Hipnos (2004)

rp thumbCoverMain.jpeg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Mladá lékař­ka Beatriz zís­ka­la mís­to na psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně dok­to­ra Blancha. Netuší však, že v poza­dí toho­to zaří­ze­ní není všech­no tak, jak se zdá. Záhadná úmr­tí paci­en­tů a podiv­né cho­vá­ní míst­ní­ho per­so­ná­lu jí donu­tí začít pát­rat na vlast­ní pěst, cože se tu vlast­ně děje.

Mladá lékař­ka Beatriz při­ja­la prá­ci na psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně dok­to­ra Sáncheze Blancha. Ihned po svém pří­jez­du se napl­no zapo­jí do zdej­ší­ho reži­mu a brzy začí­ná pood­ha­lo­vat všech­ny zákou­tí toho­to podiv­né­ho mís­ta. Pacienti se zde léčí za pomo­ci hypnó­zy a jiných podiv­ných metod, kte­ré se dív­ce moc nelí­bí. Krátce na to za podiv­ných okol­nos­tí zemře jed­na z paci­en­tek, kte­rá údaj­ně spácha­la sebe­vraž­du, ale Beatriz tomu­to tvr­ze­ní moc nevě­ří. Nejen paci­en­ti se zde totiž cho­va­jí vel­mi podiv­ně, ale dokon­ce i sám per­so­nál kli­ni­ky má svá děsi­vá tajem­ství. Dívka se roz­hod­ne pus­tit do vlast­ní­ho pát­rá­ní a během něj postup­ně zjiš­ťu­je hrů­zostraš­nou prav­du o úmr­tí něko­li­ka dal­ších paci­en­tů, jejichž zázna­my se čás­teč­ně ztra­ti­ly. Aniž by si sama uvě­do­mo­va­la, že je její život v nebez­pe­čí, roz­hod­ne se Beatriz při­jít vše­mu na kloub.

Český název: Peklo začí­ná na zemi
Režie: David Carreras
Rok výro­by: 2004
Délka: 93 min.
Země: Španělsko

Hrají:
Cristina Brondo ... (Beatriz)
Demián Bichir ... (Miguel)
Marisol Membrillo ... (Elena)
Julián Villagrán ... (Ulloa)
Féodor Atkine ... (Sánchez Blanch)
... a dal­ší

Když v roce 1996 vydal spi­so­va­tel Javier Azpeita horo­ro­vý best­seller Hipnos, dočkal se veli­ce roz­po­ru­pl­ných reak­cí ze stra­ny čte­ná­řů, ale svým dílem doká­zal zaujmout hned něko­lik reži­sé­rů, kte­ří chtě­li zís­kat prá­va k nato­če­ní celo­ve­čer­ní­ho fil­mu. Jenže nato­čit něco tak nebez­peč­ně šíle­né­ho je téměř nad­lid­ský úkol a tak od toho­to plá­nu téměř všich­ni upus­ti­li. Tedy až na začí­na­jí­cí­ho reži­sé­ra Davida Carrerase, kte­rý se chtěl tomu­to vel­ké­mu sou­s­tu posta­vit čelem a v roce 2004 pře­ce jenom nato­čil stej­no­jmen­ný film. Ani on se však nedo­čkal moc vel­ké­ho pocho­pe­ní kri­ti­ků a jeho film žád­nou díru do svě­ta neu­dě­lal. Každopádně jde o doce­la zají­ma­vý prů­měr­ný film, kte­rý si své fanouš­ky urči­tě najde. Bohužel je však na prv­ní pohled plný vidi­tel­ných chyb a čas­to je spo­jo­ván s o rok star­ším fil­mem Identity, kte­rý se pro reži­sé­ra stal v urči­tých momen­tech vel­kou inspi­ra­cí (tedy dle ohla­sů divá­ků nejen na čes­kých webech).

Hned od začát­ku bych vás chtěl upo­zor­nit, že pokud nemá­te rádi psy­cho­lo­gic­ké fil­my, v nichž nic není jak se zdá, tak ten­to film není pro vás. Tvůrci zde stvo­ři­li oprav­du podiv­nou smě­si­ci sno­vých pasá­ží, halu­ci­na­cí a ero­tic­ké­ho jis­kře­ní. Divákova mysl musí být po celou dobu jeho trvá­ní v obrov­ském stře­hu, pro­to­že roze­znat sku­teč­nost s fik­cí je oprav­du těž­ký úkol. Tedy hlav­ně když z toho začne reži­sér postu­pem času dělat sku­teč­ný guláš a vlast­ně popí­rá vše, co jsme měli mož­nost vidět před půl­ho­di­nou. Tento film sta­ví prá­vě pře­de­vším na podiv­ných halu­ci­na­cích, kte­ré jsou ovšem mnoh­dy veli­ce pěk­ně ztvár­ně­ny, co se kame­ro­vých zábě­rů a tri­ků týká. Bohužel jejich smy­sl jak­si vět­ši­nou vyšumí do ztra­ce­na. Tohle je prá­vě důvod proč samot­ná atmo­sfé­ra sním­ku je tolik nerov­no­měr­ná, což je na jed­nu stra­nu dob­ře, jen­že nud­né pasá­že zde zce­la pře­vy­šu­jí ty zají­ma­vé. Pokud se tedy nebu­de­me bavit o žen­ských před­nos­tech hlav­ní hereč­ky.

A prá­vě ero­tic­ké pasá­že pat­ří asi k těm nej­hlav­něj­ším před­nos­tem celé­ho fil­mu. Představitelka hlav­ní žen­ské role Cristina Brondo je roz­hod­ně veli­ce atrak­tiv­ní žen­ská, kte­rá se abso­lut­ně nesty­dí, a tak proč toho nevy­u­žít. Režisér se sna­žil nacpat do své­ho fil­mu co nej­víc lech­ti­vých zábě­rů na její tělo ... a že se bylo na co dívat. Nicméně to asi horo­ro­vé fanouš­ky moc neza­jí­má. Ti se těší pře­de­vším na parád­ní atmo­sfé­ru, kte­rá se zde, jak už jsem zmí­nil výše, obje­vi­la jen zříd­ka kdy. Moc jí totiž ani nepo­mohl hudeb­ní dopro­vod, kte­rý sice byl do jis­té míry zají­ma­vý, vždyť Španělé jsou tím­to prv­kem doce­la pro­sla­ve­ní, ale mně tady ten­to­krát pros­tě moc nepa­so­val. Ani samot­né pro­stře­dí moc zají­ma­vé neby­lo. Většina scén se natá­če­la v kom­plet­ně bílých pro­sto­rách, kte­ré sice mají mít uklid­ňu­jí­cí účin­ky pro psy­chic­ky labil­ní paci­en­ty, ale mně to pří­mo trha­lo oči. Rozpočet fil­mu však nebyl zas až tak vel­ký, tak­že se musí­me spo­ko­jit s oby­čej­ným ate­li­é­rem.

Asi nej­víc musím pochvá­lit dvo­ji­ci Adolfo Vila a Pau Loewe, kte­ří měli na sta­rost vizu­ál­ní efek­ty. Těmto pánům se sku­teč­ně poda­ři­lo mís­ty stvo­řit doko­na­le hyp­no­ti­zu­jí­cí zábě­ry, při kte­rých se až zasta­vu­je dech. Nejvíce se vyřá­di­li při hrát­kách s vodou, o něco slab­ší to pak bylo ve chví­li, kdy na scé­nu při­chá­zí lahod­ná krev. Ta mi při­šla mís­ty až moc umělá- stej­ně jako odflák­nu­té rýhy na zápěs­tí. Bohužel těch­to vraž­dí­cích, nebo lépe řeče­no smr­tí­cích scén si zde moc­krát neu­ži­je­me. Když k tomu při­po­čí­tám odva­ře­ný závěr, kte­rý před­po­klá­dá­te už dlou­ho dopře­du je vyma­lo­vá­no. Ve sku­teč­nos­ti totiž nejde o nic jiné­ho než o oby­čej­ný prů­měr, kte­rý vás ze začát­ku pří­jem­ně navna­dí, ale na kon­ci doce­la zkla­me. Jde asi o jeden z nej­slab­ších špa­něl­ských kous­ků na podob­né téma, kte­ré jsem měl zatím mož­nost vidět.

Hodnocení:
50%