Zodiac

Sériový vrah, pro kte­ré­ho byli lidi jen lov­nou zvě­ří a díky své chyt­ros­ti nebyl nikdy dopa­den. Navíc jako jeden zmá­la doká­zal celou dobu vodit poli­cis­ty za nos a z legra­ce jim posí­lal zašif­ro­va­né dopi­sy.

Koncem šede­sá­tých let otřás­lo Kalifornií a San Franciscem řádě­ní séri­o­vé­ho vra­ha, kte­rý nebyl přes veš­ke­rou sna­hu poli­cej­ních slo­žek nikdy dopa­den. Dodnes se přes­ně neví, kdo se skrý­val pod pře­zdív­kou Zodiac. Tento člo­věk zabil v roz­me­zí dvou let pět lidí a dva váž­ně zra­nil. On sám se však hrdě hlá­sil k sedmatři­ce­ti obě­tem. Tento počet však nikdy nebyl poli­cií pro­ká­zán.

Poprvé ude­řil 20. pro­sin­ce 1968 na hra­ni­ci měst Benicia a Vallejo v Kalifornii. Jeho oběť­mi se sta­li dva zami­lo­va­ní stu­den­ti Betty Lou Jensenová (16 let) a David Faraday (17 let). Pro oba to měla být prv­ní­mi­le­nec­ká schůz­ka a tak se roz­hod­li, že poje­dou na vánoč­ní kon­cert neda­lo chlap­co­va domu. Po ces­tě však změ­ni­li svůj plán a mís­to toho zaje­li do bis­tra na něja­ké to jíd­lo. Poté zamí­ři­li k Lake Herman Road věhlas­né­mu mís­tu milen­ců, kte­ří si zde uží­va­li pří­mo v autech. Kolem jede­nác­té večer k nim zeza­du při­je­lo auto, řidič vystou­pil obe­šel vůz a začal stří­let. Nejprve stře­lil chlap­ce do hla­vy a dív­ka vyu­ži­la jeho nepo­zor­nos­ti. Začala utí­kat pryč, ale vrah jí výstře­lem při­nu­til zasta­vit. Následně jí pět­krát stře­lil do zad. Její mrt­vo­la byla nale­ze­na 28 stop od zapar­ko­va­né­ho auta ženou, kte­rá byd­le­la poblíž. Přivolaní poli­cis­té nena­šli žád­né vra­ho­vy sto­py ani otis­ky. Po vra­ho­vi jako­by se sleh­la zem a del­ší dobu o sobě nedal vědět.

Udeřil zno­vu až o půl­no­ci 4-5 červ­na 1969. Tentokrát si vyhlé­dl mla­dou dvo­ji­ci Michaela Mageau (19 let) a Darlene Elizabeth Ferrinovou (22 let). Ti zapar­ko­va­li svůj vůz asi čty­ři míle od Lake Herman Road. Dívka byla vda­ná a na tom­to mís­tě si ráda uží­va­la se svý­mi milen­ci. Během krát­ké chví­le na mís­to dora­zi­lo dal­ší auto, ale vzá­pě­tí odje­lo. Během dese­ti minut se však vrá­ti­lo a zasta­vi­lo pří­mo za nimi. Řidič nechal zapnu­té svět­la, aby tak osl­nil lidi uvnitř a opět obe­šel vůz. Baterkou posví­til chlap­ci do tvá­ře a vystře­lil zbra­ní Luger ráže 9mm. Oba tre­fil cel­kem tři­krát a chys­tal se ode­jít. Mladík se však začal hýbat a pro­to se vrá­til a vystře­lil ješ­tě dva nábo­je. Poté odjel. Dopoledne na to někdo zate­le­fo­no­val na poli­cej­ní sta­ni­ci ve Vallejo a při­hlá­sil se k dvoj­ná­sob­né vraž­dě. Detailně popsal mís­to vraž­dy, druh zbra­ně i počet výstře­lů a pak zavě­sil. Policisté vysto­po­va­li hovor k ben­zí­no­vé pum­pě poblíž poli­cej­ní sta­ni­ce ve Vallejo. Policie na mís­tě už jen kon­sta­to­va­la smrt dív­ky, ale chla­pec jako zázra­kem pře­žil s prů­stře­lem tvá­ře, krku a hrudě.

Vrah dal zno­vu o sobě vědět dost kuri­óz­ním způ­so­bem. 1. srp­na 1969 poslal tři téměř totož­né dopi­sy bul­vár­ním plát­kům Vallejo Times – Herold, San Francisco Chronicle a San Francisco Examiner. Ve svých dopi­sech detail­ně popsat své vraž­dy i to co měli obě­ti na sobě. Navíc jim při­lo­žil zašif­ro­va­né zprá­vy a pří­kaz, že je musí otisk­nout v nej­no­věj­ším vydá­ní jinak bude zabí­jet zno­vu. Prohlásil, že v kryp­to­gra­mech je zašif­ro­vá­na jeho totož­nost a když bude poli­cie dost šikov­ná, tak ho brzy odha­lí. Navíc pokud novi­ny nespl­ní jeho poža­da­vek, tak nej­bliž­ší víkend zavraž­dí dal­ších dva­náct lidí. I přes zne­po­ko­je­ní poli­cej­ní­ho šéfa Jack E. Stiltze, kte­rý nebyl pře­svěd­čen, že dopi­sy napsal oprav­du sám vrah Chronicle vydal svou tře­ti­nu šif­ry. Ostatní dva plát­ky tak neu­či­ni­li hned, ale vrah nako­nec neza­bí­jel. Místo toho obdr­žel 7.srpna šéf­re­dak­tor Chroniclu dal­ší dopis. V něm vrah se vrah před­sta­vil jako Zodiac a rea­go­val na žádost poli­cej­ní­ho šéfa. Poslal obsáh­lej­ší popis dosud nezve­řej­ně­ných infor­ma­cí z mís­ta dru­hé vraž­dy, kte­ré se poli­cis­té sna­ži­li ututlat. Následující ho se doslo­va spus­til poprask. Dva oby­čej­ní lidé man­žel­ský pár Donald a Bettye Harden Salinasovi doká­za­li roz­luš­tit jeho kryp­to­gra­my a poli­cie si tak moh­la pře­číst celé posel­ství. Vrah v něm popi­su­je svou tou­hu zabí­jet lidi mís­to zví­řat, pro­to­že z toho má vět­ší záži­tek a tím že něko­ho zabi­je, tak z něj vlast­ně udě­lá své­ho otro­ka.

27. září 1969 se ode­hrá­la dal­ší vraž­da. Tentokrát však za bílé­ho dne. Vrah pou­ze změ­nil své pole působ­nos­ti a pře­mís­til se k jeze­ru Berryessa. Tentokrát si vyhlé­dl mla­dou dvo­ji­ci, kte­rá si zde udě­la­la pik­nik. Znenadání vyšel zpo­za stro­mů, oble­čen do kos­tý­mu kte­rý si vlast­no­ruč­ně ušil (čer­né kapu­ci, kte­rou nosi­li kati a hábi­tu se svým zna­kem). V ruce držel revol­ver ráže 45 a údaj­ně měl pro­hlá­sit, že je uprch­lým trestan­cem a potře­bu­je mla­dí­ko­vo auto ke své­mu útě­ku do Mexika. Hodil dív­ce Cecelii Shepardové šňů­ru od prádla a při­nu­til ji, aby svá­za­la své­ho pří­te­le Bryana Hartnella. Poté sám svá­zal i ji a pro jis­to­tu ješ­tě utá­hl pro­vaz i chlap­ci. Ti si v tu chví­li oprav­du mys­le­li, že se jed­ná pou­ze o nor­mál­ní lou­pež­né pře­pa­de­ní, ale vrah je brzy vyve­dl z omy­lu. Vytáhl nůž a oba je stří­da­vě bodal do zad a bři­cha. Poté se vrá­til 500 yar­dů k jejich vozu, kde nožem vyryl do dve­ří svůj znak a fixem napsal svůj vzkaz pro poli­cii:

Vallejo/12 20- 68/7 4- 69/září 27- 69- 6:30/

Následujícího dne v 7:40 ráno zavo­lal na poli­cej­ní sta­ni­ci v okres­ním měs­tě Napo a šeri­fo­vi ozná­mil svůj zlo­čin. Mobilní tele­fon, kte­rý pou­žil byl poz­dě­ji poli­cií nale­zen jen něko­lik blo­ků od poli­cej­ní sta­ni­ce. Dokonce se jim poda­ři­lo nalézt i neú­pl­ný otisk dla­ně, ale ten­to důkaz nebyl nikdy pou­žit. Nešťastnou dvo­ji­ci obje­vil míst­ní rybář se svým synem, když usly­še­li zou­fa­lé volá­ní o pomoc. Jako zázra­kem ješ­tě oba napa­de­ní žili, ale Cecilie při pře­vo­zu do nemoc­ni­ce upadla do koma­tu a už se nikdy nepro­bra­la. Zato Bryan bojo­val o svůj život, jako lev a nako­nec se i uzdra­vil. Do detai­lu násled­ně pově­děl novi­ná­řům i poli­ci jak se to teh­dy ode­hrá­lo. Vyšetřujícím byl teh­dy šerif z Napa Ken Narkos, kte­rý u pří­pa­du zůstal až do roku 1987, kdy ode­šel do důcho­du.

Poslední zná­má Zodiacova vraž­da se ode­hrá­la 11. říj­na 1969 v San Franciscu. Taxikář Paul Stine nalo­žil do taxí­ku nezná­mé­ho muže, kte­ré­ho odve­zl na Mason and Geary Streets. Poté co vůz zasta­vil ho muž napa­dl zeza­du a jed­nou ranou ho stře­lil do hla­vy. Následně mu vzal peně­žen­ku a klí­če od auta. Při té pří­le­ži­tos­ti uří­zl i kou­sek koši­le své obě­ti a ute­kl do par­ku. Jeho hrůz­ný čin však pozo­ro­va­li z domu přes uli­ci tři malé děti, kte­ré poli­cii řek­li, že vidě­li dva muže jak perou uvnitř taxí­ku a jeden z nich násled­ně cho­dí kolem vozu a celý jej utí­rá kusem had­ru. Poté odkrá­čel uli­cí smě­rem dolů. Přivolaná poli­cie byla na mís­tě během krát­ké chví­le a vrah tudíž musel být někde poblíž, ale niko­ho se jim chy­tit nepo­da­ři­lo. Kuriozitou však je, že jen pár blo­ků od mís­ta činu poli­cej­ní auto zasta­vi­lo pode­zře­le cho­va­jí­cí­ho se bělo­cha, ale jeli­kož jako pacha­tel byl popsán čer­noch, tak ho necha­li jít. Zastaveným mužem byl ve sku­teč­nos­ti oprav­du sám vrah. Policista Fouke násled­ně od svých kole­gů dostal opra­ve­nou ver­zi popi­su pode­zře­lé­ho, ale i přes roz­sáh­lé pát­rá­ní už muže zno­vu nena­šli. K pří­pa­du Zodiac byli povo­lá­ní dva detek­ti­vo­vé ze San Francisca Bill Armstrong a DaveToschi. Ti během let své­ho vyšet­řo­vá­ní toho­to pří­pa­du vyslech­li a pro­vě­ři­li přes 2500 pode­zře­lých.

4. říj­na 1969 dostal Chronicle dal­ší Zodiacův dopis ve kte­rém popsal svou tou­hu vyvraž­dit škol­ní auto­bus plný ško­lá­ků a jako důkaz při­lo­žil kou­sek koši­le mrt­vé­ho taxi­ká­ře. Policie vza­la jeho hroz­bu váž­ně a něko­lik dnů bed­li­vě hlí­da­la škol­ní auto­bu­sy. Nic se však nesta­lo.

22. říj­na ve dvě ráno zavo­lal do rádia Oakland PD nezná­mý muž a doža­do­val se účas­ti jed­no­ho zde dvou pro­mi­nent­ních práv­ní­ků F. Lee Baileyho nebo Melvina Belliho v ran­ní show Jima Dunbara. První jme­no­va­ný byl mimo měs­to, ale Belli nako­nec kýv­nul a v show se obje­vil. Moderátor Dunbar násled­ně ape­lo­val na divá­ky, aby se nebá­li a pokud někdo má něja­ké infor­ma­ce o Zodiacovi ať zate­le­fo­nu­je a pomů­že vra­ha dopad­nout. Kromě něko­li­ka pla­ných tele­fo­ná­tech se ozval i něja­ký Sam, kte­rý pro­hlá­sil, že má infor­ma­ce, ale řek­ne je jen Bellimu v opuš­tě­ném kom­ple­xu v Daly City. Belli tam sku­teč­ně odjel, ale nikdo se neu­ká­zal. Policisté si násled­ně poslech­li Samův hlas a z urči­tos­tí řek­li, že se nejed­ná o vra­hův hlas z dří­vějš­ka. Brzy na to také vysto­po­va­li odkud tele­fo­nát při­šel a zjis­ti­li, že jim zavo­lal psy­chic­ky naru­še­ný paci­ent z nemoc­ni­ce v Napu.

8. lis­to­pa­du 1969 poslal Zodiac dal­ší kryp­to­gram slo­že­ný z 340 zna­ků ten však nebyl nikdy dešif­ro­ván. Následující den poslal dal­ší v němž posměš­ně uve­dl, že poli­cis­té s ním mlu­vi­li tři minu­ty po zavraž­dě­ní taxi­ká­ře a neza­dr­že­li ho. Navíc jim posky­tl dal­ší nezve­řej­ně­né infor­ma­ce z oné doby. Vše bylo sepsá­no na sed­mi strán­kách. 20. pro­sin­ce 1969 přes­ně rok po prv­ní vraž­dě poslal dal­ší vzo­rek taxi­ká­řo­vi koši­le samot­né­mu Bellimu. Údajně pro­to, aby mu pomohl při pát­rá­ní.

22. břez­na 1970 jela sedm měsí­ců těhot­ná Kathleen Johnsová spo­leč­ně se svou dese­ti měsíč­ní dcer­kou navští­vit svou mat­ku do San Bernardina v Petalumě. Blízko měs­ta Modesto na ni zača­lo bli­kat za ní jedou­cí vozi­dlo a tak sje­la ke kra­ji vozov­ky. Z auta vyšel cizí muž a řekl jí, že má uvol­ně­né zad­ní kolo. Nabídl se, že jí pomů­že ho utáh­nout. Když s pra­cí skon­čil nase­dl do své­ho vozu a odjel. Brzy poté co se roz­je­la ji však kolo upadlo a zne­na­dá­ní se vrá­til opět onen záhad­ný cizi­nec a nabí­dl jí, že ji odve­ze k nej­bliž­ší pum­pě. Nešťastná Kathleen sou­hla­si­la a nastou­pi­la do jeho vozu. Jenže po ces­tě minu­li hned něko­lik čer­pa­cích sta­nic i auto­ser­vi­sů a muž pořád neza­sta­vo­val. Po del­ší době to zača­lo být ženě pode­zře­lé a tak se zepta­la proč neza­sta­vil. Muž jí na to odvě­til, že se ji chys­tá zabít a její dítě vyho­dit z okna. Kathleen se roz­hod­la k ris­kant­ní­mu plá­nu a za jízdy vysko­či­la z auta. Následně se scho­vá­va­la v blíz­kém poli a čeka­la na něja­kou pomoc. Poté autos­to­pem doje­la až k nej­bliž­ší poli­cej­ní sta­ni­ci, kde na nástěn­ce roz­po­zna­la podo­biz­nu muže, kte­rý ji chtěl zabít. Policisté ji tam měli od doby, kdy Zodiac zavraž­dil taxi­ká­ře. Následně pro­šla něko­li­ka výpo­věď­mi, ale mnoh­dy se v nich abso­lut­ně neshod­la až zača­li mít poli­cis­té pode­zře­ní, že se zřej­mě nejed­na­lo o útok samot­né­ho Zodiaca a tak tohle svě­dec­tví nebra­li v potaz.

Do kon­ce roku 1970 na sebe Zodiac upo­zor­nil ješ­tě něko­li­ka dal­ší­mi vzka­zy, ve kte­rých se však jen poli­cis­tům vysmí­val. Navíc je ujiš­ťo­val, že nemá nic spo­leč­né­ho z nedáv­ným bom­bo­vým úto­kem na poli­cej­ní sta­ni­ci, při němž zemřel poli­cis­ta. Tohle prý není jeho styl. I když poprav­dě mrt­vý poli­cajt, je dob­rý poli­cajt. Vyšetřovatele však ani nena­padlo ho pode­zří­vat prá­vě z toho­to zlo­či­nu. Následně začal opět vyhro­žo­vat zabi­tím dětí ze škol­ní­ho auto­bu­su a ten­to­krát pro­hlá­sil, že se nechal bom­bou inspi­ro­vat - než aby je pod­ří­zl, nebo zastře­lil, tak radě­ji pou­ži­je bom­bu. Trval na tom, že jedi­né co ho může od plá­nu odra­dit by bylo, kdy­by lidé zača­li nosit plac­ky s jeho znač­kou.

26. červ­na 1970 se při­hlá­sil Zodiac k vraž­dě jiné­ho poli­cis­ty, kte­ré­ho údaj­ně stře­lil do hla­vy, když mu dával poku­tu za špat­né par­ko­vá­ní. Mrtvým se měl stát ser­žant Richard Radetich, kte­rý sku­teč­ně zemřel týden před­tím kul­kou do hla­vy. SFPD však popře­lo, že by s tím měl Zodiac něco spo­leč­né­ho a tak tato vraž­da zůsta­la neob­jas­ně­ná. V dal­ším dopi­se poslal popsa­nou mapu San Francisca, ve kte­ré udě­lal zkří­že­ný kruh, kte­rý při­po­mí­nal hodi­no­vý čísel­ník a do něj vepsal čís­la 3, 6 a 9. Po roz­luš­tě­ní této šif­ry měli poli­cis­té najít údaj­né mís­to, kde se nalé­zá bom­ba pod škol­ním auto­bu­sem. Nikdy však neby­la žád­ná nale­ze­na. Navíc začal psát do kaž­dé­ho dopi­su aktu­ál­ní skó­re mezi ním a poli­cií.

26. čer­ven­ce 1970 při­šla zprá­va s tex­tem pís­ně The Mikado, kte­rý si upra­vil pod­le sebe psal v něm o své ces­tě a muče­ní otro­ků. Pod to napsal sko­ré Zodiac 13= SFPD 0.

7 .říj­na 1970 obdr­žel Chronicle tři dopi­sy pocá­ka­né krví opět od Zodiaca. Text byl sle­pe­ný z vystřih­nu­tých pís­men a zakon­če­ný tři­nác­ti díra­mi. Vyšetřovatelé ten­to­krát ozna­či­li dopis za pra­vý a roz­je­li pát­rá­ní po dal­ších obě­tech. Do té doby totiž měli pocit, že se jim jen někdo vysmí­vá a posled­ní dopi­sy posí­lá pou­hý napo­do­bo­va­tel Zodiacova sty­lu.

27. říj­na 1970 obdr­žel redak­tor Chronicle Paul Avery výhruž­ný dopis pode­psa­ný Zodiacem. Byl v něm napsá­no, že je odsou­ze­ný a bude potres­tán. Avery vzal hroz­bu váž­ně a začal mít oba­vy o svůj život. Proto napsal titul­ní strán­ku o Zodiacovi a jeho posel­ství. Brzy na to dostal opět dopis ten­to­krát však ano­nym­ní, ve kte­rém byla popsá­na spo­ji­tost se čty­ři roky sta­rou nevy­ře­še­nou vraž­dou vyso­ko­škol­ské stu­dent­ky Cheri Jo Batesové, kte­rá zemře­la 400 mil od San Francisca v Greater Los Angeles Area. Tehdy osm­nác­ti­le­tá stu­den­ta Batesová trá­vi­la v roce 1966 večer v knihov­ně. Ve 22:30 usly­še­li lidé křik na uli­ci a zavo­la­li poli­cii. Když ve dvě ráno poli­cis­té našli mezi dvě­ma domy opuš­tě­né auto šli to obhléd­nout. Asi sto yar­dů od něj leže­la ubo­da­ná dív­ka. Její roz­bi­té hodin­ky se zasta­vi­li na čase 0:24. Vyšetřovatelé si však mys­lí, že umře­la dří­ve. Navíc se jim na mís­tě činu poda­ři­lo udě­lat odli­tek ze sto­py po vojen­ské botě.

29. lis­to­pa­du 1966 při­šlo na poli­cej­ní sta­ni­ci v Riversade i dení­ku Riverside Press-Enterprise dopis s při­zná­ním psa­ný na stro­ji. V němž se autor při­zná­vá k vraž­dě a pro­hla­šu­je, že Batesová není prv­ní a  ani posled­ní jeho obě­tí. V pro­sin­ci 1966 byla v knihov­ně Riverside Community nale­ze­na vyře­za­ná podiv­ná báseň, kte­rou kali­forn­ský spe­ci­a­lis­ta na porov­ná­vá­ní písma Sherwood Morrill ozna­čil za Zodiacův ruko­pis.

30.dubna 1967 dostal otec zavraž­dě­né i novi­ny dal­ší dopis od Zodiaca, kte­rý v něm napsal pou­ze větu: ‘‘Batesová muse­la zemřít, budou dal­ší‘‘ (půl roku po její smr­ti). 13.března 1971, sko­ro čty­ři měsí­ce po prv­ním dopi­se, dostal Paul Avery dal­ší dopis od vra­ha v němž popi­su­je dal­ší detai­ly z oné vraž­dy. Jenže odbor­ní­ci si všim­nou růz­ných nesrov­na­los­tí ve sty­lu písma a moc nevě­ří, že by ten­to­krát psal sám Zodiac.

22. břez­na 1971 dostal Avery dal­ší dopis v němž se vrah při­zná­vá k vraž­dě Donny Lassové. Jednalo se o půlro­ku pohře­šo­va­nou dív­ku, kte­rá zmi­ze­la 6. září 1970. Pracovala jako ošet­řo­va­tel­ka v hote­lu Sahara Tahoe. Poslední paci­ent od ní ode­šel v 1:40 ráno a od té doby jí už nikdo nevi­děl. Ráno našla uklí­zeč­ka její špi­na­vou uni­for­mu a boty v kan­ce­lá­ři zaba­le­né do papí­ro­vé­ho pyt­le. Auto zůsta­lo zapar­ko­va­né před jejím apart­má a ani v bytě neby­ly žád­né znám­ky cizí­ho vnik­nu­tí. Ještě ten den obdr­žel její zaměst­na­va­tel i nad­ří­ze­ný záhad­ný tele­fo­nát od cizí­ho muže, kte­rý tvr­dil, že Lassová muse­la opus­tit měs­to kvů­li rodin­ným důvo­dům. Policie jí dala na seznam pohře­šo­va­ných osob, ale její tělo neby­lo nikdy nale­ze­no.

13. lis­to­pa­du 1972 otisk­ly novi­ny Vallejo Times-Herald pří­běh poli­cej­ní­ho detek­ti­va Billa Bakera, kte­rý v něm popi­su­je okol­nos­ti vraž­dy jed­no­ho man­žel­ské­ho páru ze Santa Barbary, kte­rou při­pi­su­je na Zodiacovo kon­to. V červ­nu 1963 pět a půl roku před prv­ní ofi­ci­ál­ní vraž­dou na Lake Herman Road byli zastře­le­ni stře­do­ško­lák Robert Domingos a  jeho snou­ben­ka Linda Edwardsová na plá­ži blíz­ko Lompoc. Policie teh­dy zjis­ti­la, že se vrah poku­sil obě­ti svá­zat, ale ti se z pout dosta­li a dali se na útěk. Vrah je však oba stře­lil něko­li­krát do zad a poslé­ze i do hru­di zbra­ní ráže 55. Jejich mrt­vo­ly poté odtá­hl do neda­le­ké les­ní cha­ty, kte­rou se poku­sil neú­spěš­ně zapá­lit.

Zodiac se potom téměř tři roky neo­zval, ale 29. led­na 1974 dostal Chronicle dal­ší dopis ve kte­rém opět poslal kou­sek tex­tu z pís­ně The Mikado a sko­ré Zodiac 37= SFPD 0. 4.února jim poslal dal­ší dopis ve kte­rém se nalé­za­lo vysvět­le­ní slo­va zabí­jet ve sta­ré norš­ti­ně. 8.května 1974 při­šel dal­ší dopis a v něm stíž­nost na film Badlands, zakon­če­ná dota­zem zda může str­há­vat pla­ká­ty toho fil­mu na uli­cích. Zcela jed­no­znač­ně se jed­na­lo o dal­ší výsměch poli­cej­ním slož­kám a pra­vost Zodiacova písma byla s urči­tos­tí pro­hlá­še­na za pra­vou. 8. čer­ven­ce 1974 při­šel ano­nym­ní dopis s dal­ší stíž­nos­tí na jed­no­ho z redak­to­rů Marca Spinelliho. Autor se pode­psal jako Red Phantom, ale spo­ji­tost z vra­hem se nepro­ká­za­la, tak­že šlo zřej­mě jen o nemíst­ný vtip něja­ké­ho pisál­ka.

Další čty­ři roky se Zodiac neo­zval a až dopis z 24. dub­na 1978 vyvo­lal vel­ký roz­ruch. Zprvu byl ozna­čo­ván za auten­tic­ký, ale postu­pem času ho zkou­ma­li tři exper­ti na pra­vost písma a nako­nec vyvrá­ti­li, že by se jed­na­lo o vra­ho­vo písmo. Naopak byl obvi­něn detek­tiv Toschi, kte­rý měl prý údaj­ně oko­pí­ro­vat vra­ho­vo písmo, aby ho tak po čase zase zvi­di­tel­nil a mohl tak pří­pad zno­vu oži­vit. Toschi se nako­nec při­znal k napsá­ní dopi­su, ale popřel že by měl něco spo­leč­né­ho s padě­lá­ním ostat­ních Zodiacových dopi­sů. Nakonec z toho vyšel bez úho­ny. Dodnes se však přes­ně neví, kolik dopi­sů bylo oprav­du napsá­no samot­ným Zodiacem a kolik z nich bylo jen bez­cen­ným paděl­kem někte­ré­ho ze cti­te­lů.

Přestože Zodiac nebyl nikdy dopa­den, byl na sezna­mu jeden muž, kte­rý figu­ro­val po celou dobu na sezna­mu hlav­ních pode­zře­lých. Nebyl jim nikdo jiný než Arthur Leigh Allen. Nikdy však nebyl obvi­ně­ný pro nedo­sta­tek přímých důka­zů, přes­to­že se o to vyšet­řo­va­te­lé nejed­nou pokou­še­li. Byl také jedi­ným u koho byla pro­ve­de­na důklad­ná domov­ní pro­hlíd­ka. Allen však usta­vič­ně popí­ral, že by měl z vraž­da­mi něco spo­leč­né­ho. Dokonce byl k pří­pa­du nasa­zen jeden ze dvou pře­ži­vších Michael Mageau, kte­rý pře­žil stří­le­ní 4. čer­ven­ce 1969 a do té doby se ukrý­val. Ten bez zavá­há­ní ozna­čil na jed­né z před­lo­že­ných foto­gra­fií prá­vě Allena. Ten však v roce 1992 zemřel na selhá­ní led­vin. Přesto dosta­li vyšet­řo­va­te­lé mož­nost v roce 2002 porov­nat jeho DNA se sli­na­mi zís­ka­né z jed­né Zodiacovy znám­ky. Stejnou zkouš­ku pro­ved­li i u jeho pří­te­le Chaneyho, ale DNA se nesho­do­va­la ani u jed­no­ho. Přsto všech­no si odbor­ník na Zodiaca Robert Graysmith dovo­lil tvr­dit, že od té doby co Allen zemřel, pře­stal dostá­vat otrav­né tele­fo­ná­ty upro­střed noci. Od té doby se už nikdo neo­zval.

Od roku 2004 se sko­ro pra­vi­del­ně kaž­dý rok obje­ví někdo kdo tvr­dí, že jeho pří­buz­ný byl Zodiac. Do dneš­ní­ho dne ten­to pří­pad zůstal ote­vře­ný ve měs­tech Napa County a Riverside. Podobně tomu je i ve Vallejo, kte­ré sice pří­pad už uza­vře­lo, ale ochot­ně stá­le spo­lu­pra­cu­je.

Zodiacovy zlo­či­ny a dopi­sy inspi­ro­va­ly k nato­če­ní něko­li­ka veli­ce zají­ma­vých doku­men­tů, fil­mů i k napsá­ní mno­ho­strán­ko­vých knih. Nejznámější se sta­la bib­li­o­gra­fic­ká kni­ha Roberta Graysmitha (Zodiac), kte­rá se dočka­la obrov­ských ova­cí po celém svě­tě.

Natočilo se i něko­lik fil­mů z nich - za zmín­ku sto­jí urči­tě ver­ze z roku 2005 a nej­no­věj­ší od Davida Finchera (2007). Druhá jme­no­va­ná je prá­vem ozna­čo­va­ná jako nej­lep­ší. Režisér David Fincher se v rám­ci natá­če­ní fil­mu osob­ně setkal s něko­li­ka lid­mi, kte­ří se v té době podí­le­li na vyšet­řo­vá­ní. Ať už jako svěd­ci či pří­mo vyšet­řo­va­te­lé. Hodně mu pomoh­ly i samot­né poli­cej­ní zázna­my a hlav­ně svě­dec­tví těch, jenž byli teh­dy upro­střed vše­ho dění. Mezi lid­mi kte­ří byli ochot­ni spo­lu­pra­co­vat byli napří­klad oba vyšet­řo­va­te­lé Bill Armstrong, Dave Toschi, nebo pře­ži­vší Michael Mageau. A samo­zřej­mě mno­ho dal­ších.

Seznam pro­ká­za­ných obě­tí (počet 5)
David Arthur Faraday (17)
Betty Lou Jensen (16)
Darlene Elizabeth Ferrin (22)
Cecelia Ann Shepard (22)
Paul Lee Stine (29)

Další mož­né obě­ti u kte­rých poli­cie nepro­ká­za­la Zodiacovu účast
Cheri Jo Bates (18)
Robert Domingos (18)
Linda Edwards (17)
Donna Lass (25)

Ti co pře­ži­li:
Michael Renault Mageau (19)
Bryan Hartnell (20)
Kathleen Johns (22)

---