Tajemství loňského léta - Nové pokračování známého slasheru

Zdroj: Sony Pictures

Hodnocení článku

(1 hlasů, průměr: 4,00 z 5)

Načítám počet zobrazení...

Pětice kamarádů nechtěně způsobí smrtelnou autonehodu. Rozhodnou se, že zatají svůj podíl na ní a uzavřou dohodu, ve které přísahají, že si své strašlivé tajemství odnesou do hrobu, než aby čelili následkům. O rok později se jejich minulost vrací a oni jsou nuceni čelit děsivé pravdě: někdo ví, co loni v létě udělali... a chce se jim pomstít. Když jednoho po druhém začne pronásledovat tajemný zabiják, zjistí, že se to už někdy stalo a obrátí se o pomoc na dva přeživší legendárního Southportského masakru z roku 1997...

Poté, co Kevin Williamson napsal původní Vřískot z roku 1996, napsal také slasher Tajemství loňského léta z roku 1997. Slasher, ve kterém vrah s rybářským hákem naháněl Jennifer Hewitt, Freddieho Prinze Jr., Sarah Michelle Gellar, nebo Ryana Phillippeho. Jedná se o slasher, který je v popkulturním povědomí udržován také proto, že se s prvním Vřískotem jedná o jeden ze dvou hlavních filmů, ze kterých si utahuje první Scary Movie. Už v roce 1998 tu poté bylo Tajemství loňského léta 2: Rok poté, ve kterém došlo k návratu Hewitt i Prinze. A i přes fakt, že otevřený konec lákal na klasické Tajemství loňského léta 3, na to nakonec došlo v roce 2006 v podobě takového toho klasického direct-to-video sequelu, který nemá s původními filmy (téměř) nic společného. Žijeme ovšem v době, kdy se díky úspěšným návratům Halloweenu nebo Vřískotu jen málokterá (minimálně ve své době) úspěšná hororová série nechat spát.

Nové Tajemství loňského léta tak přichází 28 let po uvedení původního filmu a jsou u toho také přeživší postavy Julie James (Hewitt) a Ray Bronson (Prinze). A zároveň nejen spousta nových postav, ale také nový tvůrce. Jennifer Kaytin Robinson viděla původní film ve svém dětství a dle vlastních slov se snažila originálu přiblížit, zároveň se ovšem postarat o to, aby zůstal nový film svěží. Snadno se tak dalo věřit tomu, že nové Tajemství loňského léta bude film, který sedne každému fanouškovi původního filmu, kdy se navíc nový film může díky účasti Hewitt a Prinze opřít o dávku nostalgie. Jak ovšem padne v tomto filmu „nostalgie je přeceňovaná.“

V původním filmu šlo o krk čtveřici ústředních postav, tentokrát je hlavních postav pět. Jsou krapet starší, přesto pořád ve fázi dospívání, také zhřeší a způsobí zřejmě něčí smrt. A pak už jenom stačí čekat na posun v čase o rok, anonymní vzkaz, následně už také zjevení tajemného vraha s rybářským háčkem, který postupně začne jít pětici po krku. Nové oběti tak mají zřejmou výhodu pouze v tom, že nadále žijí přeživší původního rybářského masakru, neznamená to ovšem, že je hned zaručen jejich šťastný konec. A tak se občas zjeví zabiják, který nutně nemusí zkřivit vlásek pouze ústřední pětici, pro mnohé možná přijde i nějaký zásadní zvrat. Pokud tedy u filmu nebudou náhodou přemýšlet a zvrat neprokouknou už během první indicie. Docela rychle se totiž ukáže, že nejzajímavější na nejnovějším Tajemství loňského léta je předvídatelnost příliš jednoduchého scénáře.

To, že má Robinson zřejmě ráda původní film, je naprosto v pořádku. Na druhou stranu by to neměl stačit jako argument k tomu, aby si měla natočit film z tohoto světa, který bude možná přístupnější generaci Z, jeho existence se ovšem jinak obhajuje docela těžko. Především i proto, že už původní film je poměrně zapadlý slasher. Seznamujeme se sice s ústřední pěticí postav, kdy skoro všechny hrají více či méně dobří herci, už prvních pět minut, kdy musí hloupému divákovi dialogy vše vysvětlovat, neskutečně šustí papírem. Postavy nepřirozeně komentují svou minulost, protože mají jejich kamarádi zřejmě děravou paměť. A pak dojde k té tragédii, přesunu o rok a legacy sequelu, který se až příliš inspiruje pátým Vřískotem (především scénami, které se nějak snaží pracovat s napětím a diváckými očekáváními). Chybí invence a snaha přijít s něčím krapet novým, se zmíněnou nostalgií to poté film někdy až přehání. Je nicméně pravdou, že kdyby se někdo pokusil někomu vysvětlit, jak přesně do děje filmu zapadne jeden z terčů původního vraha, pravděpodobně by mu to nešlo uvěřit. A tohle podivné rozhodnutí má minimálně šanci leckoho probudit z letargie.

Nejvíce úsměvné je to právě v těch momentech, kdy se nové Tajemství loňského léta zřejmě vydává ve směru Vřískotu i skrze komentáře k hororovému žánru. Jenomže právě tyto meta komentáře dávaly u Vřískotu smysl, protože se s nimi pracovalo již od původního filmu z roku 1996. Komentáře o klišé tady nedávají moc smysl, stejně tak jako komentáře o tom, že by muži měli více chodit na terapie a ženy by se v dnešní době neměly označovat za šílené. Scénář Robinson a Sama Lanskyho jako by tápal a nevěděl, čím přesně chce být. A především právě těmito typy komentářů chce působit jako chytřejší film, než jakým ve skutečnosti je.

Nové postavy se zřejmě i snaží reflektovat postavy z minulého filmu (Madelyn Cline je nová Sarah Michelle Gellar, Chase Sui Wonders zřejmě nová Jennifer Love Hewitt...), i se vztahy mezi hlavními postavami poté nepracuje nejlépe. Je tu náznak hned několika milostných linek (především i proto, že je minimálně Ava v podání Wonders bisexuální), na žádnou z nich ovšem není prostor, protože tu pořád přeci jen má prim hrát ono řádění tajemného vraha. Hewitt a Prinze Jr. se tak alespoň dočkají po letech nějakého výraznějšího mediálního prostoru, především u Prinze Jr. ovšem platí, že i když se v době své největší slávy motal kolem rolí Supermana, Batmana či Spider-Mana, byl to vždycky spíše hezounek nežli dobrý herec. A i když se tak možná s jeho postavou zvládá pracovat docela zajímavým způsobem, Prinze na to úplně nemá herecký rejstřík, protože mu lépe jdou jiné věci. I účast Prinze ovšem paradoxně patří mezi nejzajímavější věci na tomto filmu.

I když poté chvílemi může působit, že se vrah alespoň částečně utrhne ze řetězu, vlastně se i jeho řádění vydává poměrně bezpečnou cestou. Aktuální primadona mluví o zvěrokruhu, postavy se chovají realisticky především v přístupu k tomu, jak umírají jejich známí a blízcí, tenhle sequel po letech navíc až příliš sází na humor, a to i v momentech, kdy jednoduše není na místě. I když poté zmíněné meta komentáře k novému Tajemství loňského léta dvakrát nesedí, přece jenom patří i ty mezi nejzajímavější prvky, především v momentě, kdy se ukazuje, že by město Southport zřejmě bylo rádo, aby se na původní vraždy zapomnělo. To, jak se s tímhle motivem pracuje, je ovšem věc druhá. Film tak táhnou nahoru především noví herci, kdy se o většině z nich dá říct, že mají zřejmě talent a dokážou i z nepříliš dobře napsaných postav něco vykřesat. Tajemství loňského léta se ovšem kromě nich doporučuje docela těžko, vyloženě zabrat nejspíše může u nepříliš náročných hororových diváků anebo vyložených fanoušků celé série. Pokud někdo náhodou nezapadá ani do jedné z těchto skupin, má dost pravděpodobně smůlu.

V době, kdy se vrací spousta slasherových sérií do kin, nemohlo asi Tajemství loňského léta zůstat pozadu, v tomto stavu by ovšem vlastně moc nevadilo, kdyby si dalo pauzu ještě delší. Sympatičtí mladí herci s nepříliš dobrým scénářem moc nesvedou, Jennifer Kaytin Robinson je zřejmě fandou původního filmu, zároveň ovšem dost jasně dokazuje, že fandovství by nemělo být nutnou podmínkou k tomu, aby daný tvůrce dostal šanci natočit nové zpracování svého oblíbeného filmu. Nepřichází s nějakým zajímavým a kreativním příspěvkem, spíše filmem, který hodně sází na nostalgii a myslí si, že to může stačit. Holt nestačí. Je velmi pravděpodobné, že to bude mnohým fanouškům původního filmu stačit, technicky je tím ovšem nové Tajemství loňského léta zapovězené komukoliv jinému...

PS: Film má po-titulkovou scénu, k jejímu pochopení je ovšem potřeba vidět Tajemství loňského léta 2: Rok poté.