#30 - Neviňátka (1961)

A zase jed­ny děti, s nimiž to není úpl­ně v pořád­ku. Jsou to démo­ni? Jsou posed­lé? Kdo na to vlast­ně doká­že odpo­vě­dět? Slečna Giddensová v podá­ní Deborah Kerr urči­tě ne.

Neviňátka

The Innocents

Velká Británie, 1961, 100 minut

Režie:Jack Clayton

Scénář: Truman Capote a William Archibald pod­le romá­nu Henryho Jamese

Hrají:

Deborah Kerr (Miss Giddens)

Martin Stephens (Miles)

Pamela Franklin (Flora)

Megs Jenkins (Mrs. Grose)

Pro krás­ný atmo­sfé­ric­ký horor se zno­vu podí­vá­me do Velké Británie a podru­hé se v našem exkur­zu setká­vá­me s ďábel­ský­mi dět­mi. Anebo je všech­no tro­chu jinak? No, ono vlast­ně těž­ko říct. Po zhléd­nu­tí fil­mu má divák zvlášt­ní pocit – sta­lo se to všech­no, ane­bo to byla jen ilu­ze? A sku­teč­ně, jed­na jas­ná odpo­věď nee­xis­tu­je a kaž­dý divák se na film musí dívat ze své­ho pohle­du a sám si určit, jaká je prav­da a zda ji vůbec potře­bu­je hle­dat.

Pokračuje se v tra­di­ci čer­no­bí­lé­ho fil­mu, i když nut­no říci, že čer­né a bílé postup­ně začne v horo­ru ubý­vat, niko­li natr­va­lo. Černá a bílá se stá­le vra­ce­jí, i když v mno­hem men­ší míře. Zpět k „Neviňátkům“. Název fil­mu jed­no­znač­ně pou­ka­zu­je na to, že zde budou vystu­po­vat děti. A vzhle­dem k tomu, že se jed­ná o film horo­ro­vý, lze před­po­klá­dat, že role dětí nebu­de prá­vě lás­ky­pl­né a naiv­ní, ale že se posta­ví na dru­hou stra­nu bari­ká­dy a budou to prá­vě děti, kte­ré budou ztě­les­ně­ním zla. Poprvé jsme se s tím setka­li ve fil­mu Bad Seed, kde sku­teč­ně feno­me­nál­ní výkon poda­la Patty McCormack. A poz­dě­ji nás o tom, že děti mohou být zplo­zen­ci ďáb­la, pře­svěd­čí i Damien ve fil­mu „Omen“. Tentokrát se na nás ale chys­tá rov­nou dvo­ji­ce roz­to­mi­lých dětí – díven­ka Flora a její star­ší bra­tr Milese. A tím, kdo má sná­šet jejich nástra­hy je pečo­va­tel­ka, sleč­na Giddensová.

Na prv­ní pohled se zdá všech­no v pořád­ku. Děti nema­jí rodi­če, a tak se o ně „sta­rá“ strýc, a to v zastou­pe­ní opa­t­rov­nic jako je sleč­na Giddensová. Již v úvo­du se doví­dá­me o tom, že před­cho­zí pečo­va­tel­ka zemře­la, a to za poměr­ně nejas­ných okol­nos­tí. Ale na tom ješ­tě není nic tak div­né­ho. Skutečně zvlášt­ní věci se dějí až ve chví­li, kdy se sleč­na Giddensová obje­vu­je pří­mo v síd­le, kde na ni již čeká Flora a poz­dě­ji se při­dá i Miles, kte­rý je vyho­zen ze ško­ly – za násil­né cho­vá­ní. Od Milesova pří­cho­du není v domě klid. Slečna Giddensová má vidi­ny. Alespoň si to zpo­čát­ku mys­lí. Ale poz­dě­ji zís­ká pode­zře­ní, že obě děti jsou posed­lé duchem býva­lé pečo­va­tel­ky a býva­lé­ho správ­ce, kte­ří mezi sebou měli cosi jako „živo­čiš­ný sexu­ál­ní poměr“.

A teď se prá­vě dostá­vá­me k pod­sta­tě samot­né­ho fil­mu. Co vlast­ně zachy­cu­je? Sledujeme pří­běh ženy, kte­rá se sna­ží zachrá­nit děti před moc­nost­mi zla? Anebo sle­du­je­me pří­běh ženy, kte­rá se zbláz­ni­la a nedo­ká­že roze­znat rea­li­tu od snu, čímž trpí prá­vě a pře­de­vším děti. Malou Floru vydě­sí tak, že ta celou noc trpí hys­te­ric­ký­mi záchva­ty a musí odjet ze síd­la. A Miles? No ten nedo­pad­ne o nic lépe. O dvoj­znač­nos­ti fil­mu svěd­čí něko­lik fak­tů. Úplný úvod, kde sle­du­je­me záběr na polo­ší­le­nou ženu, kte­rá chce jen pomo­ci dětem. Fakt, že vět­ši­nu vidin, kte­ré sleč­na Giddensová má, nikdo jiný nevi­dí, a také sku­teč­nost, že nikde není potvr­ze­no, že děti jsou ovlá­dá­ny podiv­ný­mi sila­mi, i když názna­ky nechy­bí. Například Milesovo cho­vá­ní a pocho­pe­ní sexu­a­li­ty, kdy při jeho polib­ku na dobrou noc pros­tě zamra­zí. Takhle se dítě se ženou nelí­bá. Anebo finá­le, kde sku­teč­ně není jis­té, jest­li je posed­lý, či niko­li.

Velkou pochva­lu si opět zaslou­ží hereč­tí před­sta­vi­te­lé od Deborah Kerr v hlav­ní roli až ke dvě­ma dětem, kdy hlav­ně Miles hra­je sku­teč­ně skvě­le a není v někte­rých momen­tech o nic méně děsi­vý než Patty McCormack v Bad Seed. Úžasná je také sku­teč­nost, že si Clayton vysta­čil pou­ze s cel­kem deví­ti her­ci. Kromě her­ců vyzdvi­hu­ji i pro­stře­dí, v němž se film ode­hrá­vá. Jedná se o sta­rosta­vov­skou Anglii, kde se ctí zvy­ky, všich­ni cho­dí vhod­ně oble­če­ni a ženy nosí jedi­ně suk­ně. Skvěle to kon­tras­tu­je s fil­mem, kte­rý je nád­her­nou ukáz­kou toho, jak nato­čit skvě­lý horor, aniž by se zde obje­vi­la něja­ká krev. Neříkám, že s krví je to špat­né, to vůbec ne, ale chci jen podotknout, že to jde i bez ní.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Skvělá atmo­sfé­ra, kte­rá je sil­ně kon­cen­t­ro­va­ná po celou dobu fil­mu, skvě­lé herec­ké výko­ny a nejas­ný závěr, kte­rý nutí k zamyš­le­ní. Rozhodně film, kte­rý si zaslou­ží vyso­ká hod­no­ce­ní, a to i vzhle­dem ke své­mu stá­ří.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Někomu může vadit nejas­nost fil­mu, mož­ná i pro­stře­dí.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 7.10.2019

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---