Načítám počet zobrazení...
 |
Krysy - většina lidí se jich štítí a snaží se nezdržovat v jejich přítomnosti, ale ON je přímo zbožňuje… |
Willard vypadá na první pohled jako normální mladý muž, který má však jeden zásadní problém. Není příliš společenský a často se stává terčem posměšků svých spolupracovníků pro svou nespolehlivost a nedochvilnost. Žije ve starém viktoriánském domě společně se svou starou a hlavně těžce nemocnou matkou a jediný důvod proč jej jeho šéf pan Martin ještě nevyhodil kvůli jeho pozdním příchodům, je fakt, že tuto firmu založil a vedl společně s jeho otcem. Zásadní zlom v jeho prázdném životě nastává ve chvíli, kdy jej matka požádá, aby zabil krysy, které se začaly objevovat v okolí domu. Jenže Willard je prostě nedokáže zabít a místo toho je ukryje ve sklepě a skamarádí se s nimi. Obzvláště bílý Socrates se stane jeho miláčkem a zároveň i nejlepším přítelem. Je zde však i Ben, který se projevuje jako vůdce krys a i on by se rád dočkal Willardovy přízně. Pak však jeho matka zemře a Willard se dostává do svízelné situace. Jeho šéf jej chce vyhodit a navíc by rád získal i jeho dům. Což však mladík nehodlá připustit. Vše vyvrcholí ve chvíli, kdy pan Martin zabije Socratese a Willard se rozhodne krysí armádu využít ke své pomstě. Každá mince má však dvě strany a hlavně krysy mají ve svém středu Willardova hlavního konkurenta a soka, který je nesmírně mazaný a lstivý…
Režie: Daniel Mann
Rok výroby: 1971
Délka: 95 min
Země: USA
Hrají:
Bruce Davison...(Willard Stiles)
Sondra Locke...(Joan)
Ernest Borgnine...(Al Martin)
Elsa Lanchester...(Henrietta Stiles)
Jody Gilbert...(Charlotte Stassen)
...a další
Ač nerad musím se přiznat, že jsem bohužel jako první viděl remake tohoto filmu z roku 2003, což se projevilo k mému přístupu k tomuto kousku. Zvláště proto, že Crispin Glover na mě zapůsobil mnohem více nežli Bruce Davison. Tento slizoun totiž svého předchůdce v mnohém převyšoval a dodal Willardovi (coby postavě) mnohem větší šťávu a charisma. Navíc mi přišlo, že režisér Daniel Mann neměl snad ani v plánu natočit hororový film. Hororových prvků je tu totiž opravdu minimum a divák bude mít dojem, že sleduje spíše psychologické drama. Což ovšem neznamená, že by šlo o špatný film!
Willard totiž obsahuje lehce ponurý příběh s jednou z nejdepresivnějších postav, jakou jsem měl možnost vidět (tato slova však více platí právě pro remake). V originále byl sice mladík rovněž pro ostatní jen obyčejnou onucí – pokud nepočítáme jeho pohlednou novou kolegyni, ale své emoce nedával příliš najevo (což byl onen podstatný rozdíl mezi tím, co předvedl Crispin Glover). Přesto divák pořád tak nějak čekal, kdy se dají věci konečně do pohybu a začne se lehce přitvrzovat.
No a nakonec jsme se přece jenom dočkali. Od chvíle kdy mladík vezme své dva hlodavčí kamarády do kanceláře, se konečně citelně změní i samotná atmosféra. Ponurost a nejistotu vystřídá touha po pomstě, která vygraduje nejen zúčtováním s panem Martinem, ale nakonec i samotným Willardem. Přesto si neodpustím rýpnutí, že tvůrci sešlápli plyn jen tak na půl. Klidně mohli ještě více popustit uzdu své představivosti a divákovi nabídnout poněkud záživnější podívanou. Daniel Mann si však netroufl na brutálnější finále a my se s tím musím hold smířit. Willard tak v mých očích sice neuškodí, ale ani zrovna moc nenadchne. Jde o průměrnou podívanou, která by si však přece jenom zasloužila více pozornosti, než se jí dostává (dostalo). Pokud si však chcete tento film užít bez nějakých zbytečných předsudků, pusťte si originál dříve než remake.
Hodnocení:
50%
Podívejte se na hodnocení Willard na Kinoboxu.
