Štítek: David Patrick Kelly

Netradiční film nato­če­ný pod­le komi­xo­vé před­lo­hy Jamese O’Barry. Příběh je nejen pozna­me­na­ný život­ní tragé­dií auto­ra komi­xu (opi­lý řidič mu zabil snou­ben­ku), ale i tra­gic­kou smr­tí samot­né­ho před­sta­vi­te­le hlav­ní role, Brandona...

Někdo je schop­ný pro úspěch i zabí­jet. Jiný musí zemřít, aby se stal legen­dou! Rokový muzi­kant Eric a jeho snou­ben­ka Shelly jsou zavraž­dě­ni čtyř­člen­ným gan­gem. Za jejich smrt však nebyl...

Mám rád žánro­vé sty­lov­ky. Mám rád fil­my, kte­ré se zamýš­le­jí nad růz­ný­mi otáz­ka­mi. Mám rád fil­my, kte­ré pře­kra­ču­jí svo­je hra­ni­ce a zasa­hu­jí do více žánrů. Ale musí to fun­go­vat. A...

Kdysi lidé věři­li, že když někdo zemře, vrá­na zane­se jeho duši do země zemře­lých. Ale občas se sta­ne něco tak špat­né­ho, že spo­lu s ní při­ne­se i obrov­ský smu­tek a...

Nejdříve však ujas­ním, jak je to s tím pořa­dím. Clint Eastwod si chtěl doza­jis­ta po osca­ro­vém Million Dollar Baby dopřát dal­ší skvě­lý film, avšak ten­to­krát zabrouz­dal do váleč­né­ho žán­ru. A...

John Wick je zabi­ják na odpo­čin­ku, kte­rý by se nej­ra­dě­ji zavřel ve svém domě a vzpo­mí­nal na mrt­vou ženu. Přesto musel oprášit své zbra­ně a dát za vyu­če­nou jed­né par­tě...

Smutné pro­bu­ze­ní do prázd­né­ho bytu Johna Wicka nena­pl­ňu­je žád­nou rados­tí. Všechno mu při­po­mí­ná milo­va­nou ženu, kte­rá náh­le umí­rá. John pro­pa­dá smut­ku a chmur­nou nála­du v roz­lehlém domě naru­ší až návště­va zásil­ko­vé...

Až nyní jsem se koneč­ně dostal k tomu, abych zhlé­dl již při svém vzni­ku legen­dár­ní Vránu. Komiksové sním­ky jsou v dneš­ní době na den­ním pořád­ku, ale v roce 1993 se...

Bylo, neby­lo.. za deva­te­ro řeka­mi a hora­mi.. áále pen­drek! Víte vy co? Když se vám jas­ně řek­ne, abys­te nena­sí­ra­li furt „Džonyho Strašáka“ Wicka, tak se asi moc dob­ře ví, proč...

Novinky to mají snad­né. Na digi­tál­ních nosi­čích vychá­zí půl roku po jejich kino­vé pre­mi­é­ře. Starší fil­my to mají už těž­ší, je potře­ba o nich napsat, pro­to­že je tře­ba jenom vět­ši­na...