Temný dům – mytologie sebevraždy

Možná to nevy­pa­dá, ale Filmfanatic má rád horo­ry. Tedy kva­lit­ní horo­ry. Což nej­spíš dává odpo­věď na otáz­ku, proč jich ve svých recen­zích nemám více. Je to žánr, kte­rý byl u nás komu­nis­tic­kým reži­mem ozna­čo­ván za úpad­ko­vý a sto­jí na okra­ji zájmu fil­mo­vých kri­ti­ků i dnes. Všeobecně totiž bývá pova­žo­ván za poně­kud pokles­lý žánr. Jeho cílem totiž je vyvo­lat v divá­ko­vi pocit stra­chu nebo děsu a toho dosa­hu­je pře­de­vším este­ti­kou podá­ní. Méně svou obsa­ho­vou strán­kou.

PSYCHOLOGIE
U horo­rů pro­to vel­mi čas­to vítě­zí for­ma nad obsa­hem, což inte­lek­tu­ál­ním divá­kům jak­si nevo­ní. Já mys­lím, že je na mís­tě oce­nit fil­mo­vé řemes­lo i v tako­vých pří­pa­dech, ale to je téma na samo­stat­ný člá­nek, kte­rý snad Filmfanatic také jed­nou sepí­še. Temný dům dis­po­nu­je krom mra­zi­vé atmo­sfé­ry i sil­nou vnitř­ní myš­len­kou, tak­že rov­nou pro­zra­dím, že jde o nad­prů­měr­ně kva­lit­ní horo­ro­vou podí­va­nou.

NOVÁ HOROROVÁ HVĚZDA
Aby také ne, když na reži­sér­ské ses­li seděl David Bruckner, kte­ré­ho Filmfanatic dob­ře zná už ze sty­lo­vé anta­lo­gie Southbound a mys­te­ri­óz­ní­ho výle­tu do skan­di­náv­ských lesů The Ritual. Oba fil­my dosta­ly na mém hod­no­ce­ní 5/7 a ani ten­to­krát Bruckner nešlá­pl ved­le.

ZASE JEDNA CHATA U JEZERA
Beth (vyni­ka­jí­cí Rebecca Hall) se vyrov­ná­vá s neče­ka­nou sebe­vraž­dou své­ho man­že­la. Truchlení pro­ží­vá v jejich domě na bře­hu jeze­ra a poma­lu zjiš­ťu­je, že své­ho milo­va­né­ho nezna­la tak dob­ře, jak si mys­le­la. Jaká tajem­ství vlast­ně skrý­val?

VIDÍTE TO?
Film najíž­dí na hut­nou atmo­sfé­ru pozvol­na a čas­to hra­je s divá­kem hru, kdy bur­cu­je jeho fan­ta­zii, aby si v zábě­ru našla něco zne­po­ko­ju­jí­cí­ho sama. Pokud vám tako­vý pří­stup nese­dí, nej­spíš vás Temný dům pří­liš neo­slo­ví. Filmfanaticovi však prá­vě tako­vý recept zaru­ču­je podí­va­nou, při kte­ré se ježí chlu­py na rukou!

Temné tajem­ství pod povr­chem spo­ko­je­né­ho man­žel­ství jsem sice odha­lil až neče­ka­ně brzy, ale méně zku­še­ný divák zůsta­ne v pří­jem­ném oče­ká­vá­ní o pozná­ní déle. Bethy jde s pomo­cí svých vizí vstříc odha­le­ní šoku­jí­cí rea­li­ty a závěr je atmo­sfé­ric­ký až na půdu. Scéna u zamlže­né­ho zrca­dla vám zaru­če­ně zved­ne srdeč­ní tep!

Sympatická je i sna­ha o navo­ze­ní hlub­ší myto­lo­gie, tak­že po závě­reč­ných titul­cích může­te vese­le roz­mýš­let nad vše­mi moti­vy, detai­ly i význa­mem sno­vých sek­ven­cí. Filmfanatic je rád, že ved­le Jamese Wana se nej­spíš zro­di­la dal­ší hvězda horo­ro­vé­ho žán­ru.

---