Druhý báječný hotel Marigold - Shaadi, neboli svatba

“Jediné dvě věci, kte­ré může­me pře­dat našim dětem, jsou koře­ny a kří­d­la.

Sonnyho a Sunainina úžas­ná rodi­na jim dala koře­ny,

a nyní spo­lu mohou vzlét­nout a vydat se na ces­tu,

na kte­rou je posí­lá­me s lás­kou a obdi­vem.”
- Douglas (Bill Nighy) -

V obdo­bí mezi říj­nem a pro­sin­cem, v měsí­cích mezi mon­zu­no­vý­mi deš­ti a hor­kým létem, se celá Indie roz­zá­ří osl­ňu­jí­cí­mi barva­mi a vese­lím s pří­cho­dem slav­né “sva­teb­ní sezó­ny.” Během těch­to něko­li­ka měsí­ců tisí­ce mla­dých zasnou­be­ných párů sla­ví svat­bu něko­li­ka­den­ní­mi tra­dič­ní­mi obřa­dy, zvy­ky a sym­bo­lismy, ukon­če­né skvě­lým dnem plným jíd­la, hud­by a tan­ce. Zřídka kdy toto uvi­dí­te v holly­wo­od­ských fil­mech, ale John Madden byl rád, že mohl pozvat divá­ky, aby se zúčast­ni­li typic­ky extra­va­gant­ní a emo­ci­o­nál­ní indic­ké unie Sonnyho a Sunainy.

“Bylo to neo­do­la­tel­né. Jejich svat­ba se muse­la stát vel­kou sou­čás­tí fil­mu,” říká Graham Broadbent. “Zajistilo to per­fekt­ní vrchol­nou scé­nu fil­mu.”

Tina Desai vysvět­lu­je, proč jsou indic­ké svat­by tak boha­té a čas­to před­sta­vu­jí rok plný vyčer­pá­va­jí­cích pří­prav. “Indická svat­ba je oprav­du, ale oprav­du vel­ká udá­lost - pro­to­že to není jen o nevěs­tě a ženi­cho­vi; je to o rodi­nách, kte­ré se setká­va­jí. Nikdy to není malá sou­kro­má zále­ži­tost. Všichni lidé ve vašem živo­tě při­jdou na osla­vu. Myslím si, že ten­to film to zachy­til veli­ce dob­ře.”

Kvůli věro­hod­nos­ti Martin Childs dokon­ce najal míst­ní sva­teb­ní plá­no­va­če, aby mu pomoh­li zajis­tit všech­ny nezbyt­né doplň­ky pro obřad. Po Sagai (zásnub­ní osla­va) a Sangeetu (rodin­ná osla­va) sva­teb­ní vese­lí započne Baraatem, obvyk­lým prů­vo­dem, ve kte­ré se před­sta­ví ženich na bílém koni dopro­vá­zen přá­te­li, rodi­nou a pocho­do­vou hud­bou. Pak při­chá­zí základ kaž­dé­ho hin­du­is­tic­ké­ho obřa­du, zná­mý jako Saat Phere, během kte­ré­ho nevěs­ta a ženich pro­jde sedm­krát kolem posvát­né­ho ohně  a pro­ne­se sedm sli­bů.

Childs se držel desig­nu v sou­la­du s tra­di­cí a při tom fil­mu dodá­val svůj vlast­ní kre­a­tiv­ní styl, včet­ně výraz­ných kvě­ti­no­vých moti­vů. “Během sva­teb­ní hos­ti­ny jsme uplat­ni­li všech­ny žlu­té a oran­žo­vé bar­vy aksa­mit­ní­ku,” pou­ka­zu­je. “A to je úžas­né na bar­vách Indie, že jsou všech­ny v roz­po­ru, ale při­tom k sobě tak nějak krás­ně pasu­jí. Chtěl jsem toho vyu­žít v desig­nu svat­by.”

Pestrobarevná podí­va­ná hlu­bo­ce doja­la jak her­ce, tak i fil­mo­vý štáb. “Je to něco, na co nikdy neza­po­me­nu, nikdy,” shr­nu­je Judi Dench. “Cítila jsem se vel­mi poctě­ná, že jsem to moh­la vidět z blíz­ka a být sou­čás­tí tra­dič­ní pro­cház­ky kolem posvát­né­ho ohně. A Dev a Tina vypa­da­li tak krás­ně.”

Stěžejním ele­men­tem v DRUHÉM BÁJEČNÉM HOTELU MARIGOLD byla pro Johna Maddena fil­mo­vá hud­ba. Proto zno­vu spo­jil síly se skla­da­te­lem Thomasem Newmanem (12krát nomi­no­va­ným na Oscara). Madden byl tak zau­ja­tý fil­mo­vou hud­bou pro prv­ní film, pro­to ho veli­ce zají­ma­lo, kam se hudeb­ně posu­nou ve dru­hém.

“Hudba, kte­rou Tom napsal pro prv­ní film, před­či­la má oče­ká­vá­ní,” vzpo­mí­ná Madden, “vyja­dřu­je humor, melan­cho­lii, spi­ri­tu­a­li­tu i emo­ce a fan­tas­tic­kým způ­so­bem pře­chá­zí z jed­no­ho lid­ské­ho pří­bě­hu do dru­hé­ho. Hudební výzvy dru­hé­ho sním­ku byly láka­vé stej­ně jako slo­ži­té… a Tom k nim při­stu­po­val zno­vu. Psal hud­bu, kte­rá při­po­mně­la melo­die a téma­ta z prv­ní­ho fil­mu, ale roz­vi­nul je a zpra­co­val novým způ­so­bem. Tomova schop­nost pro­nik­nout do duše fil­mu je bez­kon­ku­renč­ní… a jako reži­sér máte nád­her­ný pocit, že vám někdo uká­zal něco, co jste o vlast­ním fil­mu netu­ši­li.”

Newman se nemohl dočkat, až se vrá­tí do boha­tě emo­ci­o­nál­ní­ho hudeb­ní­ho svě­ta hote­lu Marigold, pro kte­rý je cha­rak­te­ris­tic­ký jem­ný indic­ký pří­zvuk, i když ten­to­krát novým způ­so­bem. “Když John dával ten­to film dohro­ma­dy, dočas­ně pou­žil mno­ho hud­by z prv­ní­ho fil­mu a oprav­du to dob­ře fun­go­va­lo. Takže mým úko­lem bylo, nejen zacho­vat tvůr­čí­ho ducha, ale také ho osvě­žit,” vysvět­lu­je skla­da­tel. “Takže jsem všech­no z prv­ní­ho fil­mu musel oprášit a při­dal jsem nové nástro­je a hudeb­ní lin­ky. Byla zábav­né poku­sit se posta­vám dodat ješ­tě více elá­nu do živo­ta pro­střed­nic­tvím hudeb­ní­ho tem­pa a zrych­le­ní. Měl jsem pro tyto posta­vy vel­ké pocho­pe­ní. Jako vždy John věděl, jak ze mě dostat to nej­lep­ší a mys­lím, že ho to těši­lo.”

---