Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Národní třída se dostává do kin skoro přesně 30 let poté, co hrdina stejnojmenné Rudišovy knihy v listopadu 89 stanul na pražské Národní třídě
Hynek Čermák a Jan Cina ve filmu Národní třída
Nejpřekládanější kniha Jaroslava Rudiše, která zaznamenala velký ohlas hlavně v Německu a v Česku a před pěti lety byla nominována na Magnesii Literu, vstoupí do kin jako celovečerní film Národní třída už 26. září. Scénář napsal Rudiš společně s režisérem snímku Štěpánem Altrichterem. Film v titulní roli s Hynkem Čermákem kombinuje dramatický příběh s černým humorem.
Hlavní hrdina Vandam, chlápek z panelákového sídliště, žije sám v bytě na okraji Prahy a každý den doma cvičí, aby byl v kondici. Večer chodí se svými kumpány na jedno. Vandam se snaží udělat dojem na Lucku, která v sídlištní hospodě točí pivo. Kromě toho, že se rád porve, je znalec dějin a válek. Má pocit, že svět míří k zániku, že se schyluje k velké bitvě. A tak posiluje, aby byl na tu poslední rozhodující bitvu nachystaný. A také k tomu vychovává Psycha, mladého kluka, se kterým natírá střechy panelových domů. Kumpáni z hospody Vandamovi přezdívají „národní hrdina“. Prý dal tehdy v listopadu 89 na Národní třídě jednou ranou dějiny do pohybu.
„Vandam, hlavní hrdina Národní třídy, má rovnou několik vlastností až nadmíru typických pro dnešní dobu. Vedle jeho životní frustrace, která spočívá v tom, že nezvládl adaptaci na nový společenský systém, je tu i narcismus, asi hlavní psychická choroba naší doby. A přes to, a možná i kvůli tomu, je to sympaťák, který má dobré srdce a v tom, co cítí a dělá, má asi tak stejně pravdu jako vy a já,“ říká o Vandamovi režisér Štěpán Altrichter.
Podle tvůrců je místy syrový příběh takovou temnou sídlištní komedií, v níž dostal oproti knize o něco více prostoru humor, ale i vztah mezi hlavním hrdinou a servírkou ze sídlištní hospody. Štěpán Altrichter obsadil do role Lucky, ke které to hlavního hrdinu Vandama táhne, herečku Kateřinu Janečkovou. „Naše castingová režisérka se koukla trochu mimo to, co se točilo poslední roky. A pak přijdete na tak vynikající herečku, jakou je Kateřina Janečková. Až nám bylo pak líto, že v tom filmu nehraje ještě větší roli. Je v něm fakt skvělá, i když jsem se jí to snažil kazit, kde to jen šlo. Díky, Káčo,“ řekl režisér Štěpán Altrichter.
Rudiše inspiroval pro napsání knihy kamarád, který chodil do hospody jménem Severka. „Kolem jedné Severky jsem taky v Brně pořád chodil, dva roky jsem tam tenkrát bydlel a ten příběh tam taky napsal. Když pak v roce 2013 vyšla kniha, hodně lidí se mi ozvalo, že i u nich je Severka, a ať tam přijedu, že tam potkám jak Vandama, tak Lucku nebo Vandamova kámoše Mrazáka. A jedna Severka je i v Mostě. Ten seriál je skvělý a myslím, že Vandam by si s jeho hrdiny u piva dobře rozuměl,“ říká o hospodě z Národní třídy Jaroslav Rudiš.
Rudiš i Altrichter jsou silně spjati i s hudbou k filmu. „Při psaní knihy mě velmi inspirovala píseň Vlci u dveří. Ten temný, bezvýchodný sídlištní text k ní napsal básník Jan Těsnohlídek, kterého mám taky velmi rád. A já z něj cituju v úvodu knihy. Je tak skvělé, že písnička Umakartu Vlci u dveří teď zní na úplném konci filmu Národní třída, hezky se tím ten oblouk uzavírá,“ říká Rudiš roky spolupracující s Umakartem. Ve filmu je slyšet i několik amerických originálů tzv. black music z šedesátých let, jinak režisér Štěpán Altrichter spolupracoval s oceňovanými hudebníky – skladatelem, kytaristou a hudebním producentem Reentkem Dirksem a skladatelem a klavíristou Clemensem Poetzschem z Německa. Ze zahraničí je také rumunský kameraman Cristian Pirjol, s nímž Altrichter spolupracuje už patnáct let. Pirjol natočil i Altrichterův mezinárodně úspěšný debut Schmitke oceněný i Cenou české filmové kritiky pro objev roku.
Film Národní třída se dostává do kin skoro přesně 30 let poté, co hrdina stejnojmenné knihy v listopadu 89 stanul na pražské Národní třídě. „Jsem šťastný, že jsem rok 1989 mohl zažít, byl to neuvěřitelný rock’n’roll. Vandam je možná z vývoje společnosti trochu frustrovaný, sedí v hospodě a nadává, jako spousta z nás. Ale i on se nakonec zvedne a zkusí s tím něco dělat. I když po svém. Přes všechny problémy si myslím, že se nám tu žije a dýchá dobře a že pravda a láska nejsou sprostá slova a že vždycky zvítězí nad lží a nenávistí,“ říká Jaroslav Rudiš. Tehdy osmiletý režisér Štěpán Altrichter byl v listopadu 1989 také demonstrovat. „Co jsem tenkrát dělal, vím naprosto přesně. Natočil jsem o tom kraťas Did Michael Knight End the Cold War?. Mám narozeniny 21. 11., a tak jsem si od maminky přál, abychom už před tím šli na Václavák. Takže jsme tam byli, bylo mi 8 a já řval „Komárek na Hrad“ a hrál si tam na Knight Ridera. Bylo to skvělé,“ říká Altrichter.
V Národní třídě dále hrají Jan Cina, Václav Neužil, Jiří Langmajer, Jiří Šoch, Martin Sobotka, Erika Stárková, Lubor Šplíchal, Andrej Polák nebo Martin Siničák. Snímek se natáčel v české metropoli, především na pražských sídlištích Opatov a Háje a také v centru Prahy na Národní třídě.
Film vznikl v česko-německé koprodukci. Hlavními producenty jsou Pavel Strnad a Petr Oukropec z Negativu, koproducenty Česká televize (kreativní producent Michal Reitler), německá společnost 42film a německá televizní stanice ZDF. Film vznikl za podpory Státního fondu kinematografie, německého Mitteldeutsche Medienförderung a evropského fondu Eurimages. Distributorem je společnost Falcon.
(4,91 z 5)