Bohemian Rhapsody

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

HUDBA

Jednou z klí­čo­vých pozic pro film byl super­vi­sor hud­by. Nesnadného úko­lu vytvo­řit soun­d­track pro film za pou­ži­tí sku­teč­né­ho hla­su Freddieho Mercuryho, hla­so­vé imi­ta­ce i hla­su Ramiho Maleka se uja­la Becky Bentham.

Po dis­ku­si s reži­sé­rem a pro­du­cen­tem zača­la Becky Bentham tří­dit jed­not­li­vé pís­ně pod­le toho, zda se jed­ná o živě nahrá­va­né před­sta­ve­ní nebo video­klip. Po ově­ře­ní, jakým množ­stvím nahrá­vek, od dopro­vod­ných hla­sů až po voká­ly, dis­po­nu­je, vytvo­ři­la Becky Bentham seznam poža­dav­ků na pří­pra­vu pro kaž­dou fil­mo­vou sek­ci. Seřadila pod­kla­dy pro kaž­dou nahráv­ku a tak­to při­pra­ve­né zasla­la her­cům, aby moh­li tré­no­vat s uči­te­li hla­sy i hru na nástro­je.

„S Bohemian Rhapsody jsme měli štěs­tí, pro­to­že jsme měli pří­stup ke všem původ­ním hla­so­vým zázna­mům a původ­ním nahráv­kám kape­ly“, říká Becky Bentham. „Kromě toho jsme nahrá­li imi­ta­ce pro ty sek­ce fil­mu, pro kte­ré nahráv­ky nee­xis­to­va­ly, a také nahráv­ky Ramiho Maleka, čímž jsme sesta­vi­li jakousi kni­hov­nu zázna­mů, ze kte­ré jsme pak vytvo­ři­li co nejau­ten­tič­těj­ší soun­d­track.“

U všech scén se zpě­vem Becky Bentham poža­do­va­la, aby her­ci zpí­va­li spo­lu s již nahra­ný­mi pís­ně­mi. „Je to důle­ži­té, pro­to­že je patr­ný pohyb hrd­la a obli­čejo­vých sva­lů“, vysvět­lu­je.

„I když se to může zdát jako to nej­těž­ší, scé­ny z kon­cer­tu Live Aid byly pro natá­če­ní ty nej­snad­něj­ší“, říká Bentham, „pro­to­že všech­no bylo již nahra­né, byla to jen otáz­ka dost hla­si­té­ho pře­hrá­ní, aby se sku­pi­na dosta­la do té správ­né nála­dy.“

Bentham pochvá­li­la Maleka i ostat­ní her­ce. „Je to poklo­na her­cům, věno­va­li hodi­ny spo­lu se svý­mi uči­te­li, abychom toho­to [výsled­ku] dosáh­li“, říká Bentham. „Ben Hardy uměl tro­chu hrát na bicí, tak­že jsme měli na čem sta­vět. Gwilym Lee hrál dob­ře na kyta­ru a Joe Mazzello si doká­zal pora­dit s basky­ta­rou. Stejně jako Rami strá­vi­li mno­ho hodin pra­cí na před­při­pra­ve­ných nahráv­kách. Kvůli Ramimu jsme nahrá­li hla­so­vé imi­ta­ce, poskyt­li i fil­mo­vé zázna­my, aby měl mož­nost kon­t­ro­lo­vat jak hla­so­vou, tak i vizu­ál­ní strán­ku role a byl si jis­tý, že fyzic­ké napo­do­be­ní, od pohy­bů těla až po způ­sob dýchá­ní, je co nej­věr­něj­ší.“

Zvukové nahrá­vá­ní pro­běh­lo v legen­dár­ním lon­dýn­ském stu­diu Abbey Road Studios. „Vzpomínám si, jak Rami při­šel na naše prv­ní nahrá­vá­ní, jen tak vzhlé­dl a uvi­děl obrá­zek Queen a Freddieho, kte­rý jako­by se díval pří­mo na něj. Svým způ­so­bem to bylo zne­klid­ňu­jí­cí, ale na dru­hou stra­nu i sou­hlas­né.“