Útěk z Hašim (2017)

Jedním slo­vem WAU! Seung-Wan Ryoo po sluš­ném Veteránovi a skvě­lé Berlínské Misi pře­chá­zí z akč­ní­ho žán­ru do Historicko-Válečného a nato­čil nejen nej­draž­ší, ale záro­veň nej­lep­ší film z Koree, co jsem letos viděl. Hvězdné herec­ké obsa­ze­ní je doslo­va pohla­ze­ní na srdci- Můj oblí­be­nec Hwang Jeong- Min s  So Ji- sub a nová mla­dá bojo­vě zdat­ná hvězda Song Joong-ki hra­jí nesku­teč­ně dob­ře. Film popi­su­je udá­los­ti drs­né­ho Koncentračního tábo­ra, kde jsou Korejci nuce­ni těžit uhlí pod přís­ným Japonským dohle­dem na ost­ro­vě upro­střed Oceánu. Atmosféra je doslo­va str­hu­jí­cí, správ­ně špi­na­vá a vel­mi bez­na­děj­ná. K akci nemám abso­lut­ně žád­né výhra­dy, je vel­mi roz­ma­ni­tá a je jí spous­ta. Úžasné jsou výbuchy v Dolech, či per­fekt­ní bom­bar­do­vá­ní z leta­del a celéj film vrcho­lí půl hodi­no­vým útě­kem, kte­rý je nejen vel­ko­le­pě nato­če­ný ( Hollywood může závi­dět), ale také vel­mi rea­lis­tic­ky a syro­vě zob­ra­ze­ný, není nou­ze o mrt­vé děti či ženy a hra­ni­ce nási­lí dosa­hu­je Korejského vrcho­lu( Orgasmů jsem měl při fil­mu nespo­čet) Do toho vše­ho sil­né emo­ce, kde jsem pro­řval půl fil­mu. Skvělá výpra­va, úžas­ný soun­d­track, parád­ní akce, sluš­ná por­ce nási­lí. Tomu říkám kur*va film. 95%

---