Bazén

Poněkud upja­tá Angličanka Sára (Charlotte Rampling), spi­so­va­tel­ka detek­ti­vek ve střed­ních letech, při­jíž­dí do Francie do domu vyda­va­te­le svých knih, aby se zota­vi­la z tvůr­čí kri­ze a načer­pa­la novou ener­gii a inspi­ra­ci. Vytoužený klid je však ten­tam, když se v noci v domě zje­ví nakla­da­te­lo­va dce­ra Julie (Ludivine Sagnier), kte­rá se roz­hod­ne v otco­vě domě tak­též odpo­čí­vat od prá­ce.

Sára a Julie jsou vel­mi roz­díl­né pova­hy. Julie je po mat­ce Francouzka a navíc v porov­ná­ní se Sárou, veli­ce mla­dá a svůd­ná Francouzka. Proto na sebe prv­ní kon­flik­ty dvou žen nene­cha­jí dlou­ho čekat. Je poně­kud těž­ké poin­for­mo­vat poten­ci­ál­ní­ho divá­ka o pova­ze toho­to fil­mu, aniž by byla pro­zra­ze­na jeho poin­ta. Jedno je jis­té, milov­ni­ce fran­couz­ské­ho ven­ko­va a milov­ní­ci lad­ných dám­ských kři­vek si při­jdou na své. Oko divá­ka nejed­nou spo­či­ne na Julii, kte­rá polo­vi­nu fil­mu pobí­há po domě a samo­zřej­mě oko­lo bazé­nu, nahá.

Vlivem dívči­ny živel­né nátu­ry, změ­ní Sára plá­ny ohled­ně psa­ní dal­ší kni­hy a nechá se inspi­ro­vat Juliiním buja­rým živo­tem. Julie si kaž­dý večer vodí domů jiné­ho chla­pa a Sáře tak půso­bí nejed­nu znač­ně hluč­nou noc. A pro­to­že je Sára autor­kou detek­ti­vek, nesmí samo­zřej­mě chy­bět něja­ký ten zlo­čin…

Ale to už bych oprav­du pro­zra­zo­va­la moc. Film má vcel­ku zají­ma­vou záplet­ku, kte­rá lehce svých cha­rak­te­rem při­po­mí­ná Hodiny. Taky tam není úpl­ně jas­né, co je fan­ta­zie, co rea­li­ta. V Hodinách je divák na pochy­bách poměr­ně záhy, ale Bazén vypa­dá dosti dlou­ho vcel­ku „nor­mál­ně“, pak se však pří­běh lehce zamo­tá…

O filmu

Rok: 2003
Režie: Francois Ozon
Scénář: Francois Ozon, Emmanuelle Bernheim
Kamera: Yorick Le Saux
Hudba: Philippe Rombi
V hlav­ní rolích: Charlotte Rampling, Ludivine Sagnier