Kritiky.cz > Horory > Jim Jones
Horory

Jim Jones

— 12. února 2015 0 comment
rp Jim Jones.jpg
rp Jim Jones.jpg
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Vůdce sek­ty Chrám lidu a orga­ni­zá­tor maso­vé sebe­vraž­dy v Guyaně.

Narodil se 13. květ­na 1931 v  Randolph County ve stá­tě Indiana. Jeho otec James Thurman Jones byl vete­rá­nem z 1. svě­to­vé vál­ky. Matka Lynetta Putnam údaj­ně věři­la, že poro­di­la „Mesiáše“. Během Velké hos­po­dář­ské kri­ze při­šel otec o prá­ci a tak se rodi­na muse­la roku 1934 pře­stě­ho­vat do malé­ho dom­ku v Lynnu. Malý Jim byl váš­ni­vým čte­ná­řem a nej­ra­dě­ji měl kni­hy o Stalinovi, Karlu Marxovi, Mahatmu Gandhim a Adolfu Hitlerovi. V té době se u něj vyvi­nul vel­ký zájem o nábo­žen­ství a jeho vrs­tev­ní­ci se jej zača­li stra­nit. Mnozí jej pova­žo­va­li za veli­ce podiv­né dítě, posed­lé nábo­žen­stvím a smr­tí. Někteří tvr­di­li, že si pama­tu­jí, jak na pozem­ku rodi­čů čas­to pohřbí­val různá zví­řa­ta a dokon­ce měl ubo­dat k smr­ti koč­ku.

Jim Jones a jeho pří­tel z dět­ství čas­to tvr­di­li, že z jeho otce se po ztrá­tě zaměst­ná­ní stal alko­ho­lik a dokon­ce jej spo­jo­va­li s Ku Klux Klanem. On sám s jeho raso­vou nesná­šen­li­vos­tí nesou­hla­sil a spí­še s Afroameričany sym­pa­ti­zo­val. Měl kvů­li tomu se svým otcem čas­to pro­blémy a dokon­ce s ním potom jeden čas vůbec nemlu­vil. Stalo se tak poté, co otec nedo­vo­lil vejít do domu jed­no­mu z jeho kama­rá­dů čer­né ple­ti. Poté co se jeho rodi­če roz­ved­li, odstě­ho­val se s mat­kou do Richmondu. Zde v pro­sin­ci 1948 vystu­do­val Richmond High School s vyzna­me­ná­ním. V roce 1949 se ože­nil se zdra­vot­ní sestrou Marceline Baldwin a spo­leč­ně se odstě­ho­va­li do Bloomingtonu v Indianě. Jim tam začal stu­do­vat na  Bloomingtonské uni­ver­zi­tě, kde se zúčast­nil pro­je­vu Eleanor Roosevelt o situ­a­ci Afroameričanů ve Státech a ten na něj udě­lal obrov­ský dojem. V roce 1951 se Jim s man­žel­kou pře­stě­ho­va­li do Indianapolis, kde začal navště­vo­vat večer­ní ško­lu na Butlerově uni­ver­zi­tě.
Téhož roku se Jones začal účast­nit schůzí komu­nis­tic­ké stra­ny v Indianapolis (Communist Party of the United States of America). To co se na nich dozví­dal, v něm vyvo­lá­va­lo jis­té oba­vy, ale nikdy mu nedo­vo­li­li se veřej­ně vyjá­d­řit, což ved­lo k něko­li­ka spo­rům. Po veřej­ném vystou­pe­ní Paula Robesona, kte­rý čas­to vyprá­věl o tom, jak s ním v Rusku zachá­ze­li mno­hem lépe, než v Americe (byl čer­noch), měla jeho mat­ka pro­blémy s FBI, pro­to­že se rov­něž zúčast­ni­la této akce. Jim začal být stá­le více frustro­ván situ­a­cí v USA a tak začal hle­dat útě­chu ve víře a církvi. Byl až pře­kva­pe­ný, jak snad­no byl při­jat ke stu­diu, přes­to­že se oněm vše­o­bec­ně vědě­lo, že je komu­nis­ta. Chtěl se stát evan­ge­lic­kým pas­to­rem v Sommerset Southside Methodist Church, ale byl brzy její­mi před­sta­vi­te­li vylou­čen, pro­to­že chtěl do jejich řad při­vést něko­lik Afroameričanů.

Chrám lidu
V roce 1954 zalo­žil Jones vlast­ní cír­kev, pro­na­jal si budo­vu v Indianapolis a pojme­no­val jí Community Unity Church. Jim se stal svěd­kem boho­služ­by Seventh Day Baptist Church, při kte­ré svou vírou léči­li člo­vě­ka a roz­ho­dl se, že našel směr své ces­ty k bohu. Začal pro­vá­dět faleš­né uzdra­vo­vá­ní člo­vě­ka za pomo­ci zví­ře­cích obě­tí a jeho cír­kev se zača­la roz­růs­tat stej­ně rych­le, jako finanč­ní pro­střed­ky, kte­ré ze svých ove­ček vylá­kal. 15. červ­na 1956 uspo­řá­dal cír­kev­ní akci, při níž chtěl vylé­čit lidi posti­že­né rako­vi­nou, kte­rá ale měla hlav­ně poslou­žit k při­jí­má­ní nových čle­nů. K této udá­los­ti kou­pil svou prv­ní cír­kev­ní budo­vu neda­le­ko čtvr­ti, ve kte­ré byd­le­li pře­váž­ně Afroameričani. Svou cír­kev pře­jme­no­val na Peoples Temple - Christian Church Full Gospel. Jim Jones ve svých kázá­ních i svým kaž­do­den­ním živo­tem neroz­dě­lo­val lidi pod­le bar­vy ple­ti. Černoši tak tvo­ři­li vět­ši­nu čle­nů jeho církve, ale ve vede­ní sek­ty pře­vlá­da­li bělo­ši.
Roku 1960 jme­no­val sta­ros­ta Indianapolis Charles Boswell Jonese ředi­te­lem komi­se pro lid­ská prá­va. Dostal však radu, aby na veřej­nos­ti už tolik nevy­stu­po­val a nestr­há­val na sebe pozor­nost. Tu se však Jones roz­ho­dl igno­ro­vat a mís­to to se mu poda­ři­lo zís­kat pro­stor v roz­hla­so­vém a tele­viz­ním vysí­lá­ní. Díky tomu mohl ješ­tě více šířit své názo­ry a zís­ká­val na svou stra­nu stá­le více lidí. Ovšem i řadu odpůr­ců. Byl něko­li­krát požá­dán sta­ros­tou i měst­kou radou, aby tak pře­stal činit, ale on je i nadá­le igno­ro­val. Místo toho pomohl s inte­gra­cí dvou dal­ších kos­te­lů, restau­ra­cí, tele­fon­ní spo­leč­nos­ti, nemoc­ni­ce a poli­cej­ní sta­ni­ce. Stále více se sna­žil bojo­vat za rov­no­práv­nost a odsu­zo­val raso­vou nesná­šen­li­vost. Nelíbilo se mu, že do někte­rých restau­ra­cí nesmí lidé s jinou bar­vou ple­ti a stej­ně tak si stě­žo­val, že v nemoc­ni­cích jsou upřed­nost­ňo­vá­ni bílí paci­en­ti před těmi s jinou bar­vou ple­ti. Obyvatelé Indianapolis (hlav­ně ti bílí) se pro­ti němu a jeho pro­je­vům zača­li bou­řit. Na chrám byla umís­tě­na svas­ti­ka, někdo poho­dil tělo mrt­vé koč­ky před Jonesův dům, atd. Někteří lidé ovšem tvr­di­li, že za někte­rý­mi udá­lost­mi stál sám Jones, aby na sebe ješ­tě více upo­zor­nil.
Během své­ho živo­ta ado­p­to­va­li man­že­lé Jonesovi něko­lik dětí, aby tak šli pří­kla­du ostat­ním čle­nům jejich církve (sek­ty). Tři z nich byli korej­ské­ho půvo­du  Lew, Suzanne a Stephanie. V roce 1954 si ado­p­to­va­li jede­nác­ti­le­tou bílou hol­čič­ku Agnes. V roce 1959 šes­ti­le­tou Suzanne. V červ­nu 1959 se jim naro­di­lo jejich jedi­né bio­lo­gic­ké dítě Stephan Gandhi Jones. Roku 1961 se sta­li Jonesovi prv­ní­mi bělo­chy v Indianě, kte­ří si ado­p­to­va­li čer­né dítě (James Warren Jones juni­or). Jako posled­ní­ho man­že­lé ado­p­to­va­li malé­ho Tima, jehož bio­lo­gic­ká mat­ka byla člen­kou Peoples Temple a jeho pra­vé jmé­no bylo Timothy Glen Tupper.
Brazílie
V roce 1962 otis­kl časo­pis Esquire člá­nek o měs­tu Belo Horizonte, kte­rý jej ozna­čil za bez­peč­né mís­to, kdy­by vypuk­la jader­ná vál­ka. Jones pro­to vyces­to­val s rodi­nou do Brazílie, aby se tam podí­val s myš­len­kou, zda by tam bylo mož­né najít úto­čiš­tě pro svou cír­kev. Ve měs­tě si pro­na­jal tři poko­je a začal stu­do­vat míst­ní eko­no­mi­ku a pře­de­vším postoj spo­leč­nos­ti k raso­vé otáz­ce. Největší pro­blém však nastal v jazy­ko­vé bari­é­ře. Dával si pozor, aby se kvů­li své komu­nis­tic­ké ide­o­lo­gii a smýš­le­ní nedo­stal do zby­teč­ných pro­blé­mů, ale brzy zjis­til, že toto mís­to není to pra­vé, kte­ré hle­dal.  Mezitím Jones pod­ni­kl i svou prv­ní krát­kou návště­vu Guyany, kde navští­vil brit­skou kolo­nii. Následně se v polo­vi­ně roku 1963 pře­su­nul do  Rio de Janeiro. Zde pra­co­val s chudý­mi oby­va­te­li a zkou­mal bra­zil­ské nábo­žen­ství. Začal však v sobě poci­ťo­vat vinu, že zane­chal své pří­vr­žen­ce v Indianě samot­né a tak se vrá­til do USA.

Začátek apo­ka­ly­psy
Když se v pro­sin­ci 1963 vrá­til Jones z Brazílie, uspo­řá­dal shro­máž­dě­ní čle­nů Chrámu lidu a řekl jim, že svět postih­ne 15. čer­ven­ce 1967 jader­ná vál­ka a pro­to by bylo dob­ré, vyhle­dat nový soci­a­lis­tic­ký ráj na Zemi. Proto se všich­ni pře­stě­ho­va­li do měs­ta Redwood Valley v Kalifornii. Jones nepře­stal pro­ná­šet své soci­ál­ní evan­ge­li­um (posel­ství), kte­rá ale neby­la nic víc než jeho komu­nis­tic­ká ide­o­lo­gie. Často svým pří­vr­žen­cům kázal v myš­len­ce, „že pokud jste se naro­di­li v kapi­ta­lis­tic­ké Americe, rasis­tic­ké Americe, fašis­tic­ké Americe, naro­di­li jste se v hří­chu. Ale pokud jste se naro­di­li v soci­a­lis­mu, tak se v hří­chu naro­dit nemů­že­te“. Roku 1970 se Jones začal vysmí­vat tra­dič­ní­mu křes­ťan­ství a odmí­tl Bibli. Sám napsal kni­hu „The Letter Killeth“, ve kte­ré kri­ti­zu­je Bibli krá­le Jakuba. Začal kázat a pře­svěd­čo­vat své stou­pen­ce, že je rein­kar­na­cí Mahátmy Gándhího a otce Divina. Bývalý člen Chrámu lidu Hue Fortson juni­or jed­nou cito­val jeden Jonesův pro­jev: ten v něm tvr­dil, že je potře­ba věřit v to, co může­te vidět. Pokud mě vidí­te jako své­ho pří­te­le, budu váš přítel…Pokud ve mně vidí­te své­ho otce, budu váš otec, pro ty z vás, kte­ří žád­né­ho otce nemají…Pokud mě vidí­te jako své­ho Spasitele, budu váš Spasitel…Vidíte ve mně Boha? Budu váš Bůh…
Během pěti let od pří­cho­du do Kalifornie nastal enorm­ní vzrůst počtu čle­nů církve a tak Jones ote­vřel dal­ší „poboč­ky“ v San Fernandu, San Franciscu a Los Angeles. Následně pře­su­nul svůj „hlav­ní stan“ do San Franciska, kde vrhl na dráhu poli­ti­ka a hod­lal se stát vel­mi vliv­ným. Starosta George Moscone se stal jeho blíz­kým pří­te­lem a sezná­mil jej z něko­li­ka veli­ce vliv­ný­mi poli­ti­ky. Dokonce i prv­ní dáma Rosalynn Carter se něko­li­krát s Jonesem setka­la osob­ně. Jones pořá­dal nej­růz­něj­ší spo­le­čen­ské akce, na kte­ré zval zná­mé osob­nos­ti. Na jed­né tako­vé se jeho hos­ty sta­li i guver­né­ři Jerry Brown a Mervyn Dymally. Dokonce pozval do své­ho domu v San Franciscu i pub­li­cis­ty z uzná­va­ných novin. Což se však uká­za­lo býti vel­kou chy­bou, pro­to­že mnoh­dy při svých pro­je­vech vypus­til z úst i tako­vé věci, kte­ré se spo­leč­nos­ti roz­hod­ně nelí­bi­ly. Osudovým se pro něj stal repor­tér San Francisco Chronicle Marshall Kilduff, kte­rý nechal otisk­nout jeden jeho kon­tro­verz­ní pro­jev v New West maga­zí­nu. Poté co se Jones dozvě­děl, co bude obsa­ho­vat jeho člá­nek (mimo jiné se v něm obje­vi­ly zpo­vě­di býva­lých čle­nů Chrámu lidu o tom, jak byli fyzic­ky, emo­ci­o­nál­ně a sexu­ál­ně zne­u­ží­vá­ni), se roz­ho­dl, že se spo­leč­ně se svou rodi­nou a něko­li­ka stov­ka­mi čle­nů sek­ty odstě­hu­jí do  Jonestownu v Guyaně. Kromě toho se zača­la na veřej­nos­ti obje­vo­vat spous­ta dal­ších skan­dá­lů ohled­ně samot­né­ho sou­ži­tí v sek­tě.
Ten nechal Jones po doho­dě s tam­ní vlá­dou sta­vět již o něko­lik let dří­ve (1974) a hod­lal z něj udě­lat oprav­do­vý ráj na Zemi. S jeho výstav­bou mu pomá­ha­lo něko­lik nej­věr­něj­ších čle­nů sek­ty. Na roz­lo­ze 3800 akrů tak vznik­la osa­da upro­střed džun­gle, zce­la odříz­nu­ta od okol­ní­ho svě­ta. Měli tam žít všich­ni v pokli­du, har­mo­nii a bez raso­vých před­sud­ků. Brzy však všich­ni při­šli o své ilu­ze, pro­to­že je zde čeka­la hlav­ně těž­ká dři­na a spous­ta mod­le­ní. Pro svá kázá­ní nechal Jones po celé osa­dě pově­sit amp­li­o­ny. Ani zde se však nedo­čkal kýže­né­ho kli­du. Na veřej­nost zača­li vyplou­vat stá­le dal­ší a dal­ší skan­dá­ly. Mezi nimi se roz­ho­řel i boj o děti, kte­ré byli údaj­ně svým rodi­čům násil­ně ode­brá­ny a muse­li zůstat v komu­ni­tě. Jim Jones však pro­hla­šo­val, že je jejich bio­lo­gic­kým otcem, přes­to­že v rod­ných lis­tech bylo uve­de­no něco zce­la jiné­ho.
Po jeho odcho­du do Guyany s ním pře­ru­ši­la vět­ši­na sme­tán­ky a poli­ti­ků veš­ke­ré sty­ky. Začali jej pomlou­vat, ale našlo se mezi nimi i pár věr­ných. Jedním z nich byl i Willie Brown, kte­rý pořá­dal i nadá­le v Chrámu lidu shro­máž­dě­ní. Dokonce byl napsán i dopis pre­zi­den­tu Jimmy Carterovi, ve kte­rém bylo napsá­no, že všech­no je jen snůš­ka lží a odpad­lí­ci církve se jen sna­ží pošpi­nit dob­ré jmé­no Chrámu lidu a Jima Jonese. Na pod­zim roku 1977 se něko­lik býva­lých čle­nů Chrámu lidu (mezi nimi i Timothy Oliver Stoen, kte­ré­mu Jones nedo­vo­lil vzít si sebou syna a pro­hlá­sil, že on je jeho otcem) odje­lo do Washingtonu. V led­nu 1978 se setka­li s něko­li­ka úřed­ní­ky a čle­ny Kongresu, aby je infor­mo­va­li o své situ­a­ci a řek­li jim šoku­jí­cí infor­ma­ce ze záku­li­sí sek­ty. Podporu našli u kon­gre­sma­na Leo Ryana. Ten napsal dopis pre­mi­é­ru Guyany Forbesu Burnhamovi, zda by neby­lo mož­né celou věc ohled­ně Chrámu lidu pro­vě­řit. 11. dub­na 1978 pode­psa­li býva­lí čle­no­vé řadu doku­men­tů a čest­ných pro­hlá­še­ní o poru­šo­vá­ní lid­ských práv a sexu­ál­ním zne­u­ží­vá­ní během jejich půso­be­ní v sek­tě.
Leo Ryan a jeho ces­ta do  Jonestownu
V lis­to­pa­du 1978 se roz­ho­dl Ryan usku­teč­nit pát­ra­cí misi do Guyany a pře­svěd­čit se na vlast­ní oči, jak žijí čle­no­vé sek­ty v Jonestownu. Členové dopro­vod­né dele­ga­ce se sklá­da­li s něko­li­ka pří­buz­ných čle­nů Chrámu lidu, novi­ná­řů a štá­bu NBC. 15. lis­to­pa­du dora­zi­li do hlav­ní­ho měs­ta Georgetownu, odkud za dva dny odle­tě­li do Port Kaituma. Následně pokra­čo­va­li do Jonestownu náklad­ním auto­mo­bi­lem. Jim Jones pro ně při­chys­tal vře­lé při­ví­tá­ní, ale prv­ní pro­blémy nasta­li ve chví­li, kdy se novi­ná­ři pus­ti­li do roz­ho­vo­rů s někte­rý­mi čle­ny Chrámu lidu. Našli se mezi nimi totiž tako­ví, kte­ří si zača­li stě­žo­vat na tvr­dé pod­mín­ky, kte­ré zde pano­va­li a pro­si­li kon­gre­sma­na, aby je vzal sebou zpát­ky do Ameriky. Ryan kon­fron­to­val Jonese, ale ten mu jen s úsmě­vem na rtech řekl, že pokud se zde něko­mu nelí­bí, může klid­ně ode­jít. 18. lis­to­pa­du napa­dl člen sek­ty Don Sly kon­gre­sma­na nožem, ale poda­ři­lo se jej zavča­su zne­škod­nit. Delegace se však roz­hod­la, že se urych­le­ně vrá­tí zpět. Společně s nimi odje­lo k při­pra­ve­ným leta­dlům pat­náct čle­nů sek­ty, kte­ří zde již nechtě­li žít.
Když zača­li nastu­po­vat do leta­del, obje­vi­la se u při­stá­va­cí plo­chy čer­ve­ná dodáv­ka, ze kte­ré vyská­ka­li vojá­ci „Rudé bri­gá­dy“ a zača­li nemi­lo­srd­ně stří­let do dele­ga­ce. Pět lidí nepře­ži­lo, mezi nimi i sám kon­gre­sman Ryan. Dalšími obět­mi se sta­li repor­tér NBC Don Harris, kame­ra­man NBC Bob Brown, foto­graf San Francisco Examiner Greg Robinson a člen­ka sek­ty Patricia Parks. Do střel­by se údaj­ně zapo­jil i jeden údaj­ných „pře­běh­lí­ků“ Larry Layton. Útok pře­ži­la budou­cí kon­gre­sman­ka Jackie Speier, Richard Dwyer (zástup­ce vel­vy­slan­ce z ame­ric­ké­ho vel­vy­sla­nec­tví v Georgetownu), Bob Flick (pro­du­cent NBC News), Steve Sung (zvu­kař NBC), Tim Reiterman (repor­tér San Francisco Examiner), Ron Javers (repor­tér San Francisco Chronicle), Charles Krause (repor­tér Washington Post) a zby­lí čle­no­vé Chrámu lidu, kte­ří se chtě­li vrá­tit.

Hromadná sebe­vraž­da
Jones vědom si násled­ků této akce roz­ho­dl, že všech 918 oby­va­te­lů Jonestownu (z toho 304 dětí) spáchá hro­mad­nou sebe­vraž­du otra­vou kya­ni­dem obsa­že­né­ho v nápo­ji z hroz­nů. Někteří jed sku­teč­ně vypi­li, ale mno­hým musel být za pomo­ci injekč­ní stří­kač­ky vpích­nut do těla. Po celé osa­dě tak během násle­du­jí­cích chvil umí­ra­li celé rodi­ny bok po boku. Ti, kte­ří nechtě­li upo­slech­nout pří­ka­zu a obrá­ti­li se na útěk, byli nemi­lo­srd­ně postří­le­ni Jonesovou strá­ží (odha­du­je se něco oko­lo 150 lidí). Některým se však pře­ce jenom poda­ři­lo ukrýt v džun­g­li. Sám Jim Jones se však neo­trá­vil. Jeho mrt­vo­lu našli v jed­né z cha­tr­čí s pro­stře­le­nou hla­vou. Někteří tvr­dí, že se nechal zastře­lit, pro­to­že byl srab. Při jeho pitvě byla v krvi nale­ze­na vel­ká hla­di­na feno­bar­bi­ta­lu – kte­rá již sama o sobě byla v tako­vém množ­ství pro člo­vě­ka smr­tel­ná. Jeho man­žel­ka Marceline se otrá­vi­la stej­ně jako vět­ši­na jeho ado­p­to­va­ných dětí. Pouze tři jeho syno­vé Stephan, Jim Jr. a Tim pře­ži­li. A to hlav­ně díky tomu, že v době sebe­vraž­dy neby­li v Jonestownu. Všichni tři mla­dí­ci totiž hrá­li za bas­ket­ba­lo­vý tým Chrámu lidu, pro­ti národ­ní­mu týmu Guyany. Když usly­še­li, co se sta­lo, vyda­li se hle­dat pomoc na ame­ric­ké vel­vy­sla­nec­tví. Stephan byl však obvi­něn vojá­ky ze spo­lu­účas­ti na vraž­dách v Jonestownu a skon­čil na tři měsí­ce ve věze­ní, než se pro­ká­za­la jeho nevin­na. Jeho brat­ři a ostat­ní hrá­či týmu se vrá­ti­li do osa­dy, aby zde pomoh­li s iden­ti­fi­ka­cí těl. Přežila i jed­na z jejich nevlast­ních sester Suzanne, kte­rá v té době již nebyd­le­la v Jonestownu. Odvrátila se od sek­ty a spo­leč­ně se svým man­že­lem Mikem Cartmellem odje­la pryč. Zemřela v roce 2006 na rako­vi­nu tlus­té­ho stře­va.
Zdroj: wiki­pe­dia a http://murderpedia.org

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Dracula (2006) 1. ledna 2013 Dracula (2006) Dokáže hrabě Drákula opravdu vyléčit zákeřný syfilis? Bohatý šlechtic Lord Arthur je povolán zpět na své rodinné panství, kde bolestivě umírá jeho otec. Doktor mladíka vyděsí faktem, […] Posted in Horory
  • Titulky k Grantchester S08E02 - Episode #8.226. července 2023 Titulky k Grantchester S08E02 - Episode #8.2 Geordie je povolán k nehodě a na místě zjišťuje, že ji zavinil Will. Will je zdrcený. Geordie a Larry se snaží zjistit, co se vlastně stalo. Titulky pro vás přeložila kvakkv. Posted in Titulky
  • Nejlepší přírodní pomocníci při cukrovce9. února 2014 Nejlepší přírodní pomocníci při cukrovce Při cukrovce tělo nedokáže udržet koncentraci glukózy, tedy krevního cukru ve správných mezích. Ať už jde o cukrovku 1. typu, která se objevuje v dětství či mládí a charakterizuje ji […] Posted in Domácí rady
  • Euro Truck Simulator 2 - Beyond the Baltic Sea29. listopadu 2018 Euro Truck Simulator 2 - Beyond the Baltic Sea Dnes vyšlo další DLC pro hru Euro Truck Simulator 2. Obsahuje severovýchodní státy kolem Baltského moře - Litva, Lotyšsko a Estonsko. Samozřejmě stávající mapu doplní o nové silnice ve […] Posted in Novinky ze světa her
  • Oldřich Kaiser9. května 2012 Oldřich Kaiser Vystudoval brněnskou konzervatoř a pražskou DAMU. Po absolutoriu nastoupil do Divadla na Vinohradech. Do  divadla Ypsilonka přešel po sedmiletém vinohradském angažmá v roce 1985. Roku 1993 […] Posted in Profily osob
  • Mamma Mia!19. května 2022 Mamma Mia! Padly na Vás chmury? Rozveselení by Vám mohla přinést Meryl Streep a její početný doprovodný sbor křepčící na nejznámější písně od ABBY v nejkýčovitější podívané roku 2008. Muzikál Mamma […] Posted in Retro filmové recenze
  • Agent v sukni 2 - Big Momma's House 22. srpna 2006 Agent v sukni 2 - Big Momma's House 2 Trošku zkušený divák by mohl prohlásit, že natočit kvalitní pokračování úspěšné komedie je nad síly většiny filmařů. Agent v sukni 2 vás o opaku rozhodně nepřesvědčí. První díl byl […] Posted in Filmové recenze
  • Nevědomí Oblivion - 50%18. dubna 2013 Nevědomí Oblivion - 50% Tom Cruise se vrhnul do Sci-fi. Je jeden z posledních živých členů na zemi v novém filmu režiséra TRON: Legacy 3D - Josepha Kosinski. Jako jeden z mála filmů, který je vynikající do […] Posted in Filmové recenze
  • Wonka – Recenze – 70 %14. prosince 2023 Wonka – Recenze – 70 % Willy Wonka je postava z dětské knížky Karlík a továrna na čokoládu spisovatele Roalda Dahla, z jehož díla vzešly třeba i filmové adaptace Obr Dobr nebo Fantastický pan Lišák. Přímo […] Posted in Filmové recenze
  • Hlavně na to nemysli – co bychom nikdy nechtěli zažít2. února 2021 Hlavně na to nemysli – co bychom nikdy nechtěli zažít Připadá vám současná situace dramatická? Po přečtení této knihy už nebude. Rádi se zamýšlíte nad charakterem i chováním lidí v současné společnosti a milujete napětí? Pak je dílo Hlavně […] Posted in Recenze knih
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,39635 s | počet dotazů: 261 | paměť: 72123 KB. | 28.04.2024 - 14:32:59