obývají neznámé síly!
Děj snímku je nasměrován do malé osady jménem Convington, do vesničky, kde žije všehovšudy šedesát obyvatel. Místo, které se na první pohled může zdát jako přítulné a bezkonfliktní, však nenaskýtá tolik potřebnou jistotu k vykonání klidného a bezpečného spánku, notabene denního pobytu. Důvody toho všeho jsou trošku podivné a pro diváka majícího v oblibě zápletky ze života dost možná nepochopitelné. V okolních lesích totiž pobývají tajemné bytosti, které sice uzavřely s bojácnými lidmi dohodu o vzájemné toleranci (lidé nesmí do lesa, bytosti zase do vesnice), ale v poslední době vše nasvědčuje tomu, že jsou dny pohodového hovění si pod sluncem nadobro sečteny. Hrozivé znaky vyryté do křídel dřevěných dveří jsou jen pouhým začátkem. Jsou lidé skutečně ohroženi? Nebo se jen jedná o určité varování? … Tomu všemu se bude snažit přijít na kloub odvážný mladý sedlák Lucius Hunt.
Přestože je u Shyamalanových filmů celkem jedno, kdo v nich ztvární ústřední postavy, neboť nelze opomenout předpoklad, že bude ze všech zúčastěných vytřískáno naprosté maximum, i v případě Vesnice se můžeme těšit na velmi kvalitní herce. Kromě Joaquina Phoenixe, jenž s Manojem spolupracoval už ve Znameních (kde si zahrál bratra Mela Gibsona) a který si v jeho novém počinu přivlastnil roli Lucia, si můžeme mnout ruce nad obsazením Adriena Brodyho (držitel Oscara za herecký výkon v Pianistovi), Sigourney Weaverové (že by v těch lesích byli přeci jen alieni?), Williama Hurta (A.I. - Umělá inteligence) nebo hezounké Bryce Dallas Howardové (ambiciózní dcera režiséra Rona Howarda).
Velmi slibně zní i jména konající svou práci za kamerou. A jelikož Shyamalanovy snímky staví nejenom na zápletce a husté atmosféře, ale také na nesmírně citlivé kameře a vhodně zkomponované hudbě, lze režisérův výběr osobností do technických profesí označit za ryzí sázku na jistotu. Roger Deakins, chlapík, jenž by mohl zkušenosti nastřádané za objektivem rozdávat plnými hrstmi (Nesnesitelná krutost, Fargo, Big Lebowski, Čistá duše, Vykoupení z věznice Shawsank), a samozřejmě i James Newton Howard, který byl ne nadarmo pětkrát nominován na Oscara v kategorii nejlepší hudby… …to jsou jména, jež slibují více než jen kvalitně odvedenou práci.
Jak je zřejmé ze zveřejněných obrázků, čeká nás trochu odlišnější „shyamalanovka“, než na jaké jsme byli doposud zvyklí. Vesnice bude mnohem více syrovější, více temnější a snad i mysterióznější. Jak to všechno dopadne, zdali kritiky zbožňovaný režisér a mistr husté atmosféry překročí svůj vlastní stín a opět v nás vyvolá ten příjemně nepříjemný mrazivý pocit z neznáma, to se dozvíme již zanedlouho, resp. 30. září.
