Assassin’s Creed Valhalla: Ragnarök: mýtická inspirace Dawn of Ragnarök

(zatím nehodnoceno)

Loading...

10. břez­na Assassin’s Creed Valhalla při­chá­zí pří­běh zká­zy s Dawn of Ragnarök, nej­vět­ším roz­ší­ře­ním v his­to­rii série. S pomo­cí Valky se Eivor opět pono­ří do Odinových vzpo­mí­nek, když se bůh vydá­vá na nebez­peč­nou ces­tu, aby zachrá­nil jejich syna Baldra a pře­žil obá­va­né pro­roc­tví Ragnarök.

V jádru je Dawn of Ragnarök pří­bě­hem o rodi­čích, kte­ří hle­da­jí své­ho une­se­né­ho syna. Surtr, pán ohni­vé­ho Muspelheimu, napa­dl trpas­li­čí říši Svartalfheim a drží Baldra v zaje­tí. Odin (ali­as Havi) bude muset pro­zkou­mat oblast, kde pomo­cí síly Hugr-Rip ukrad­ne a vyu­ži­je síly Jotnarů i Muspelů, a také vyhle­dat trpas­li­čí spo­jen­ce v jejich skry­tých úkry­tech. Uprostřed toho­to dob­ro­druž­ství se obje­vu­je hroz­ba Ragnaröku, pro­to­že Svartalfheim zapla­ví řeky ledu a mag­ma­tu na poza­dí koře­nů Yggdrasilu.

Assassin’s Creed Valhalla se uká­zal být boha­tým zdro­jem lore pro fanouš­ky Řádu asa­sí­nů i vikingské kul­tu­ry a ply­nu­le je pro­po­jil do jedi­neč­né myto­lo­gie, kte­rá je pro tuto sérii ende­mic­ká, ale tepr­ve se dotkl povrchu pří­bě­hů, kte­ré sever­ské legen­dy nabí­ze­jí. Než začne sou­mrak bohů, při­ná­ší­me vám pře­hled hlav­ních udá­los­tí a klí­čo­vých postav tra­dič­ních pří­bě­hů o Ragnaröku, kte­ré poskyt­ly základ­ní zákla­dy pro mýty, jež budou hrá­či pro­zkou­má­vat v Dawn of Ragnarök.

Začátek Ragnaröku pod­le mýtů

V sever­ské myto­lo­gii nezačne Ragnarök ohni­vým třeskem, ale chlad­nou zimou Fimbulwinter. Podle mýtu to bude drs­né obdo­bí neko­neč­ných sně­hů a kou­sa­vých větrů, kte­ré potr­vá tři roky, bez odde­chu léta. Protože se zdro­je rych­le zmen­šu­jí, Devět říší se zvrh­ne v cha­o­tic­ký boj o pře­ži­tí.

Na kon­ci Fimbulwinteru vlci Skoll a Hati, kte­ří pro­ná­sle­du­jí měsíc a slun­ce po oblo­ze, koneč­ně dostih­nou svou kořist a uvrh­nou všech Devět říší do tem­no­ty; dokon­ce i hvězdy zhas­nou. To způ­so­bí, že se koře­ny Yggdrasilu otře­sou, hory se vyvrá­tí a stro­my pad­nou. Loď Naglfar, celá vyro­be­ná z neh­tů mrtvých Vikingů, se otře­se ze svých kotvišť v Niflheimu a odplu­je do Asgardu s množ­stvím obrů, aby bojo­va­la pro­ti Aesir. Kromě toho Yggdrasilovy kře­če pro­trh­nou díru v nebi, což umož­ní Surtrovi a jeho zástu­pu Pižmoňů vpad­nout do Asgardu a způ­so­bit ohni­vou spoušť při zahá­je­ní závě­reč­né bitvy mezi Aesiry a obry. Assassin’s Creed Valhalla nám posky­tl krát­ký pohled na Ragnarök, ale v Dawn of Ragnarök přes­ně zjis­tí­me, jak Assassin’s Creed vyu­ží­vá dob­ře zave­de­nou myto­lo­gii k vyprá­vě­ní zce­la nové­ho pří­bě­hu.

Odin

Odin je jed­ním z nej­zná­měj­ších bohů sever­ské­ho pan­te­o­nu a v lore Assassin’s Creed před­chůd­cem Eivora Isu; v něko­li­ka úko­lech Assassin’s Creed Valhalla se Odin sna­ží chrá­nit Asgard a eli­mi­no­vat hroz­by Ragnaröku. Podle sever­ské tra­di­ce je Odin jed­no­o­ký bůh vál­ky a poezie. Připisuje se mu stvo­ře­ní svě­ta z těla zabi­té­ho obra Ymira a při­ro­ze­ně dělá vše pro to, aby zabrá­nil napl­ně­ní pro­roc­tví o Ragnaröku, stej­ně jako své smr­ti vlkem Fenrirem. V rám­ci pří­prav na Ragnarök nechá­vá Odin své val­ký­ry pře­vá­žet duše mrtvých bojov­ní­ků do Valhally, aby se v nad­chá­ze­jí­cí bitvě sta­ly jeho armá­dou zva­nou Einherjar. Osobně také vyhnal nebo uvěz­nil tři Lokiho děti, z nichž kaž­dé mělo pod­le pro­roc­tví hrát v Ragnaröku urči­tou roli, aby zabrá­nil sou­mra­ku bohů.

Když Heimdall, stráž­ce bohů a stráž­ce Bifrostu, zatrou­bí na roh na zna­me­ní začát­ku bitvy Ragnarök, pod­le sever­ské myto­lo­gie se Odin vydá k Mimir, usek­nu­té hla­vě obsa­hu­jí­cí vel­kou moud­rost. Ačkoli nee­xis­tu­jí žád­né zprá­vy o tom, co Mimir radí, Odin a Aesir se nako­nec roz­hod­nou jít do bitvy, přes­to­že vědí, že je jim sou­ze­no zemřít. Odin povo­lá své Einherjar a bude bojo­vat s úto­čí­cí­mi obry a Muspely, ale nako­nec pod­leh­ne osu­du a je celý pohl­cen Fenrirem.

Baldr

Odinův syn Baldr se v základ­ní hře Assassin’s Creed Valhalla nevy­sky­tu­je, ale jako Surtrův vězeň hra­je význam­nou roli v Dawn of Ragnarök. V sever­ské myto­lo­gii je Baldr milo­va­ným synem Odina a bohy­ně Frigg a je bohem svět­la, čis­to­ty, krá­sy a rados­ti, ale jeho spá­nek sužu­jí sny o vlast­ní smr­ti. Ve sna­ze zabrá­nit tomu Frigg při­mě­je vše živé i neži­vé, aby se zavá­za­lo, že její­mu syno­vi neu­blí­ží - kro­mě jme­lí, kte­ré pova­žu­je za neprav­dě­po­dob­nou hroz­bu. Loki přelstí sle­pé­ho boha Hodra, boha tem­no­ty a Baldrova bra­t­ra, aby do Baldra stře­lil šip­ku ze jme­lí, čímž ho zabi­je a napl­ní pro­roc­tví. Protože se však v době Ragnaröku nachá­zí v říši mrtvých, pod­le sever­ské myto­lo­gie Baldr udá­lost pře­ži­je. Baldrova smrt sice není sou­čás­tí samot­né­ho Ragnaröku, ale je pova­žo­vá­na za osu­do­vou před­zvěst této udá­los­ti.

Stojí za zmín­ku, že po Baldrově smr­ti se v sever­ské myto­lo­gii Aesir pomstí Lokimu tím, že ho pod kapa­jí­cím hadím jedem spou­ta­jí vnitř­nost­mi jeho zabi­té­ho syna Narfiho, aby zde zůstal až do začát­ku Ragnaröku. Většina věd­ců se sho­du­je, že Vikingové věři­li, že žijí v obdo­bí, kte­ré pro­bí­há mezi Lokiho svá­zá­ním a začát­kem Ragnaröku.

Surtr

Surtr, nová posta­va v pan­te­o­nu Assassin’s Creed Valhalla, je pánem Muspelheimu, kte­rý je v sever­ské myto­lo­gii zná­mý jako ohni­vý obr, jenž vlá­dl pla­men­ným mečem jas­něj­ším než samo slun­ce. Hráči hry Dawn of Ragnarök se budou muset utkat nejen se samot­ným Surtrem, ale i s jeho zava­li­tým synem Glodem a jeho ženou Sinmarou. Říká se, že až se při Ragnaröku roz­trh­ne nebe, pove­de syny Muspela do boje s Jotnarem pro­ti Aesirům. Říká se, že až Surtr a jeho voj­sko poje­dou přes Bifrost, most se za nimi roz­tříští. V Ragnaröku má Surtr pod­le pro­roc­tví zabít boha Freyra a zapá­lit svět.

V Ragnaröku má výraz­ný význam spo­je­ní ohni­vých obrů Muspelů s obry mra­zi­vý­mi. Podle sever­ských mýtů o stvo­ře­ní svě­ta exis­to­val na počát­ku pou­ze Niflheim, říše ledu, a Muspelheim, říše ohně. Tam, kde se setká­va­ly stu­de­né řeky a prou­dy lávy, vzni­kl obr jmé­nem Ymir, z něhož byl stvo­řen veš­ke­rý život. Nyní, v závě­reč­né bitvě bohů, budou tyto dvě říše zna­me­nat zká­zu vesmí­ru.

Loki

Bůh šiba­lů je hlav­ním hrá­čem ve hře Assassin’s Creed Valhalla a tra­dič­ně je jed­ním z klí­čo­vých fak­to­rů způ­so­bu­jí­cích Ragnarök. Loki, kte­rý se pyš­ní schop­nos­tí měnit podo­bu, je v celé sever­ské myto­lo­gii zná­mý svý­mi výstřel­ky, včet­ně zro­ze­ní osmi­no­hé­ho koně Sleipnira, urá­že­ní svých kole­gů bohů nato­lik, že mu trpas­lí­ci zaši­li ústa, a stří­dá­ní loa­ja­li­ty mezi asgard­ský­mi Aesiry a jejich kon­ku­renč­ní­mi bohy Vaniry, pod­le toho, co se mu zrov­na hodi­lo.

Když se Yggdrasil otře­se, Lokiho pou­ta se pře­trh­nou, což mu umož­ní unik­nout. Zamíří do Niflheimu, říše Hel, kde napl­ní loď Naglfar mrt­vý­mi a odplu­je na bitev­ní pole Ragnaröku. Tam Loki se svým voj­skem boju­je po boku Jotnarů a Pižmoňů pro­ti Aesirům. Heimdall, kte­rý k bohu šiba­lů cho­val dlou­ho­do­bou nedů­vě­ru a odpor, se s Lokim utkal v ote­vře­ném boji a oba sou­pe­ři se navzá­jem zabi­li.

Lokiho děti

Podle myto­lo­gie je Loki žena­tý se Sigyd a mají spo­lu syna Narfiho. Loki se však čas­to vytrá­cí do Jotunheimu za Angrbodou, čaro­děj­kou, jejíž dům mohou hrá­či pro­zkou­mat v základ­ní hře Assassin’s Creed Valhalla. Společně mají tři děti: vlka Fenrira, hada Jormungandra a Hel, bohy­ni smr­ti. Každý z nich je Aesiry zavr­žen - Fenrir je spou­tán, Jormungandr svr­žen na dno oce­á­nu a Hel se sta­ne vlád­ky­ní Niflheimu, říše smr­ti -, ale v závě­reč­né bitvě se posta­ví na stra­nu Jotnarů.

Ačkoli je před­po­vě­ze­no, že bude zna­me­nat konec Odina, Aesir si pří­liš cení bož­ství, než aby pro­li­li Fenrirovu krev. Proto je Fenrir spou­tán nezni­či­tel­nou šňůrou Gleipnir - kte­rou hrá­či pomá­ha­jí Ivaldimu vyro­bit ve hře Assassin’s Creed Valhalla -, ale nezni­či­tel­ná šňů­ra je pře­tr­že­na zemětře­se­ním na kon­ci Fimbulwinteru. Konečně svo­bod­ný Fenrir roze­vře své tla­my doko­řán a pohl­tí celý svět - někte­ří his­to­ri­ci se totiž domní­va­jí, že vlci Skoll a Hati jsou ve sku­teč­nos­ti prá­vě Fenrir, kte­rý při svém řádě­ní poží­rá měsíc a slun­ce. Fenrir pohl­tí vše, co mu při­jde do ces­ty, až se nako­nec utká s Ódinem a jeho sku­pi­nou bojov­ní­ků. Vlk sice nad Vševládcem zví­tě­zí, ale vzá­pě­tí je zabit Odinovým synem Vidarem. Protože oka­mžik Odinovy smr­ti byl již dlou­ho před­po­vě­zen, při­pra­vil se Vidar na svůj oka­mžik pomsty tím, že si vyro­bil botu z odho­ze­ných kous­ků kůže, kte­rou pou­ži­je k pode­pře­ní Fenrirovy tla­my a umož­ní tak Aesir pro­ra­zit šel­mě hrdlo mečem.

Jormungandr, ačko­li byl při vho­ze­ní do oce­á­nu malý, stej­ně jako jeho vlčí bra­tr vyros­tl do obrov­ských roz­mě­rů - dost dlou­hých na to, aby obe­pnul celý svět. Během toho se dva­krát střet­ne s Thorem: při jed­nom se Thor poku­sí Jormungandra zved­nout ve zkouš­ce síly a při dru­hém se Thor vydá na lov svě­to­vé­ho hada. Tyto udá­los­ti mezi nimi vytvo­ří hlu­bo­ké nepřá­tel­ství. Když skon­čí Fimbulwinter a Yggdrasil se otře­se, Jormungandr se divo­ce zmí­tá, když se vrh­ne do boje, což způ­so­bí, že se celý svět zapla­ví. S Thorem se utka­jí v závě­reč­ném sou­bo­ji, dokud Thor svým kla­di­vem neroz­bi­je Jormungandrovi hla­vu. Thor však bude tak pokry­tý Jormungandrovým jedem, že bude scho­pen udě­lat jen devět kro­ků, než i on pad­ne mrtev.

Hel je jedi­ným z Lokiho dětí, kte­rý se bitvy na Ragnaröku pří­mo neú­čast­ní, ale přes­to je klí­čo­vým hrá­čem. Podle sever­ské myto­lo­gie, když Loki plu­je na Naglfaru do Asgardu, při­vá­ží s sebou zástu­py mrtvých, kte­ré Hel osvo­bo­di­la z Niflheimu, aby bojo­va­li pro­ti Aesirům.

Konec Ragnaröku

Vědci se roz­chá­ze­jí v názo­rech na konec Ragnaröku a na to, co se sta­ne po něm. Většina se domní­vá, že pod­le sever­ské myto­lo­gie někte­ří lidé i hrst­ka bohů udá­lost pře­ži­jí a zno­vu osíd­lí zemi. Jiní se domní­va­jí, že v původ­ní úst­ní sever­ské his­to­rii Ragnaröku k žád­né­mu zno­vuzro­ze­ní nedo­šlo - Ragnarök byl kon­cem všech věcí. Tito bada­te­lé se domní­va­jí, že vzhle­dem k tomu, že vikingské mýty sepsa­li prv­ní křes­ťa­né, před­sta­vi­li Seveřanům kon­cept vzkří­še­ní, kte­rý byl uchvá­cen naděj­nou myš­len­kou, že má smy­sl i po zni­če­ní bohů.

Hráči, kte­ří zna­jí Assassin’s Creed Valhalla, již mohou vidět, jak si hra tvůr­čím způ­so­bem bere vol­nost ze své myto­lo­gic­ké inspi­ra­ce, mění tra­dič­ní pří­běhy a napl­ňu­je je boha­tým lore z této série. Aby se hrá­či dozvě­dě­li více o pří­bě­hu Eivora a Odina, budou se muset pono­řit do země Svartalfheim ve hře Dawn of Ragnarök, kte­rá vychá­zí 10. břez­na na PS4, PS5, Xbox One, Xbox Series X|S, PC, Stadia a Amazon Luna (a bude také sou­čás­tí před­plat­né­ho Ubisoftu).

Foto © 2021 Ubisoft Entertainment

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře